„Zatím nejdál je lék na bázi účinné látky daraxonrasib. Ten cíleně blokuje bílkovinu, která u většiny nádorů slinivky břišní funguje jako zaseknutý plynový pedál a podporuje nekontrolovaný růst buněk. Tento lék se zatím nasazoval lidem ve IV., metastatickém stadiu. V klinické fázi prodloužil medián dožití pacientů z 6,7 měsíce při standardní chemoterapii na 13,2 měsíce, tedy téměř dvojnásobně,“ říká prof. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D., přednosta II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc.
Lék 26. srpna 2026 schválil Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv, jeho schválení pro evropské pacienty doporučila Evropská agentura pro léčivé přípravky. „Nyní se čeká na rozhodnutí Evropské komise. Dostupnost v Česku bude záviset také na stanovení ceny a úhrady. Lék je drahý a cena se pohybuje kolem milionu korun na jednoho pacienta za měsíc,“ doplňuje prof. Urban.
Naději do budoucna přináší také vývoj vakcíny, která by mohla vzniku rakoviny slinivky břišní dokonce předcházet. Američtí vědci z Johns Hopkins University zkoumají experimentální očkovací látku, která učí imunitní systém rozpoznat a zničit nebezpečné buňky dříve, než se z nich vyvine nádor. Zaměřuje se na změny v genu KRAS, které se vyskytují u více než 90 % nádorů slinivky. Ve studii fáze I tato látka vyvolala imunitní odpověď u 18 z 20 účastníků s dědičnou predispozicí a změnou na slinivce zjištěnou zobrazovacím vyšetřením.
„Výsledky jsou povzbudivé, ale preventivní účinek musí ověřit větší studie s delším sledováním. Pokud by se však účinnost látky prokázala, pak by mohla pomáhat především lidem s vysokým dědičným rizikem onemocnění. Umím si představit, že by z ní v budoucnosti profitovali například ti, které v rámci programu cíleného vyhledávání karcinomu pankreatu pravidelně vyšetřujeme,“ vysvětluje prof. Urban.
Další směr výzkumu představuje práce týmu Mariana Barbacida z madridského Národního centra pro výzkum rakoviny. Španělským vědcům se podařilo kombinací daraxonrasibu, afatinibu a experimentální látky SD36 dosáhnout ústupu nádorů u některých laboratorních myší. „Výsledek u zvířat ale ještě nezaručuje účinnost ani bezpečnost u člověka. Před případným použitím této kombinace u pacientů bude nutný další vývoj a klinické ověření,“ upozorňuje prof. MUDr. Ilja Tachecí, Ph.D., předseda České gastroenterologické společnosti ČLS JEP a přednosta II. interní gastroenterologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové. Připomíná, že rakovina slinivky zpočátku často probíhá bez nápadných příznaků a nádor lze operovat jen u menšiny nemocných. „Neměli bychom podceňovat nově vzniklou žloutenku, nevysvětlitelné hubnutí ani přetrvávající bolesti břicha či zad. S lékařem je vhodné probrat také nově vzniklou cukrovku po padesátce, zvláště při současném nechtěném hubnutí. U naprosté většiny pacientů však cukrovka není způsobena nádorem,“ říká prof. Tachecí.
Lidé, v jejichž rodině se rakovina slinivky břišní vyskytla opakovaně, nebo ti, kteří jsou nositeli dědičné mutace zvyšující riziko tohoto onemocnění, by měli s lékařem konzultovat možnost pravidelného sledování ve specializovaném centru. Riziko vzniku nádoru lze zároveň snížit tím, že člověk nekouří a udržuje si zdravou tělesnou hmotnost.
V Česku lékaři každoročně diagnostikují rakovinu slinivky přibližně 2 500 lidem. Podle Českého statistického úřadu zemřelo v roce 2024 na zhoubný nádor slinivky 2 351 osob.