3 min

Unikátní arboretum slaví 70 let. První semínka borovic přišla poštou

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Jezdí tam studenti i odborníci z celého světa. Arboretum Sofronka v plzeňském Bolevci založil v roce 1956 Karel Kaňák za účelem šlechtění a výzkumu borovic. První semínka mu chodila v obálkách z celého světa. Dnes tam mohou lidé obdivovat 40 druhů borovic a 15 mezidruhových kříženců.

Unikátní arboretum slaví 70 let. První semínka borovic přišla poštou

Zdroj: Radka Žáková

„Arboretum vzniklo zde, protože otec byl Plzeňák a severní okraj Plzně je ideální pro pěstování borovic: je zde suchá písčitá půda s nedostatkem živin a vláhy, pro náročnější druhy nevyhovující. Navíc v té době zde bylo asi 12 ha lesa v mýtním věku, které byly určené ke smýcení. První oplocenou školku otec založil na deputátních loukách a políčkách, které patřily ke zdejší hájovně. Tam začal vysévat první semínka,“ zavzpomínal na počátky Arboreta Sofronka Jan Kaňák, syn zakladatele arboreta, jeho pokračovatel a expert na borovice.

Čtěte také: V genovém sadu pečují o 600 výjimečných stromů, třeba o roubovanec Lidické hrušně

V lesním arboretu se z počtu zhruba 120 druhů zkoušelo pěstovat 68 druhů borovic. Některé rostou bez problémů i v tisících, jiné se nepodařilo vypěstovat ani po několikáté, hlavně kvůli místním klimatickým podmínkám. Dosud na Sofronce přežilo 40 druhů a 15 mezidruhových kříženců.

Lokalita je známá extrémními teplotami v létě i v zimě

V arboretu je od roku 1960 meteorologická stanice, která o devět let později přešla pod Hydrometeorologický ústav. Z klimatologického hlediska je lokalita zajímavá výskytem extrémních teplot v létě i v zimě. Zdejší písčité podloží se v létě velmi rychle přehřívá a sálá, takže teploty vystupují abnormálně vysoko.

„Třeba letos jsme měli asi třikrát nejvyšší teplotu v republice a naměřená hodnota 41,5 stupňů Celsia byla druhou nejvyšší teplotou v republice,“ popsal Kaňák. V zimě tam naopak panují extrémní mrazy, jelikož je Sofronka v mrazové kotlině, kam stéká studený vzduch z okolních kopců. „Minimální zde naměřená teplota od roku 1969 činí mínus 30 stupňů Celsia. Takže rozdíl teplot je více než 70 stupňů, což limituje přežití citlivých druhů borovic. V současné době už měření probíhají plně automaticky. Pro studium vlivu klimatu na různé druhy borovic je zdejší meteostanice naprosto zásadní,“ zdůraznil Kaňák.

Sofronkou projde za rok asi deset tisíc dětí z plzeňských i mimoplzeňských škol. Učení o přírodě v přírodě má určitě mnohem vyšší váhu, než když se podobné téma probírá ve školeJan Kaňák — emeritní vedoucí arboreta

Sofronka je především lesnické arboretum, kde dávají přednost výhradně přírodnímu výběru, který je jediný objektivní. Nedělají tam žádné zásahy ani nepoužívají třeba chemickou ochranu nebo hnojení. Každá výzkumná plocha představuje většinou obdélník 13 x 15 metrů, kde bylo vysazeno 195 sazenic. „Provenienční pokusy vytvářejí základ porozumění geografické proměnlivosti lesních dřevin. Proto je důležité, aby i lokality, jako je Sofronka, zůstaly co nejdéle v provozu a co nejdéle se pravidelně vyhodnocovaly. Nyní, v době, kdy se mění klimatické podmínky, je to o to významnější,“ uvedl profesor Milan Lstibůrek z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze, zakladatel katedry lesnické genetiky a fyziologie, který do Sofronky jezdí v rámci výuky se studenty i se zahraničními experty.

„V současnosti probíhají na Sofronce environmentální programy, během kterých se děti vzdělávají nenucenou formou o přírodních zákonitostech, navštěvují obůrku s daňky, naučnou stezku o včelařství i tu o zdejších borovicích. Na horní ploše arboreta byl pro tyto účely vybudován environmentální areál. Probíhají tu různé akce pro školy i pro veřejnost – Den lesa, dvakrát do roka výstava hub s mykologickou poradnou, Víkend otevřených zahrad či Včelí dny,“ doplnila vedoucí oddělení pro práci s veřejností a lesní pedagogiku Správy veřejného statku města Plzně Martina Kováříková.

Reklama

Další články z Plzeňská Drbna

Koalice na plzeňské radnici vidí svou vládu jako úspěšnou, opozice tak optimistická není

Škoda JS uzavřela s Rolls-Royce kontrakt na pohony jaderných reaktorů za miliardy

Britská společnost Rolls-Royce SMR uzavřela exkluzivní smlouvu se Škodou JS na dodávku pohonů pro malé...

Polly nemohla následovat milovanou paničku do domova seniorů, zůstala sama

Většina domovů pro seniory neumožňuje klientům, aby si s sebou vzali i své domácí mazlíčky. To byl i případ...

S topnou sezonou přibývá otrav oxidem uhelnatým, ročně jich jsou stovky

S příchodem topné sezony přibývá záchranářům výjezdů k pacientům intoxikovaným oxidem uhelnatým. Ten vzniká...

Podvodníci loví své oběti novými fintami. Lákají na kontroly komínů, kotlů i oken

Podvodníci se aktivují s příchodem podzimu a začínající topnou sezónou. Lidé se totiž častěji obracejí na...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Plzeňská Drbna

Plzeň není jen o pivu – i když i o něm se tu samozřejmě dočtete. Plzeňská Drbna má přehled o tom, co hýbe městem i celým krajem. Sleduje každodenní dění, které se týká obyvatel přímo a bez oklik: uzavírky, nehody, rozhodnutí radnice, změny v dopravě nebo kauzy, které rezonují od Lochotína po...

Unikátní arboretum slaví 70 let. První semínka borovic přišla poštou

V českých barvách až do světové TOP 5 . Ukrajinka Diana dokazuje, že krása nemá věk a sny se plní

Zkamenělé zvratky z hlubin moře. Unikátní nález odhalil, co dělali obří plazi po večeři

Sto let nikdo nevěděl, proč mají kočky tuk v ledvinách. Odpověď možná souvisí s tím, jak po sobě nechávají své „jméno“

Dáda vrací Felixovi úder. „Je to odporné, lže,“ zuří a zvažuje právníka

Vémolovo Géčko za 4,5 milionu nikdo nechce. Cena spadla o celý milion