Záhony už zdaleka nehrají tolika barvami. O to víc překvapí keř, na jehož téměř holých větvích visí růžové plody s oranžovým středem. Brslen si totiž umí schovat to nejzajímavější až na závěr sezony. Někdy zaujme právě plody, jindy červenými listy, které na podzim vypadají skoro neskutečně. Ne každý druh však nabízí obojí.
Růžové čepičky, které vydrží i po opadu listí Brslen evropský roste planě i v naší přírodě. V létě snadno splyne s okolní zelení. Jeho drobné květy v květnu a červnu snadno přehlédnete. Teprve na podzim se ukáže, proč stojí za pozornost. Listy se mohou zbarvit do růžova či červena, ale ještě zajímavější bývají čtyřlaločné růžové tobolky. Po otevření ukážou semena se sytě oranžovým míškem. Část plodů zůstává na větvích dokonce i po opadu listí.
Pokud vás lákají především plody, poohlédněte se po kultivaru Red Cascade, který je jimi známý. Počítejte ale s tím, že nejde o drobný keřík do předzahrádky. V dospělosti může mít několik metrů na výšku a také značnou šířku. Zapadne do volně rostoucího živého plotu, ale při častém stříhání do roviny se však připravíte o část jeho půvabu. Spolu se zkrácenými větvičkami totiž mizí i květy nebo vyvíjející se plody.
Brsleny jsou při požití jedovaté. Do zahrady je tedy umisťujte s rozmyslem . Pro ptáky jsou přitom plody vítanou potravou. Zdroj: Pixabay Pro červené listí vyberte brslen křídlatý Brslen křídlatý vynikne už z dálky. Na podzim se jeho listy vybarvují do výrazných červených odstínů. Odstín i jeho intenzitu ovlivňuje počasí a množství světla. Ve výrazném stínu tak může být výsledek podstatně méně působivý než na slunném místě.
Nebojte, nezačne vás nudit ani po svém opadu. Na větvích má nápadné korkové lišty, podle nichž získal své jméno. V zahradnictví často narazíte na kultivar Compactus. Dorůstá zhruba 0,5–1 metru do výšky, ale do šířky zabere klidně i 1–1,5 metru. Vejde se tedy do menší zahrady, ne však do každé úzké mezery. Nejlépe uděláte, když mu dopřejete místo, kde může vytvořit přirozený rozložitý tvar.
Nechte mu světlo i dost místa Brsleny evropské i křídlaté dávají přednost slunci až lehkému polostínu. Pokud má dřevina celou sezonu stín od vysoké zdi nebo hustých jehličnanů, nelze čekat stejně bohaté vybarvení ani množství plodů jako na světlejším stanovišti. Nemusíte jim ale připravovat speciální kyselou zeminu. Na rozdíl od některých dalších dřevin s efektním podzimním listím zvládají i půdu s vyšším obsahem vápníku. Důležitější je, aby nebyla dlouhodobě zamokřená.
Než začnete, podívejte se na svou budoucí výsadbu z okna nebo od zahradní cesty. Růžové plody brslenu evropského krásně vyniknou před tmavým pozadím stálezelených dřevin. Brslen křídlatý zase nepřijde zkrátka, když kolem něj necháte trochu volného prostoru a na podzim nebude schovaný za vyššími sousedy.
Opadavé brsleny lze množit také dřevitými řízky, které se odebírají od poloviny podzimu do konce zimy. Vybírejte zdravé, vyzrálé jednoleté výhony. U stálezelených brslenů bývá vhodnější řízkování koncem léta. Zdroj: Pixabay V listopadu sázet lze. Jen ne do rozbahněné půdy Brslen zakoupený v květináči můžete vysadit i v pozdním podzimu, pokud zem není zmrzlá ani nasáklá vodou.Proto nejdříve zkuste rýčem, jak půda vypadá pod povrchem. Jestli se lepí do hutných mazlavých hroud nebo se ve vyhloubené jamce drží voda, raději počkejte.
Jméno brslen najdete také na nízkých, hustě olistěných keřích se žlutě nebo bíle lemovanými listy. Často jde o kultivary brslenu Fortuneova, které jsou stálezelené. Zdroj: Pixabay Jámu vykopejte širší než kořenový bal, ne však zbytečně hlubokou. Keř má stát přibližně ve stejné úrovni jako v květináči. Pokud kořeny těsně obtáčejí jeho stěny, před zasazením je jemně uvolněte. Do těžké jílovité půdy nemá velký smysl nasypat na dno jámy trochu štěrku a očekávat, že tím vyřešíte odvodnění celého místa. Lepší je zlepšovat strukturu půdy organickou hmotou v širším okolí, případně pro keř vybrat jiné stanoviště. Po výsadbě zem podle její vlhkosti zalijte a povrch zakryjte mulčem, který nahrňte stranou od samotných stonků.
Zdroj info: Atlas rostlin, Zahrádkářská poradna