Vědci propojují umělé senzory s živými neurony. Výsledky překvapily

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Vědci propojili miniaturní shluky lidských nervových buněk s umělým hmatovým senzorem a ukázali, že živé neurony dokážou zpracovávat informace odpovídající…

braille-article

Doba čtení 1 min

Článek byl publikován 16.10.2026 15:00

Vědci propojili miniaturní shluky lidských nervových buněk s umělým hmatovým senzorem a ukázali, že živé neurony dokážou zpracovávat informace odpovídající písmenům Braillova písma. Výsledky výzkumu zveřejněného 16. října v odborném časopise Frontiers in Artificial Intelligence naznačují, že biologické nervové sítě by jednou mohly doplnit běžné počítačové čipy a přispět k energeticky úspornějšímu zpracování informací.

Použité mozkové organoidy měří podle článku zveřejněného na webu Bristolské univerzity. méně než jeden milimetr a obsahují přibližně 10 000 neuronů spolu s dalšími podpůrnými buňkami. Nejde o plnohodnotné miniaturní mozky, ale o laboratorně vypěstované nervové tkáně, které se propojují a vykazují elektrickou aktivitu. Vědci je umístili na soustavu elektrod, pomocí níž jim předávali elektrické signály odvozené z hmatových vzorů jednotlivých písmen Braillovy abecedy.

Následně analyzovali reakce neuronových sítí pomocí jednoduchého algoritmu strojového učení. Jeden organoid umožnil správně určit odpovídající písmeno v 61 procentech případů. Při kombinaci výstupů ze tří organoidů úspěšnost vzrostla na 83 procent. Více organoidů si navíc lépe poradilo s rozpoznáváním signálů zatížených uměle vytvořeným šumem než samotný počítačový algoritmus bez biologického zpracování.

Proč kombinace několika organoidů funguje lépe, zatím není jasné. Jejich odlišné propojení a elektrická aktivita mohou poskytovat vzájemně se doplňující informace. Právě tato variabilita však může komplikovat vytvoření spolehlivého a standardizovaného systému.

Výzkum zatím neprokázal, že by se organoidy úlohu postupně učily nebo měnily své chování na základě zkušeností. Dalším krokem má být zpracování složitějších hmatových vjemů, například textur a hran, a propojení systému se zpětnou vazbou. Teprve tak bude možné zkoumat, zda se živé neuronové sítě dokážou skutečně adaptovat.

Petr Dvořák
zdroj: University of Bristol

Reklama

Další články z Volty

USA označily helium za kritickou surovinu. Je nezbytné pro výrobu polovodičů

Plynárenská síť dostává modulární stanice. Instalace bude rychlejší a pružnější

Nová modulární technologie umožňuje instalovat regulační stanice rychleji a s menšími zásahy do provozu...

HENNLICH se po deseti letech znovu stal Firmou roku Ústeckého kraje

Společnost HENNLICH zvítězila v regionálním kole soutěže Firma roku 2026 Ústeckého kraje. Na úspěch...

Bifaciální panely a sledování slunce. Nová solární elektrárna vyrobí 47,2 GWh ročně

Bifaciální solární panely, které zachycují sluneční záření z obou stran, a jednoosé trackery, které během...

AI může v sítích uvolnit místo pro další stovky gigawattů

Elektrizační sítě se stávají jedním z hlavních úzkých míst energetické transformace. Na připojení čekají...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Volty

Volty.cz osloví všechny, kdo mají blízko k technice, elektrotechnice a chytrým řešením. Web sleduje novinky ze světa elektrotechniky, energetiky, průmyslových technologií i moderních domácností. Zajímá se o inovace, úsporná řešení, elektroauta i budoucnost energetiky – srozumitelně a bez...

Vědci propojují umělé senzory s živými neurony. Výsledky překvapily

Nečekaný zásah. Ukrajinci trefili letiště, které mělo být mimo dosah

StarDance čeká další vyřazování. Matonoha je na odstřel, Dykovi začíná šlapat na paty nečekaná soupeřka

Železná tyč mu proletěla hlavou a přežil. Z váženého předáka se po nehodě stal hrubý a prchlivý muž

Unikl z pout i z vody. Pak Houdini přijal výzvu studenta a na Halloween byl mrtvý

Vědci popsali možný podtyp deprese související s biologickými hodinami. Týkat se může části pacientů