Koupíte větší balení masa, rozdělíte ho na porce, odsajete vzduch a do mrazáku ukládáte úhledné balíčky. Tehdy dává vakuovačka smysl. Jenže s jahodami, čerstvým salátem nebo jídlem, které už několik dní čeká v lednici, můžete narazit. Vakuování totiž není univerzální způsob, jak potravinám prodloužit život. Některým výrazně pomůže, u jiných se jeho účinek přeceňuje.
Sice bez vzduchu, ale ne bez rizika Domácí vakuovačka odsaje většinu vzduchu a obal zataví. Omezí tím přístup kyslíku, který podporuje žluknutí tuků, změny barvy i růst některých mikroorganismů. Nedokáže však odstranit bakterie, které už v potravině jsou, ani zastavit všechny procesy kažení. Vakuum tak pomáhá uchovat chuť a vzhled, nikoli zaručit zdravotní nezávadnost.
Nejčastější omyl? Představa, že vakuově zabalené jídlo vydrží bezpečně ležet na kuchyňské lince. Syrové maso, ryby, sýry nebo uvařené pokrmy dál patří do lednice či mrazáku. Prostředí bez kyslíku navíc vyhovuje některým nebezpečným bakteriím, včetně původce botulismu. Proto se domácím vakuováním nedá nahradit ani zavařování.
Největší rozdíl poznáte po otevření mrazáku Bílé vysušené skvrny na mase nebo okoralý povrch mražené zeleniny nejsou důkazem, že se potravina zkazila. Jde o takzvané spálení mrazem, při němž z povrchu uniká vlhkost. Jídlo bývá při správném zmrazení stále bezpečné, ale po rozmrazení může být tuhé a bez chuti. A právě tady vakuování vyniká. Vakuovaný obal omezuje vysychání i přenos pachů.
Vyplatí se zejména při porcování větších nákupů masa, ryb nebo domácích vývarech určených k zamrazení. Ani vakuování však úplně nezastaví všechny změny kvality, které probíhají i v mrazáku. A nezachrání ani maso, které bylo nekvalitní už před zabalením. Balte co nejčerstvější suroviny a na každý sáček napište obsah i datum. Už po pár týdnech totiž snadno zapomenete, co v nich je.
Česnek, paprika a další aromatické suroviny mohou posloužit k přípravě marinády na maso. Pokud se ho chystáte následně vakuovat, dejte pozor, aby se tekutina při odsávání nedostala do sváru sáčku. Zdroj: Pexels Mokré maso a polévka mají svůj trik U běžné lištové vakuovačky se problém často objeví dřív, než se sáček zataví. Šťáva z masa nebo marináda putuje směrem k přístroji, znečistí místo sváru a ten pak nemusí těsnit. Maso proto před balením jemně osušte čistou papírovou utěrkou, případně ho krátce předmrazte, aby šťáva tolik nevytékala. Pomůže také režim pro vlhké potraviny.
Polévku či vývar se naopak nepokoušejte odsávat jako pevnou potravinu. Rychle je zchlaďte v mělkých nádobách, zamrazte a teprve ztuhlé porce přesuňte do vakuovacích sáčků. Podobně lze zacházet s omáčkou. Při plnění ohrňte okraj sáčku ven, aby se mastnota nedostala na místo sváru. Po zatavení zkontrolujte, že svár není přerušený ani zvlněný.
Zelenina potřebuje před mrazákem ještě jednu věc Sklízíte ze záhonů poslední květák, růžičkovou kapustu nebo kadeřávek a chcete si část úrody schovat do mrazáku? Samotné odsátí vzduchu nestačí. Mnoho druhů zeleniny je před zamrazením potřeba krátce blanšírovat, tedy ponořit do vroucí vody nebo páry, a potom rychle a ledově zchladit. Tím se omezí činnost enzymů, které by i při mražení postupně měnily chuť, barvu a strukturu.
Až po důkladném osušení přichází na řadu balení. Drobné kousky můžete nejprve jednotlivě rozložit na tác a předmrazit, aby se po zavakuování neslepily do jedné hroudy. Vakuum ovšem nevrátí zelenině křupavost, o kterou při rozmrazování přichází vlivem ledových krystalů. Salát, okurka nebo rajče určené k syrové konzumaci tak po pobytu v mrazáku čerstvé nebudou, ať je zabalíte sebelépe.
Před vakuováním a zamrazením je vhodné většinu druhů zeleniny krátce blanšírovat ve vroucí vodě a následně rychle zchladit. Tento postup zpomaluje činnost enzymů, které způsobují ztrátu barvy, chuti a kvality zeleniny během skladování. Zdroj: Pexels Jahody, pečivo a křehké suroviny Plně zralé maliny a jahody může silné odsávání rozmáčknout ještě před uložením. Chcete-li je zamrazit jednotlivě, rozložte je nejdřív na tác, nechte ztuhnout a teprve pak zabalte. Podobně je na tom měkký chléb nebo nadýchané housky: vakuovačka jim dokáže ubrat objem tak důkladně, že po otevření už nezískají původní tvar. Pomůže šetrný či pulzní režim, předmražení nebo obyčejná dobře uzavíratelná nádoba.
Naopak u suchých surovin je vakuování často příjemným bonusem. Ořechy a semínka obsahují tuky citlivé na kyslík, takže omezení přístupu vzduchu zpomaluje jejich žluknutí. U větších zásob má smysl malé porce uložit do chladu, případně do mrazáku. Podobně lze chránit dokonale usušené houby či bylinky. Musí však být opravdu suché. Vakuováním vlhkých hub bezpečné sušené zásoby určitě nevzniknou.
Čerstvé jídlo do lednice? Tady opatrně Sliby o násobně delší trvanlivosti sýrů, uzenin či hotových jídel berte s rezervou. Čísla bez uvedení teploty, původního stavu potraviny a podmínek balení totiž nemají velkou hodnotu. Domácí vakuovačka nepracuje v podmínkách průmyslového provozu, a tak nelze přebírat trvanlivost výrobků z obchodu. Domácí vakuum neprodlužuje ani datum spotřeby uvedené na původním obalu.
Vakuovačka není vždy tou nejlepší volbou. Například sendviče, plněné tortilly nebo čerstvé pečivo můžete na cestu raději zabalit do alobalu. Ten pomůže udržet jejich tvar, zatímco silné odsávání vzduchu by mohlo měkké pečivo zbytečně stlačit. Alobal se však hodí především ke krátkodobému zabalení, nikoliv k prodlužování trvanlivosti. Zdroj: Pexels Vakuování může chránit tvrdší zrající sýr, měkkým čerstvým sýrům však nezaručí delší bezpečnou trvanlivost. Zvláštní pozornost si zaslouží ryby. Pokud jste je zamrazili ve vakuovém sáčku, před rozmrazováním obal odstraňte a rybu nechte povolit v lednici. U čerstvých hub, česneku nebo vlhkých bylinek zase nepovažujte vakuování při pokojové teplotě za způsob konzervace. A u zbytků večeře platí stále stejný princip: rychle je zchladit, uložit do lednice a včas spotřebovat, nebo je raději zamrazit. Vakuovačka jim nedá nový začátek.
Zdroj info: The Kitchn, FoodSaver