2 min

Tak detailně jsme Slunce ještě neviděli. Nové snímky přinesly průlomový objev

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Slunce astronomové zkoumají už staletí, přesto jeho atmosféra stále skrývá řadu tajemství. Nyní vědci poprvé zachytili jev, který by mohl objasnit, jak vznikají sluneční erupce. Podívejte se na pozorování mezinárodního týmu pomocí jednoho z nejpokročilejších slunečních teleskopů světa.

Snímek povrchu Slunce (fotosféry) s dosud nejvyšším rozlišením, který kdy byl pořízen. Byl zachycen slunečním teleskopem Inouye při vlnové délce 416 nanometrů.

Zdroj: Jihlavská Drbna | Zprávy z Jihlavy a kraje Vysočina

Objev se podařil díky datům z teleskopu Daniela K. Inouyeho, který provozuje americká Národní sluneční observatoř (National Solar Observatory, NSO). Přístroj s hlavním zrcadlem o průměru čtyř metrů dokáže sledovat povrch Slunce s dosud nevídaným rozlišením. Právě díky tomu vědci poprvé odhalili drobné vírové útvary na povrchu, které byly dosud předpovídány hlavně teorií.

„Abychom pochopili dynamické kosmické počasí, které ovlivňuje Zemi, musíme vidět i drobné procesy, které ho pohánějí. Po celá desetiletí zůstávalo zachycení těchto vírů v tak malém měřítku mimo naše možnosti,“ uvedla Jacqueline Keane, programová ředitelka z NSO.

Tyto miniaturní „sluneční víry“ vznikají na hranicích oblastí se silným magnetickým polem a představují první jednoznačný důkaz takzvané Kelvinovy–Helmholtzovy nestability, kterou vidíme na povrchu Slunce.

Malé víry mohou spouštět velké události

Kelvinova–Helmholtzova nestabilita není nový jev. Poprvé ji popsali fyzikové Lord Kelvin a Hermann von Helmholtz už v 19. století. Vzniká tam, kde se dvě vrstvy plynu nebo kapaliny pohybují rozdílnou rychlostí. Na jejich rozhraní se začnou tvořit vlny a postupně i víry.

U Slunce nebylo jejich zachycení dlouho možné, jelikož jsou mimořádně malé a rychle se mění. Nová pozorování však ukázala, že se na slunečním povrchu objevují desítky těchto vírových útvarů. Vědci je našli především na okrajích magnetických oblastí, kde se neustále pohybuje a promíchává horké plazma.

Útvary mohou hrát důležitou roli v tom, jak Slunce uvolňuje obrovské množství energie. Vědci se domnívají, že podobné pohyby plazmatu mohou postupně zamotávat magnetické pole Slunce. To se dostává do napjatého stavu a ukládá se v něm energie. Jakmile je napětí příliš velké, magnetické siločáry se mohou náhle přeskupit a uvolnit nahromaděnou energii.

Sluneční teleskop, který na havajském ostrově Maui vybudovala a provozuje Národní sluneční observatoř.

Právě tento mechanismus může přispívat ke vzniku erupcí, při kterých Slunce vyvrhne do vesmíru miliardy tun horkého plazmatu. Tyto události pak ovlivňují takzvané kosmické počasí a mohou narušit fungování družic, navigace GPS, rádiového spojení nebo elektrických sítí na Zemi.

Objev může pomoci také při řešení jedné z největších záhad sluneční fyziky. Vnější atmosféra Slunce, tedy koróna, má teplotu přesahující milion stupňů Celsia, přestože samotný povrch Slunce je mnohem chladnější. „Kelvinova–Helmholtzova nestabilita je pravděpodobně jedním z mechanismů, které přispívají k ohřívání vnější atmosféry Slunce, a může být součástí řešení dlouhodobé záhady, proč mají hvězdy korónu s teplotou kolem milionu stupňů Kelvina,“ doplnil Thomas Rimmele, hlavní technolog z NSO.

Počítačové modely potvrdily skutečnost

Samotné snímky ze slunečního teleskopu by ale nestačily. Výzkumníci proto porovnali pozorování s detailními počítačovými simulacemi sluneční atmosféry vytvořenými pomocí fyzikálních modelů. Výsledek vědce překvapil svou přesností. Vírové struktury se objevily jak na skutečných záběrech, tak v počítačových modelech.

Výzkumný tým nyní plánuje využít algoritmy, které budou schopné v obrovském množství dat vyhledávat další podobné struktury. Vědci tak chtějí zjistit, jak často víry vznikají, kolik energie dokážou přenášet a jak velkou roli skutečně hrají při vzniku sluneční aktivity.

Reklama

Další články z Jihlavská Drbna

Dopravní peklo v Jihlavě: Dělníci zavřou část Žižkovy ulice i příjezd od Helenína

Řidička mercedesu šla s autem přes střechu. Měla 1,70 promile a přišla o řidičák

Vážnou nehodu zažila v úterý odpoledne třiašedesátiletá řidička vozu Mercedes Benz, která nezvládla řízení...

Péči o novorozence a kojence v třebíčské nemocnici zlepší vyhřívané lůžko

Při péči o novorozence přichází v třebíčské nemocnici ke slovu nové vyhřívané lůžko s fototerapií a...

Senior srazil cyklisty a z místa ujel, nyní mu hrozí až pět let ve vězení

Ze dvou trestných činů je obviněný třiasedmdesátiletý řidič, který na jaře způsobil na Žďársku vážnou...

Příměstské tábory u Dukovan nabídly návštěvu elektrárny, sport i návštěvu farmy

Zatímco zaměstnanci jaderné elektrárny v Dukovanech i v červenci pracovali na zajištění elektrické energie...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Jihlavská Drbna

Co se děje v Jihlavě, nezůstává v Jihlavě – Jihlavská Drbna má o tom přehled. Sleduje život v krajském městě i v jeho okolí s pohotovostí, která reaguje na drobné i velké události. Doprava, školství, bezpečnost, radniční rozhodnutí, kulturní akce i události, které hýbou ulicemi – nic podstatného...

Tak detailně jsme Slunce ještě neviděli. Nové snímky přinesly průlomový objev

Stovka balistických střel pro Putina. „Rakeťák“ Kim posílá do Ruska raketovou jednotku

Vážil čtvrt tuny a každý krok bolel. Po roce je z Andreje pohledný chlap

Sověti před 100 lety vymysleli vlak budoucnosti. Futuristický stroj měl jezdit 300 km/h, nakonec zmizel v archivech

Britský olympionik Woodward veřejně přiznal závislost na pornu: Nemohl jsem přestat, vedl jsem dvojí život

Demence nezačíná až ve stáří. Těchto 10 drobných změn může chránit mozek už po čtyřicítce