4 min

Vězeň přežil tam, kde zahynulo celé město. Zachránila ho cela bez oken

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Saint-Pierre na Martiniku zmizelo z mapy za necelé dvě minuty. Přežili prokazatelně dva lidé, jeden z nich díky kamenným zdem.

Vězeň přežil tam, kde zahynulo celé město. Zachránila ho cela bez oken

Zdroj: Foto: Eugénie Peigné - licence CC BY-SA 3.0

Obsah článku

Ráno 8. května 1902 žilo v Saint-Pierre kolem třiceti tisíc lidí. Bylo to nejbohatší město francouzských Antil, přezdívané „malá Paříž Karibiku“, s divadlem, katedrálou, obchodním přístavem. O pár minut později už neexistovalo. Nezničila ho láva, jak si mnozí představují. Ze sopky Mont Pelée se kolem osmé hodiny ranní uvolnil pyroklastický proud, přízemní směs žhavých plynů, popela a úlomků hornin, která se řítila po svahu rychlostí, při níž organizovaný útěk z města neměl šanci uspět. Podle rekonstrukce U.S. Geological Survey zasáhl žhavý oblak centrum Saint-Pierre přibližně v 8:02. Během minut hořely budovy, lodě v zátoce i lidé na ulicích. Bilance: zhruba 28 000 mrtvých.

Město, které ignorovalo varovné signály

Mont Pelée přitom nemlčela. Už od 23. dubna 1902 stoupal z kráteru popel a erupční sloup. O pět dní později přišly otřesy, přerušily se podmořské telegrafní kabely, vysychaly prameny. Na konci dubna a začátkem května sopka chrlila bahnotoky, jeden z nich 5. května zničil cukrovar a zabil desítky lidí. Obyvatelé byli neklidní, ale tehdejší věda ještě plně nechápala ničivost pyroklastických proudů – jevu, pro nějž se později vžil francouzský termín nuée ardente, žhavé mračno. Komise, která měla posoudit nebezpečí, byla ustanovena teprve 7. května. K plošné evakuaci nedošlo. Roli sehrála i politika: na 11. května byly naplánovány volby a úřady nechtěly vyvolávat paniku, která by odvedla voliče z města.

Když proud dorazil, nebylo kam utéct. Pyroklastický proud totiž není pomalý lávový tok, před kterým lze odejít pěšky. Je to stěna žáru o teplotě stovek stupňů Celsia, která se pohybuje desítkami metrů za sekundu. V Saint-Pierre zabil prakticky každého, kdo stál venku, uvnitř běžných budov i na palubách lodí kotvících v přístavu.

Muž v cachotu

Louis-Auguste Cyparis, v některých pramenech uváděný jako Ludger Sylbaris, pocházel z nedaleké obce Le Prêcheur. Podle francouzské státní památkové evidence byl uvězněn po potyčce s nožem. Krátce před erupcí utekl z vězení, aby se zúčastnil slavnosti, byl dopaden a jako trest dostal osm dní v takzvaném cachotu, izolační trestní cele městského vězení.

Cachot stál na svahu nad městem. Šlo o malou kamennou místnost s klenbou, masivními dveřmi a jediným otvorem – úzkým mřížovaným okénkem orientovaným od sopky. Když pyroklastický proud zasáhl Saint-Pierre, rozhodovaly o přežití metry a centimetry. Masivní zdivo a klenba odolaly nárazu. Malý otvor omezil přísun žhavých plynů dovnitř. Cyparis přesto utrpěl těžké popáleniny na zádech, rukou a nohou; žár pronikl i tím úzkým okénkem.

Tři dny čekal v troskách. Záchranáři ho vytáhli 11. května 1902. Byl dehydrovaný, popálený, ale živý.

Dva přeživší, ne jeden

Populární verze příběhu mluví o „jediném přeživším“. Realita je přesnější a zajímavější. Ze samotného Saint-Pierre jsou bezpečně doloženi dva lidé, kteří katastrofu přežili a byli vytaženi z trosek: Cyparis a švec Léon Compère-Léandre, který se nacházel na okraji zasažené zóny. Compère-Léandre později popsal strašný vítr, okamžitou tmu a pálení končetin. Mimo město přitom přežili další lidé – posádky lodí a obyvatelé okolních vesnic, evakuovaní z Le Prêcheur.

Cyparisův příběh je tedy extrémní anomálie, nikoli důkaz, že šlo Saint-Pierre běžně přežít. Jeho cela fungovala jako náhodný ochranný prostor; kombinace polohy, materiálu a minimálních otvorů vytvořila lokální „stín“, v němž teplota a koncentrace plynů klesly právě dost na to, aby člověk přežil. O pár metrů dál, bez kamenné klenby nad hlavou, by neměl šanci.

Po vyléčení se Cyparis podle sekundárních historických rekonstrukcí stal atrakcí cirkusu Barnum & Bailey, kde ukazoval jizvy po popáleninách a vyprávěl svůj příběh. Některé prameny uvádějí, že byl omilostněn; úřední dokument o milosti se ale v otevřených zdrojích nepodařilo dohledat.

Saint-Pierre dnes a sopka pod dohledem

Saint-Pierre se začalo znovu budovat od roku 1923, ale nikdy nezískalo zpět svou někdejší roli. Ekonomickým centrem Martiniku se stalo Fort-de-France. Podle dat INSEE žilo v Saint-Pierre v roce 2023 necelé čtyři tisíce obyvatel. Město dnes nese status „Město umění a historie“ a cachot, v němž Cyparis přežil, je památkově chráněný.

Mont Pelée zůstává aktivním stratovulkánem; Smithsonian Institution ji označuje za nejaktivnější sopku oblouku Malých Antil. Od prosince 2020 je v režimu žluté vigilance, tedy zvýšeného dohledu. Březnový bulletin observatoře OVSM-IPGP z roku 2026 nicméně uvádí, že krátkodobá pravděpodobnost erupční aktivity zůstává nízká. Sopku dnes monitorují seismické, deformační i geochemické sítě v reálném čase, tedy infrastruktura, která v roce 1902 neexistovala.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Lukáš Jírovec

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Máte doma staré sklo po prapředcích? Unikátní achátové poháry se prodávají i za 190 tisíc

Pes náhle začne zběsile pobíhat po bytě. Veterináři vysvětlili, proč zvířata dostávají „zoomies"

Váš pes se právě probudil z dvouhodinového spánku a za tři sekundy už v plném sprintu objíždí gauč....

Čingischán možná nezemřel po pádu z koně ani rukou princezny. Vědci ukázali na úplně jinou příčinu

Nejmocnějšího dobyvatele 13. století nejspíš nezabila princezna ani zranění z lovu, ale obyčejná bakterie....

Školní učebnice už neplatí, v nitru Země se ukrývá další vrstva. Odhalily ji neobvyklé seismické vlny

Uprostřed pevného vnitřního jádra Země se rýsuje odlišná centrální oblast o poloměru zhruba 650 km....

Velká Rumunská blamáž: Přes milion lidí ročně obdivuje Vladovu komnatu v hradu, který Draculovi ve skutečnosti nikdy nepatřil

Příběh o tom, jak se z pohraniční celnice stal „Drákulův hrad“, je přitom zajímavější než cokoliv ze stánku...

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Vězeň přežil tam, kde zahynulo celé město. Zachránila ho cela bez oken

Poplach na východním křídle NATO. „Velká exploze“ ruské střely se může opakovat

Drsné diagnózy známých tváří: Rakovina přinesla ticho Jany Maláčové i nezlomnou sílu Něrgešové s Konvičkovou

Může vás meloun dostat do nemocnice? Internista varuje před nečekaným letním rizikem

Jan Kanyza bojoval o život. Po náhlém kolapsu se znovu učil chodit

Pohřbeni zaživa: děsivý původ fráze „zachráněn zvonkem“