2 min

„Vyhrál bych víc, kdyby byli jen dva." Murray se s humorem ohlédl za érou gigantů

Sdílet

Dennívýzva

Andy Murray patřil k mála hráčům, kteří dokázali potrápit Rogera Federera, Rafaela Nadala i Novaka Djokoviče. Bývalý britský tenista přesto nelituje, že se narodil do jejich éry. „Vyhrál bych víc, kdyby byl jeden z nich pryč, nebo ještě lépe dva," pousmál se. Návrat na kurt ovšem vyloučil.

Zdroj: Profimedia

Andy Murray se v rozhovoru ohlédl za kariérou v éře Federera, Nadala a Djokoviče
Trojnásobný grandslamový šampion a dvojnásobný olympijský vítěz nelituje, že hrál právě proti nim
Zmíněná trojice získala dohromady 66 grandslamových titulů
Murray označil toto období za nejlepší éru mužského tenisu v historii
Na rozdíl od Sereny Williamsové jakýkoli návrat na kurt vyloučil

Fantazie bez ztráty setu! Nosková rozdrtila sen Kosťukové a v českém derby si zahraje o nesmrtelnost

Éra, kterou by neměnil

Bývalý britský tenista Andy Murray se ohlédl za kariérou, kterou celou prožil ve stínu tří největších gigantů mužského tenisu. Skot byl v nejlepších letech hlavním vyzyvatelem Rogera Federera, Rafaela Nadala a Novaka Djokoviče, tedy trojice, která si mezi sebou rozdělila neuvěřitelných 66 grandslamových trofejí. Přesto tvrdí, že by na své cestě nic neměnil.

„Mohl jsem vyhrát víc, kdyby tu Roger, Rafa a Novak nebyli? Nejspíš ano, ale já se na to takhle nedívám," uvedl pro server Tennis365. A vzápětí přidal špetku humoru. „Vyhrál bych víc, kdyby jich bylo o jednoho méně, nebo ještě lépe o dva!" Sám totiž svou kariéru uzavřel se třemi grandslamovými tituly, dvěma olympijskými zlaty ve dvouhře a pozicí světové jedničky, a to vše v době, kdy proti sobě měl tři nejlepší hráče historie.

Vděčnost místo lítosti

Právě konfrontaci s takovými soupeři si dnes Murray považuje. „Byl jsem šťastný, že jsem mohl porazit Djokoviče na centrálním kurtu Wimbledonu. Byl jsem šťastný, že jsem si mohl zahrát proti Nadalovi na Roland Garros v době, kdy byl na antuce prakticky neporazitelný. A byl jsem šťastný, že jsem porazil Federera v olympijském finále," vypočítal Skot své nejcennější momenty.

Zapadá do nich i rok 2013, kdy Murray ukončil sedmasedmdesátileté čekání Británie na domácího wimbledonského šampiona, nebo o rok dřívější olympijské zlato právě po výhře nad Federerem přímo na wimbledonské trávě. Celou éru pak hodnotí jednoznačně. „Možná jsem zaujatý, ale pro mě to byla nejlepší éra, jakou jsme kdy v mužském tenise viděli. Tři hráči, z nichž každý získal přes dvacet grandslamů. Nejsem si jistý, jestli něco takového ještě někdy zažiju," prohlásil.

Návrat? Ani náhodou

Přestože sám přiznal, že by rád hrál dál, jeho tělo už mělo své. Když se letos ve Wimbledonu vrátila na kurt čtyřiačtyřicetiletá Serena Williamsová, mnozí si mohli položit otázku, zda by podobný krok nezvážil i Murray. Odpověď ovšem byla jasná. „Comeback? Panebože, ani náhodou. Jakkoli rád bych pokračoval, moje tělo bylo na kusy. Teď hraju golf, který je k němu mnohem šetrnější," zdůraznil.

Na Wimbledon, se kterým dřív spojoval hlavně tlak a očekávání, se tak dnes vrací s úplně jiným pocitem. „Jsem hrdý na to, čeho jsem v té době dosáhl. Dal jsem do toho úplně všechno a moje výsledky jsou vzhledem k tomu, odkud jsem přišel, docela úžasné," uzavřel Murray.

Konec dlouhého čekání. Alcaraz již vyhlíží termín i místo návratu

Reklama

Další články z SportWin

Tento článek byl publikován ze zdrojů SportWin

Články ze SportWin.cz přinášejí svěží pohled na sport – kombinují aktuální zprávy s lehkostí, nadsázkou i špetkou zábavy. Věnují se především populárním sportům, jako je fotbal, hokej, tenis nebo bojové sporty, ale objevují se i méně tradiční témata a kuriózní momenty ze světa sportovního...

„Vyhrál bych víc, kdyby byli jen dva." Murray se s humorem ohlédl za érou gigantů

Můžu vládě znepříjemnit život, pohrozil prezident a řekl jak. Babiš ihned reagoval

Víme, kde v neděli budou nejsilnější bouřky. Podívejte, jak moc vás zasáhnou.

Iveta Bartošová o sestře: Šla proti mně, i když jsem jí pomáhala. Bratr Lumír byl jediný, na koho se mohla spolehnout

Sotva přistáli na Aljašce, přišel první nezapomenutelný zážitek. Mareš se synem stanuli tváří v tvář divočině

Zápas, který nikdo nechtěl hrát, překonal 68 let starý rekord. Anglie porazila Francii šíleně 6:4