4 min

Viktor Hugo měl poněkud zvrácený zvyk při psaní svých knih. To byste nečekali

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Aby se člověk stal spisovatelem, nemusí být sice podivínem, řada z těch opravdu úspěšných však měla nejen své mouchy, ale i netradiční zvyklosti. Víte, čím byl výjimečný Victor Hugo?

Viktor Hugo měl poněkud zvrácený zvyk při psaní svých knih. To byste nečekali

Zdroj: Public domain, Wikimedia commons

Jeho díla jsou známá po celém světě nejen díky skutečnosti, že se jedná o klasickou literaturu, o níž se učí žáci celosvětově v rámci základního vzdělávání. Francouzský spisovatel Victor Hugo, který vytvořil slavná díla jako jsou Bídníci nebo Chrám Matky Boží v Paříži, byl známým filantropem a traduje se o jeho životě řada velmi zajímavých věcí včetně skutečnosti, že se stal svatým jednoho vietnamského náboženství. Jaký tedy byl Victor Hugo a v čem spočívaly jeho zvláštní metody psaní.

Mohlo by vás zajímat: Kateřina Medicejská byla původně považována za krutou a bojovnou. Historici ale postupně přehodnocují její život

Život Victora Huga

Světoznámý francouzský spisovatel Victor Hugo se narodil v Paříži jako třetí syn generála napoleonské armády. Právě profese jeho otce byla důvodem, že se museli i s matkou a sourozenci často stěhovat, vždy se však vraceli do rodné Paříže, která se také stala hlavním dějištěm jeho románů. Hugo se narodil v roce 1802 a svá studia původně zaměřil na právo, již během nich však stále více inklinoval k psaní veršů i prózy. Nejdříve se věnoval kritice literatury, v čemž ho podporovala jeho matka. Ta zemřela v roce 1821 a v roce 1822 se oženil s Adèle Foucher, kamarádkou z dětství, s níž měl posléze pět dětí. Kromě psaní se Hugo také aktivně věnoval politice, což výrazně ovlivnilo jeho život především v souvislosti s různými revolučními tendencemi napoleonské Francie. Mezi lety 1851 a 1870 musel dokonce žít v exilu kvůli nepokojům a převratu spojeným s vládou Napoleona III. Po vytvoření třetí republiky se mohl do Francie vrátit a žil zde až do své smrti v roce 1885.

Leon Bonnat maluje portrét Victora Huga v roce 1879 | Zdroj: British Museum / Creative commons, CC-BY-SA

Dílo Victora Huga

Po založení časopisu zabývajícího se kritikou soudobé literatury, pro který sám psal články, se Victor Hugo začal věnovat psaní vlastní literatury. První básnická sbírka mu vyšla v roce 1822, v roce 1823 vydal svůj první román. Kromě poezie a prózy psal Hugo také divadelní hry, jeho vrcholné období pak přišlo s velkým úspěchem ve 30. letech 19. století – v roce 1831 vyšel jeho román Chrám Matky Boží v Paříži, po němž následovala řada dalších děl především z oblasti dramatu a poezie. Dalším větším dílem byl román Bídníci, který vyšel v roce 1862 a je považován za jedno z jeho nejdůležitějších děl. Hugo napsal celkem devět románů, více než dvacet divadelních her nebo libret k operám a celou řadu básnických sbírek, z nichž část vyšla až po jeho smrti. Celé dílo pak ještě doplňují cestopisy a eseje.

Zvláštnosti života Victora Huga

Popularita děl Victora Huga i spisovatele samotného byla vedle jeho politického působení a pozitivního přístupu k řešení společenských problémů spojena také s jeho povahou a excentrickými rysy. V současné době již není možné přesně stanovit, u kterých informací se jedná pouze o legendy a které jsou založené na nějakém reálném podkladu, existuje však několik věcí, které se tradují k životu a pracovní morálce spisovatele.

Mohlo by vás zajímat: Brněnská vila Tugendhat: Symbol luxusu, který své majitelce štěstí nepřinesl. Jak žila Greta Tugendhatová

Král večírků

Přestože se jednalo o politicky exponovanou osobu, patřil prý Victor Hugo k lidem, kteří často pořádali večírky. Navíc měl také velmi intenzivní sexuální apetit. Některé zdroje uvádí, že byl Hugo velmi extravagantní a rád se pasoval za nejlepšího spisovatele své doby. K tomu byl navíc velmi častým návštěvníkem nevěstinců a po jeho smrti držely všechny kurtizány v Paříži smutek.

Chamtivý boháč

Zatímco je spisovatel vnímán jako mluvčí chudých a zubožených, ve skutečnosti se jednalo o poměrně bohatého člověka, který rozhodně na své poměry nemohl stěžovat (i když byl donucen žít nějakou dobu v exilu). Traduje se také, že bylo jeho cílem u svého vydavatele dosáhnout nejvyššího honoráře za napsání románu vůbec, což se mu povedlo u díla Bídníci, které dodnes zůstává nejvýše zaplaceným literárním dílem vůbec.

Mohlo by vás zajímat: Příběh dvojčat Pollockových, reinkarnace dvou zemřelých sester. Pamatovaly si mnoho detailů ze života, který nikdy neprožily

Nahý spisovatel

K životu a dílu Victora Huga se váže také anekdota mluvící o tom, že při psaní románu Chrám matky Boží v Paříži používal speciální strategii, která mu měla pomoci se soustředit. Anekdota má základ v prohlášení manželky spisovatele, která tvrdila, že při psaní tohoto románu zamykala jeho šaty i osobní věci tak, aby se k nim nedostal, jelikož měl obtíže s románem vůbec začít a celkově s prokrastinací. Podle některých zdrojů je toto tvrzení sice pravdivé, ale nepřesné – Hugo pro dopsání románu přijal až šibeničný termín a aby ho nic nerozptylovalo, v podstatě se uvěznil ve svém domě, nicméně při psaní nebyl zcela nahý, ale v domácím oblečení. Tato strategie byla ovšem úspěšná a román dopsal s velkou rezervou.

Viktor Hugo měl poněkud zvrácený zvyk při psaní svých knih. To byste nečekali

„Stanjura mě morálně šokoval.“ Krize Třineckých železáren potrvá ještě 5 let, ví šéf

Panika kvůli nedostatku zásadního léku. Zoufalí pacienti volí nezvyklá řešení

Vica Kerekes chce do pěti let skončit s herectvím. Zapíše se na vysokou a začne úplně od nuly

Pohřbeni zaživa: děsivý původ fráze „zachráněn zvonkem“

Vymklo se to z rukou, zní v NHL. Smluvní výhoda, kterou mají i Češi, začíná vadit