Hrnek polévky, k tomu něco sladkého místo masa a na talíři ani lísteček zeleniny. Takový oběd působí skromně a nevinně. Ve vyšším věku ale tělu ublíží víc, než by kdo čekal. Hygienici navíc při kontrolách kuchyní v zařízeních sociálních služeb narazili na problém tam, kde by ho hledal málokdo. Sestavili jsme proto žebříček obědů, které seniorům škodí úplně zbytečně, a přidali tipy, čím je nahradit.
Třetí místo: talíř bez kousku zeleniny Pečené kuře s rýží nebo guláš s chlebem vypadají jako poctivý oběd. Na talíři ale snadno chybí zelenina. Hygienici z Vysočiny, kteří v roce 2025 procházeli jídelníčky dvaceti zařízení pro seniory, kuchařům připomínali, že ovoce a zelenina musí být na stole v dostatečném množství.
Oběd složený jen z masa a přílohy připravuje seniory o vlákninu, kterou by jim dodala zelenina. Ilustrační foto. Zdroj: Magnific. Starší lidé přitom mívají vlákniny v jídle spíš málo. Kdo má potíže se zuby nebo s polykáním, nechá zeleninu často ležet. Státní zdravotní ústav radí, aby u žádného jídla nechyběla syrová zelenina nebo kus ovoce.
Druhé místo: sladké jídlo jako hlavní chod Žemlovka, lívance nebo rýžový nákyp mnoha lidem připomínají víkendové obědy z dětství. Na místě hlavního jídla dne ale nabídnou tělu hlavně sacharidy. Titíž hygienici z Vysočiny sice hodnotili pestrost obědů jako velmi dobrou, k nedostatkům ale zařadili sladké pečivo, které se v jídelníčcích objevovalo příliš často. Některým kuchyním radili zařadit víc ryb, libového masa a celozrnného pečiva.
S věkem chuť k jídlu obvykle slábne, porce se zmenšují a s nimi klesá i množství bílkovin na talíři. Svaly ve vyšším věku navíc na bílkoviny reagují slaběji a k udržení potřebují vydatnější přísun. Podle doporučení Evropské společnosti pro klinickou výživu a metabolismus (ESPEN) vede tento nepoměr k úbytku svalů, a s ním i k horší pohyblivosti a soběstačnosti. Na sladkém talíři ovšem chybí maso i ryba.
Vítěz: přesolená polévka První místo možná překvapí. Polévka patří k českému obědu odjakživa a platí za jeho nejlehčí část. Krajské hygienické stanice ale v 90 kuchyních zařízení sociálních služeb, nejčastěji domovů pro seniory, odebraly 93 polévek. Hranici 0,4 gramu soli na 100 gramů polévky dodrželo jen 19 vzorků, zbylých 74 ji přesáhlo. Vzorky obsahovaly v průměru 0,8 gramu soli na 100 gramů, tedy dvojnásobek limitu. Výsledky zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví v červenci 2025.
Ve víc než polovině kontrolovaných kuchyní záleží množství soli na odhadu toho, kdo právě vaří. Na váhu nebo odměrku spoléhá při solení jen 13 procent kuchyní. Hodně soli navíc přinášejí sušené bujóny a hotové polévkové základy, po kterých kuchaři dál běžně sahají. Hotové výrobky jsou ostatně největším zdrojem soli i v běžném jídelníčku, pocházejí z nich zhruba tři čtvrtiny.
Většina kontrolovaných kuchyní solí polévku odhadem, odměrku nebo váhu používá jen malá část z nich. Ilustrační foto. Zdroj: Magnific. Když je soli v jídle dlouhodobě moc, stoupá krevní tlak. Vysoký tlak patří k hlavním rizikovým faktorům infarktu i mrtvice a doplácejí na něj i ledviny. Na celý den by přitom dospělému mělo stačit méně než 5 gramů soli, jak radí Světová zdravotnická organizace. Taková dávka odpovídá zhruba jedné zarovnané kávové lžičce. Češi si ale v průměru dopřejí víc než dvojnásobek.
Čím nejhorší obědy nahradit Hygienici z Moravskoslezského kraje už v roce 2016 zjistili, že sledované domovy pro seniory dávají k večeři většinou studené jídlo. Teplou stravu tak klienti dostanou jen v poledne. Pomůže několik jednoduchých změn:
Polévku vařte z čerstvé zeleniny bez bujónu a chuť jí dodejte kořením bez přidané soli, například majoránkou nebo libečkem. Sůl do hrnce odměřujte lžičkou. Uzeniny nechte spíš na výjimečné dny. Podle Státního zdravotního ústavu má jeden pár párků kolem 2 gramů soli. Tím jsou pryč zhruba dvě pětiny denního přídělu. Na talíř patří porce ryby nebo libového masa, sladké jídlo nechte až na dezert. K hlavnímu jídlu přidejte porci zeleniny, klidně dušené, pokud syrová dělá potíže. Bílkoviny je navíc lepší rozložit do více menších jídel během dne. Lidé s nemocnými ledvinami mívají příjem bílkovin nastavený lékařem. Před zahájením dialýzy bývá omezený, při dialýze se naopak doporučuje vyšší. Kdo užívá léky na tlak nebo chodí na kontroly kvůli srdci či ledvinám, měl by větší změny stravy nejdřív konzultovat s lékařem nebo nutričním terapeutem.
Zdroje: https://www.khsjih.cz/tiskove-zpravy/cteni/193-krajsti-hygienici-hodnotili-pestrost-stravy-v-pobytovych-zarizenich-pro-seniory, https://szu.gov.cz/wp-content/uploads/2023/02/jak_mit_sul_pod_kontrolou.pdf, https://www.postgradualninefrologie.cz/cislo-xiii-1/prijem-bilkovin-a-cviceni-pro-optimalni-funkci-svalu-s-ohledem-na-vek-doporuceni/, https://www.khsova.cz/docs/01_tisk/files/sledovani_nutricni_hodnoty_stravy_ve_zdravotnictvi.pdf, https://mzd.gov.cz/polevka-jako-rizikovy-faktor-statni-zdravotni-dozor-ukazal-nadmerne-mnozstvi-soli-v-zarizenich-socialnich-sluzeb/