3 min

Váháte, co je to posvátno? Přitom ho můžeme najít i v těchto nečekaných momentech

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Zdroj: Proboha!

Církev i teologie odjakživa bojují s tím, jak srozumitelně vysvětlit samotné jádro křesťanství. Za 2000 let trvání církve se naštěstí našlo dost mužů a žen, jimž se podařilo tlumočit evangelium a z něj plynoucí duchovní energii lidem tak, aby nebyli na pochybách, komu že to vlastně uvěřili a za kým jdou.

Jednou ze skutečností, která dnes podléhá spíš pojmům a jazyku vědecko-fantastických filmů než jazyku víry, je posvátno. Nejen v postkomunistických zemích, ale i v demokratických zemích bez přerušené náboženské tradice někde téměř vyvanulo vědomí tohoto pojmu a způsob, jak o něm lidé běžně hovořili a jak ho prožívali. Dodnes se setkávám u dospělých i dospívajících s určitým ostychem až váháním, mají-li slovy vyjádřit to, co se jich na duchovní úrovni dotklo. Jinak řečeno – vyjádřit dotyk Boha a jeho tajemnou přítomnost v lidském životě.

Některé jistoty nelze obětovat jen proto, že se změnila atmosféra

Tři příklady ztělesněného posvátna

Lidé mají občas zvláštní představy o tom, co to posvátno je (Bůh, svátosti, stvořený svět) a jak se s ním vypořádat. Moc k tomu nepřispěla ani církev, která v průběhu času přidala kostelům, bohoslužbám, svátostem a kázáním někdy až neúnosně magický ráz, doplněný o štábní kulturu chování. Nedivím se, že někdo vnímá kostel jako temné, ne moc přitažlivé místo, v němž se kdekdo stydí i za to, že zakašle nebo jeho dítě zapláče. Občasné pohledy věřících na „nevěřící“, že „tohle se přece v kostele nedělá“, tomu moc nepomáhají. Přitom prožitek posvátna, od něhož se může kdokoliv odrazit k poznání posvátna víry, liturgie a svátostí, máme každý na dosah a ve svém srdci. Třeba tyhle tři příklady:

1) Asi každý zažil u svých prarodičů nebo rodičů, že měli doma jeden „lepší pokoj“, ať už to byla ložnice nebo jídelna. Vzpomínám na dům básníka a grafika Bohuslava Reynka a jeho synů v Petrkově, kde jsem skrze Jiřího a Daniela mohl nahlédnout do „parádního modrého pokoje“, který připomínal lepší časy a působil jako malý chrám. Mám před očima podobné pokoje těch, kteří už nejsou na světě. Chodilo se do nich málo, udržovaly se v dokonalém pořádku, bylo v nich ticho, zvláštní vůně, světlo, klid. Nebylo v nich žádné „posvátno“ v uvozovkách, ale opravdové posvátno, které člověka pozvedalo na duchu a dávalo mu pocit jistoty.

Ježíš nechtěl profesionály víry, ale svobodné Boží děti

2) Jeden z proudů židovské tradice chápe intimní styk mezi manžely jako svého druhu bohoslužbu či liturgii. Dva milující se lidé se v aktu tělesně-duchovního spojení přibližují tomu, co je typické i pro Boha – perichoreze čili vzájemné prolínání, prostupování, přebývání. V takovém dobrovolném a láskyplném aktu je všechno čisté a posvátné. Kdo měl štěstí takové prolnutí prožít nebo ho zažívá, ví moc dobře, co to je posvátno, jak je vzácné a křehké a k čemu člověka vede.

3) Svět kolem nás. Chrám přírody a zvláště maličkosti, které v běhu všedních dní lidem unikají. První lístky lípy, první pampelišky, minarety stromů v tichém lese, ledňáček letící nad hladinou, první vlaštovky, západ slunce, letní bouřka. To všechno je svým způsobem posvátné. Záleží jen na nás, co s tím uděláme a jak si tím necháme obohatit své srdce. Kdo očima pohladí sedmikrásku
a vezme do dlaní vodu z horské řeky, nebude dlouho dumat nad tím, na co je v kostele svěcená voda a vitráže.

Nebojme se posvátna kolem sebe a v nás. Není bezúčelné. Stojí za ním Ten, kdo přivítá ve své náruči plné lásky kohokoliv, kdo o to stojí.

Reklama

Další články z Proboha!

Co má společného Genesis a LGBTQ+? Možná budete překvapeni

Ponořit se do knihy může být únik před sebou samým

Jela jsem na týdenní dovolenou, kde jsem chtěla odpočívat. Moc jsem se těšila a trochu jsem se bála....

Plameny a znesvěcená socha Panny Marie v Medžugorji. To, co následovalo potom, nikdo nečekal

26. července se v mariánském poutním místě Medžugorje odehrál bezprecedentní útok na sochu Panny Marie a...

Dítě prosí o pozornost, rodič sjíždí sítě. Ztratili jsme v církvi i v rodinách schopnost být přítomní?

Nedávno jsem se v jedné chytré knize dočetl, že když se dítě a rodič dívají vzájemně do očí, u obou se...

Dva dny po svatbě přišla první hádka. Co novomanželům nikdo neřekne

Svatba může být krásná událost, přesto může být první rok manželství náročný. Dva lidé si pod jednu střechu...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Proboha!

Proboha.cz otevírá témata, která nejsou jen pro neděli. Věnuje se otázkám víry, hodnot, etiky, společnosti i mezilidských vztahů – ale nikoli způsobem, který káže nebo moralizuje. Nabízí dialog, přemýšlení, kontext. A často klade otázky, na které si odpovídáme každý trochu jinak. Najdete tu...

Váháte, co je to posvátno? Přitom ho můžeme najít i v těchto nečekaných momentech

Ranní drama syna Veroniky Žilkové. Po explozi v autě běhal po Praze bez kalhot

Nejhorší džusy ze supermarketu. Češi je kupují každý den a neví, co všechno obsahují

Lela udělala za Vémolou tlustou čáru: Po rozchodu změnila image a je téměř k nepoznání

Přežili byste na opuštěném ostrově? První chyba by mohla přijít dřív než hlad

Byla jako anděl dobroty, ale skončila mrtvá v kufru. Zabil ji ten, komu pomáhala