Vědci učí lidské mozkové buňky v Petriho misce hrát videohru

Sdílet

Působí to na mě jako scéna z nějakého filmu o daleké budoucnosti. Ve skutečnosti ale věda skutečně už pokročila v tomto ohledu tak daleko, že i okem neviditelné buňky hrají samy o sobě počítačové hry. Doom je klasická videohra, kterou znají snad všichni lidé mojí generace. Dnes by si mnozí řekli, že je tak trochu retro na to, aby se objevila na moderních obrazovkách. Možná vás ale o opaku přesvědčí fakt, že ji nehrají lidé, ale jen neuronové buňky v Petriho misce. Už v roce 2021 byl představen čip s více než 800 000 živými lidskými buňkami. Ten dokázal ovládat jednoduchou počítačovou hru Ping Pong. Bylo vyžadováno nicméně velké množství buněk, hodně času, hra, kterou dokázaly buňky ovládat, byla velmi jednoduchá. Doom je, jak by řekla moje generace, hra na trochu jiném levelu. A to, že pro její hraní stačí pár neuronů v Petriho misce, je neuvěřitelné. Jak to funguje? Neurony v Petriho misce jsou vlastně buňky z lidské kůže, které jsou v laboratoři předělány na buňky kmenového typu. Ty se potom nechávají vyvinout na nové neurony, vypěstované v laboratoři. Tyto buňky spolu komunikují elektrickými signály. Neurony samozřejmě nemají oči. Možná si tedy říkáte, co přesně to znamená, že „hrají hry“. Je to o tom, že vědci jednoduše dělají překlad: obraz ze hry je převeden na elektrické impulzy ty jsou potom poslány do neuronů ty dostávají informaci o tom, co se ve hře děje a podle toho reagují Jeden vzor signálů jim říká, kdy mají reagovat pohybem dopředu a dozadu, jiný je otáčí, další jim pak radí, kdy střílet. Když potom neurony vyšlou určitý typ signálu zpět, hra provede akci.

Mozkové buňky v Petriho misce jsou podle všeho schopny dělat rozhodnutí. Skutečně tak vnímají dění kolem sebe a na základě toho provádějí úkony.

Zdroj: Unsplash+

Žádný hráč sice není vidět, nicméně na počítači se dějí rozhodnutí. Rozhodnutí, která podnikají živé lidské mozkové buňky v Petriho misce.

━━ Žádný hráč sice není vidět, nicméně na počítači se dějí rozhodnutí. Rozhodnutí, která podnikají živé lidské mozkové buňky v Petriho misce. (Zdroj: GUY GRANDJEAN / Unsplash+)

Kultivace buněk

To, že jsou nyní buňky schopné tohoto jednání, je jen začátek. Neurony se kultivují za účelem vytvoření biologických počítačů. Díky tomu budou moci odborníci v celém světě optimalizovat různé aplikace a vyvíjet přístroje na úrovni AI asistentů. „Vzrušující je nejen to, že biologický systém dokáže hrát Doom, ale také to, že se dokáže vyrovnat se složitostí, nejistotou a rozhodováním v reálném čase,“ komentuje situaci Andrew Adamatzky, odborník na nekonvenční výpočetní systémy, podle kterého je právě tento fakt velmi důležitý.

Někteří lidé mají pocit, že jde o nějaké nadpřirozené schopnosti neuronů. Přitom jde ale o něco, co umí dělat tyto buňky i běžně v lidském těle. To, že jsou vědci schopni z lidského těla vyvinout čipy, které budou moci napodobovat inteligenci a pomáhat nám v budoucnu v našich životech, je velkým krokem kupředu.

Zdroje článku: www.focus.de, www.gamespot.com, www.storicko.cz

Reklama

Další články z Storicko.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů Storicko.cz

Storicko.cz je magazín zaměřený na poutavé články ze světa skutečných příběhů, inspirativních osobností i zajímavých událostí. Najdete tu směs životních osudů, kuriozit a historických momentů, které dokáží čtenáře vtáhnout a nabídnout nový pohled na svět kolem nás. Texty jsou psané tak, aby...

Vědci učí lidské mozkové buňky v Petriho misce hrát videohru

Atletická senzace! Úchvatná Manuel získala pro Česko zlato na halovém MS

Marcela z Extrémních proměn ukázala tělo po operaci. Klinika zveřejnila výsledek zákroku

Na Letnou na Mináře. Ale pěkně za své. Kvůli našim vnukům, říkali starší účastníci

Ani Tunis, ani Egypt. Češi objevili nový tropický ráj za bezkonkurenčně nízkou cenu

Žádná firma, ale vlastní dřina. Václav Noid Bárta koupil chalupu z dětství a buduje na ní obří farmu