Ještě včera nebylo mezi stébly nic a po nočním dešti je trávník najednou plný hub. Pár jich roste pod stromem, další se objevily uprostřed zahrady a některé se dokonce seřadily do téměř pravidelného kruhu. Nevypadá to zrovna jako známka perfektního trávníku. Přesto není potřeba hned hledat postřik nebo přemýšlet, co jste při péči zanedbali. Ve většině případů totiž houby trávě vůbec neškodí. Jen využily chvíle, kdy měly dobré podmínky k tomu, aby se ukázaly nad zemí.
To hlavní zůstává schované pod zemí Klobouček s třeněm je jen plodnice, tedy viditelná část houby. Mnohem důležitější je podhoubí neboli mycelium, spleť jemných vláken ukrytá v půdě, ve dřevě nebo jiném organickém materiálu. Na zahradě může být dlouho, aniž byste o něm věděli. Až vhodné počasí spustí tvorbu plodnic. Proto se zdá, že houby vyrostly přes noc. Po dešti a při dostatku vláhy se jich opravdu může během krátké doby objevit překvapivé množství. Typické je to právě na konci léta a na podzim. Jakmile se podmínky změní, plodnice zase zmizí. Podhoubí tím ale nezaniká.
Houby možná našly něco, o čem ani nevíte Za houbami v trávníku se někdy vyplatí hledat jeho minulost. Třeba strom, který tu rostl před několika lety a dnes po něm není na povrchu ani stopa. Pařez je pryč, místo zarostlo trávou, jenže silné kořeny mohou v zemi zůstávat ještě dlouho. Postupně se rozkládají, a právě takový materiál některým houbám vyhovuje. Jde především o houby, které využívají odumřelou organickou hmotu. Neberou si tedy živiny ze zdravých stébel, ale podílejí se na rozkladu toho, co už v půdě dosloužilo. Jestli se proto plodnice vracejí několik let na stejné místo, nemusí být chyba v trávníku. Pod jeho povrchem zkrátka mohou mít stále dostatek práce.
Pátrat po starém pařezu ale nemusíte vždy. Houby se mohou objevit také poblíž živých stromů, tentokrát z úplně jiného důvodu. Některé druhy žijí s jejich kořeny v takzvané mykorhize. To znamená ve spojení, ze kterého těží houba i rostlina. A protože kořeny stromu zasahují poměrně daleko do okolí, plodnice nemusí vyrůst hned u kmene. Klidně na ně narazíte o kus dál v trávníku a strom vás jako možné vysvětlení zprvu ani nenapadne.
Houby se mohou objevit i krátce po založení zahrady, protože nový substrát obsahuje organický materiál a houbové podhoubí či výtrusy. Samotný výskyt plodnic tedy nemusí znamenat, že se nový trávník nepovedl. Zdroj: Pixabay Po dešti jich přibylo. Je tedy trávník moc mokrý? Ne nutně. Vlhko tvorbě plodnic svědčí, takže po deštivém období jsou houby o dost viditelnější. Z jejich přítomnosti ale ještě nelze usoudit, že máte špatně odvodněnou zahradu. Lepší než sledovat houby je podívat se na trávu a půdu kolem nich. Je porost hustý a zelený? Vsákne se voda po dešti normálně? Nezůstává zem ještě dlouho rozbahněná? Pokud je všechno ostatní v pořádku, několik kloboučků není důvodem něco napravovat.
Pozornost si zaslouží spíš místa, kde voda opakovaně stojí, půda je tvrdá a zhutněná nebo tráva začíná řídnout. Tady už může být na místě provzdušnění trávníku. Aerifikace pomůže vodě i vzduchu pronikat hlouběji do půdy. Není to ale metoda na likvidaci hub. Řeší především stav půdy, který ale může být skutečným problémem výskytu hub.
Má cenu houby vysbírat? Klidně ano, pokud vám vadí. Můžete je posbírat, vyhrábnout nebo posekat spolu s trávou. Jen od toho nečekejte, že už se nevrátí. Odstraníte plodnice, nikoli podhoubí ukryté pod povrchem.
Není potřeba ani honem likvidovat každý nový klobouček ze strachu, že se houby rozesejí po celé zahradě. Výtrusy hub se běžně šíří okolním prostředím a na pozemek se dostávají mnoha cestami. Samotný výskyt běžných hub proto není důvodem k použití fungicidu. Jiná praktická úvaha platí v zahradě, kde si hrají malé děti nebo pobíhají psi. Neznámé houby je lepší průběžně odstraňovat, aby je nikdo nesnědl. Z pouhé fotografie nebo vzhledu navíc není bezpečné dělat závěr, že nalezená houba není neškodná, pokud si rozpoznávacími znaky nejste skutečně jistí.
Chcete-li odstranit houby kvůli vzhledu, odstraňujte plodnice. Pokud chcete naopak omezit jejich opakovaný výskyt, hledejte příčinu: nadbytečnou vlhkost, špatný odtok vody nebo rozkládající se organickou hmotu. Úplně vyhubit podhoubí z jinak zdravého trávníku většinou není reálné, ani potřebné. Zdroj: Pixabay Když se houby srovnají do kruhu Občas příroda vytvoří útvar, který vypadá skoro příliš pravidelně na to, aby vznikl sám. Houby rostou v oblouku, půlkruhu nebo vytvoří celý prstenec. Opravdu pro něj existuje jméno: čarodějný kruh. Vzniká při postupném rozrůstání podhoubí některých hub směrem od původního místa. Plodnice se pak mohou objevovat při okraji této kolonie. Kruh se proto může v dalších letech postupně zvětšovat. Samotné houby ještě nemusí trávě škodit. Někdy se nestane vůbec nic, jindy je naopak část trávníku v kruhu nápadně tmavší a bujnější. Při rozkladu organické hmoty se totiž mohou do půdy uvolňovat živiny využitelné trávou.
Vyfoťte si místo, pokud se houby pravidelně vracejí. Nejen samotné plodnice, ale i jejich rozmístění v trávníku. Za rok už si nemusíte pamatovat, kde přesně rostly. Série fotografií může ukázat, zda se skupina drží na jednom místě, nebo se například kruh postupně rozšiřuje. Zdroj: Pixabay Existuje však i méně příjemná varianta. U některých čarodějných kruhů se může v půdě vytvořit vodoodpudivá vrstva spojená s činností podhoubí. Voda pak hůře proniká ke kořenům a zejména za sucha se objeví žloutnoucí nebo odumírající prstenec. To už je podstatně důležitější signál než samotná řada kloboučků. Pomoci může důkladné provzdušnění postižené půdy a zavlažování tak, aby se voda skutečně dostávala ke kořenům.
Zdroj info: Royal Horticultural Society, GardenSeeker, Myko atlas