V pražském parku Maxe van der Stoela na Praze 6 se dlouhodobě nedaří stromům: usychají, zmírají a nerostou. Až po více než deseti letech od vzniku nového parku se nyní ukázalo, že tamní půda má spíše parametry neúrodného stavebního násypu. Jde o pozůstatky po stavbě tunelu Blanka.
Stromy v parku prakticky nemají šanci zakořenit a hospodařit s vodou: půda zde byla po stavbě tunelu Blanka extrémně zhutněná a pro park nevhodná. Popisuje to studie expertů Centra modrozelené infrastruktury, kterou si zadala radnice Prahy 6.
HlídacíPes.org si obsah studie vyžádal – plyne z ní, že park byl od počátku špatně založen. Pod tenkou svrchní vrstvou je extrémně zhutněný, málo živý a špatně propustný násyp, do něhož kořeny stromů prakticky nemají šanci proniknout.
Park Maxe van der Stoela na Praze 6
Patří mezi nejmladší parky v širším centru Prahy. Zřízen byl v rámci terénních úprav bývalého staveniště tunelu Blanka.
Pojmenován je po nizozemském ministru zahraničí, který se jako první západní politik sešel krátce po vzniku Charty 77 s jejím mluvčím, filozofem Janem Patočkou.
„Prakticky žádný exemplář stromu, který je v ploše vysazený, nevykazuje známky růstu odpovídající jeho věku. Žádný z vysazených jedinců se nevyvíjí optimálním způsobem a na místě neprosperuje,“ konstatuje posudek.
Ten nijak neřeší právní odpovědnost konkrétních firem či projektantů. Jeho závěr je však jednoznačný: podloží vytvořené po dokončení tunelového komplexu neodpovídá využití prostoru jako parku a technologie výsadby stromů v těchto podmínkách „odborně zcela selhala“.
Praha 6 na dotaz HlídacíPes.org uvedla, že park převzala jako budoucí správce, nebyla přímou smluvní stranou generálního dodavatele a smlouvu o dílo i záruky drželo hlavní město Praha.
„MČ Praha 6 převzala do své správy park bez nároku na náhradu škody, vady díla či jiné právní nároky vůči zhotoviteli,“ podotýká Dana Charvátová
tamní vedoucí odboru dopravy a životního prostředí.
Jak jde s parkem čas
[gallery columns="2" size="medium" ids="149480,149479,149478,149477"]
Ztrácí listy nebo odumírá...
Většina dnešního parku byla při výstavbě tunelu Blanka v letech 2010–2013 zázemím pro staveniště a náhradní komunikací.
Park byl pak otevřen v září 2014, parkové úpravy se prováděly postupně od roku 2015. I po více než deseti letech se zde ale prakticky žádný vysazený strom nevyvíjí způsobem odpovídajícím věku.
Jak konstatuje studie, většina přirůstá jen minimálně, řada je ve stresu, napadána chorobami, ztrácí listy nebo odumírá.
[caption id="attachment_149482" align="aligncenter" width="550"]
Osazovací plán poté, co bude půda připravena.[/caption]
Autoři studie zde provedli desítky sond a laboratorních rozborů půdy. Často se prý nepodařilo prostoupit se sondou hlouběji než na 20 až 30 centimetrů.
Stromy tak v zásadě rostou jen v původní jámě se zahradnickým substrátem, ale jejich kořeny nedokážou pokračovat do okolního terénu.
„Půdní horizont uměle vytvořený při dokončení stavby tunelového komplexu zcela neodpovídá využití prostoru jako parku a má parametry technických násypů u komunikací,“ čteme v analýze.
Autoři popisují i opakovaný letní kolaps trávníků a dlouhodobý nedostatek vláhy v části parku – už od roku 2015.
Problém není jen v nedostatku srážek, ale i v tom, že půda zde vodu nepropouští do hloubky a mělké kořeny se k omezeným zásobám vody nedostanou. Při silných srážkách pak voda spíše odtéká po povrchu.
Výjimku tvoří plocha bývalého vojenského hřbitova, do níž stavba nezasáhla; právě zde kontrolní sondy naopak našly kyprou půdu a stromy s kořeny zasahujícími výrazně hlouběji než v novém parku.
Většina stromů musí pryč
Půda v parku je navíc silně alkalická s velmi nízkým obsahem organické hmoty a nedostatkem dusíku. Jak analýza zdůrazňuje, bez toho, aby se pro růst stromů dodala kvalitní zemina, nelze počítat s tím, že by se zde dřevinám mohlo dařit.
Studie nové koncepce výsadeb také navrhuje ponechat bez zásahu jen 19 z 94 hodnocených stromů. U šesti doporučuje odborný arboristický zásah a 69 stromů navrhuje odstranit. Dlouhodobou perspektivu růstu má podle dendrologického průzkumu jen dvanáct hodnocených dřevin, krátkodobou naopak 68.
Vysadit by se zde měly nové stromy odolnější vůči suchu, vysokým letním teplotám a městské zátěži.