Stála na kredenci, v okně nebo na skříňce a roky na ní jen přibýval prach. Při vyklízení bytů po prarodičích často putovala rovnou do kontejneru nebo za pár korun do bazaru. Přitom barevná skleněná váza z dob socialismu dnes patří k tomu, po čem pátrají sběratelé po celé Evropě. A za vyhlédnuté kousky dokážou zaplatit sumy, nad kterými zůstává rozum stát.
Doma ji nikdo nebral vážně Těžké barevné vázy a misky z lisovaného skla stály v šedesátých až osmdesátých letech skoro v každé domácnosti. Byly levné, daly se koupit v běžném obchodě a nikdo je nepovažoval za nic víc než praktickou dekoraci. Když dosloužily nebo se změnil vkus, bez okolků se vyhazovaly.
Právě tahle samozřejmost z dochovaných kusů dnes dělá vzácnost. Spousta váz se nedochovala a o ty, které přežily ve skříních a na půdách, je čím dál větší zájem. Co generace babiček brala jako obyčejnou věc do domácnosti, se proměnilo v hledané sběratelské zboží.
Přečtěte si také: Zahrádkáři, pozor: tuhle 1 věc udělejte s růžemi do konce října, jinak na jaře nevykvetou
Po českém skle jdou sběratelé z Německa i Anglie České poválečné sklo má dnes jméno i daleko za hranicemi. Zájem o barevné vázy a mísy hlásí sběratelé v Německu, Rakousku i Anglii a kolem tématu vyrostla seriózní mezinárodní komunita, která o českém lisovaném skle vydává vlastní knihy a katalogy.
Vážnost tématu potvrzují i muzea. Díla předních českých sklářů mají ve sbírkách newyorské Metropolitní muzeum i londýnské Victoria and Albert Museum, doma zase věnovalo lisovanému sklu z Heřmanovy Huti samostatnou expozici plzeňské Západočeské muzeum. „Je tady totiž vystavené zcela obyčejné sklo. Ono je ale neobyčejné,“ řekl pro Český rozhlas Plzeň muzejník a znalec českého skla Jan Mergl. Ceny takových váz na aukcích podle něj rostou a sbírá je třeba i známý designér Maxim Velčovský.
Levné sklo z forem zdobilo skoro každý byt Proč stejná věc skončila v tolika domácnostech, vysvětluje způsob výroby. Roztavená sklovina se pod tlakem lisovala do kovových forem, což umožnilo levnou sériovou produkci dostupnou pro každého. Odtud také pochází název lisované sklo.
Přečtěte si také: Trik ruských seniorek na pevnou pleť po 60. Stojí pár korun a kosmetičky o něm mlčí
Lisování roztavené skloviny do kovových forem umožnilo levnou sériovou výrobu, díky níž se barevné sklo dostalo skoro do každé československé domácnosti. Ilustrační foto. Zdroj: Magnific. V roce 1965 se tuzemské sklárny spojily do koncernu Sklo Union. Pod jednou značkou se ocitly provozy v Rosicích, Libochovicích nebo v Heřmanově Huti. Návrhy přitom dělali skuteční výtvarníci, takže i obyčejný kus do bytu měl svůj design a zároveň zůstával cenově dostupný. Výrobky z Heřmanovy Huti reprezentovaly tehdejší Československo na bruselském Expu 58.
Jak poznat cenný kus O hodnotě rozhoduje hlavně to: – kdo vázu navrhl, – ze které sklárny pochází, – jak je zachovalá.
Svou roli hraje i velikost, tvar a barevná varianta. Sběratelé jdou především po jménech jako Rudolf Jurnikl, Vladislav Urban, František Vízner nebo Ladislav Oliva. Velkou popularitu si v sedmdesátých letech získal také dekor s drobnými puntíky, který pro rosickou sklárnu navrhl Jiří Brabec.
Přečtěte si také: Tuhle hračku dostával za socialismu každý kluk k Vánocům. Dnes za ni sběratelé z Německa platí i 2 400 Kč
Háček je v tom, že většina kusů nenese žádnou značku, takže poznat cenný originál bývá pro laika oříšek. Máte-li doma vázu, u které tušíte hodnotu, zkuste ji srovnat s nabídkami v online aukčních katalozích nebo se poraďte na odborné výstavě. Teprve detail jako číslo vzoru nebo typický tvar prozradí, jestli jde o běžnou sérii, nebo o hledaný návrh.
Kolik za starou vázu reálně dostanete Za obyčejné kusy ze sériové výroby zaplatíte v tuzemských bazarech i internetových aukcích zpravidla jednotky tisíc korun. U žádanějších návrhů rozhoduje konkrétní model, jeho rozměr, odstín skla i zachovalost a cena pak vystoupá až k 20 000 Kč. Některé oblíbené vzory, třeba váza přezdívaná Struhadlo, se přitom dají ulovit i za pár tisíc korun.
Úplnou špičku představuje autorská ateliérová tvorba Františka Víznera. Dražební ceny takových objektů se počítají ve statisících korun a u nejžádanějších kusů v galerijním prodeji atakují i hranici milionu. Na podobný skvost ovšem v pozůstalosti po prarodičích narazí jen zlomek lidí. I tak platí, že za obyčejnou vázu, která kdysi stála pár korun, může dnes padnout nabídka kolem 20 000 Kč, kvůli které se vyplatí dvakrát si rozmyslet, než starou dekoraci vyhodíte. Pokud vás tento obsah zaujal, přečtěte si také Zahrádkáři, pozor: tuhle 1 věc udělejte s růžemi do konce října, jinak na jaře nevykvetou .
Přečtěte si také: Za Husáka stála 1,30 Kčs a visela na každém záchodě. Dnes za tuhle věc sběratelé dávají i 200 Kč
Zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/František_Vízner, https://www.20thcenturyglass.com/glass_encyclopedia/bohemian_glass/rosice_glass/, https://plzen.rozhlas.cz/mate-doma-lisovane-sklo-nevyhazovat-mate-maly-poklad-6710654, https://www.jidloaradost.ambi.cz/clanky/pribeh-ceskeho-pullitru-jak-se-ze-spotrebniho-zbozi-stal-designovy-symbol-ktery-se-po-letech-vraci-do-hospod, https://www.poznatsvet.cz/kultura-a-umeni/tuhle-sklenenou-vazu-muzete-mit-stale-doma-u-stareho-sklo-union-muze-cena-mile-prekvapit/, https://www.poznatsvet.cz/kultura-a-umeni/stara-vaza-skrdlovice-vizner/