Foto: magnific
Elon Musk má s umělou inteligencí plány, které dalece přesahují běžná datová centra. Společnost SpaceX chce už v roce 2027 výrazně rozšířit svou výpočetní infrastrukturu a její zakladatel současně hovoří o satelitech pro umělou inteligenci vypouštěných z Měsíce. Problémem nemusí být jen samotná technologie. Americký miliardář a investor Bill Ackman upozornil, že uskutečnění Muskových ambicí může vyžadovat půjčky dosahující až jednoho bilionu dolarů.
Ackman o možných nákladech hovořil 29. října 2026 na investiční konferenci Milken Institute v Mexico City. Přestože považuje dlouhodobou poptávku po výpočetním výkonu pro umělou inteligenci za udržitelnou, upozornil na rostoucí závislost technologických společností na externím financování.
Podle Ackmana mají zavedení technologičtí giganti dostatečně silné rozvahy, aby dokázali získávat kapitál na rozsáhlé investice. Podstatně větší riziko vidí u menších poskytovatelů cloudové infrastruktury, kteří si na budování výpočetních center půjčují značné prostředky.
Právě SpaceX použil jako příklad mimořádného rozsahu připravovaných investic. Pokud Musk splní své cíle, může podle Ackmana potřebovat až bilion dolarů vypůjčeného kapitálu. Nejde ovšem o oznámenou půjčku ani potvrzený rozpočet SpaceX, ale o investorův odhad možných finančních nároků.
SpaceX chce během roku přidat obrovský výpočetní výkon Základem celé debaty jsou údaje, které Musk představil při zveřejnění hospodářských výsledků SpaceX za třetí čtvrtletí letošního roku.
Na konci září měla společnost podle svého finančního výkazu instalovanou výpočetní kapacitu 1,7 gigawattu. Do konce roku 2026 chce tuto hodnotu zvýšit přibližně na 2,5 až 3 gigawatty. Pro rok 2027 pak Musk počítá s přidáním dalších zhruba 10 gigawattů, takže celková kapacita by měla dosáhnout přibližně 13 gigawattů.
Ještě ambicióznější je plán na vybudování energetické a chladicí infrastruktury. SpaceX chce během roku 2027 přidat zařízení schopná obsloužit dalších 20 gigawattů příkonu. To ovšem není totéž jako 20 gigawattů skutečně provozovaných výpočetních systémů.
Musk připustil, že společnost má určitou šanci překročit i hranici 20 gigawattů aktivního výpočetního výkonu. Sám ale označil tuto možnost za málo pravděpodobnou.
Rozdíl je důležitý také při hodnocení Ackmanova odhadu. Jednoduché rozpočítání bilionu dolarů na 20 gigawattů by znamenalo 50 miliard dolarů na každý gigawatt. Takový výpočet ale sám o sobě neprokazuje skutečnou cenu výstavby. Záleží na ceně čipů, energetických zdrojů, chlazení, budov, síťové infrastruktury i způsobu financování.
SpaceX Foto: Magnific
Jak velké investice už SpaceX uskutečnila, ukazují její finanční výkazy. Za prvních devět měsíců roku 2026 vykázala kapitálové výdaje přibližně 48,1 miliardy dolarů, z toho téměř 40 miliard připadalo na segment Super Intelligence. K 30. září evidovala celkový dluh v nominální jistině přibližně 38 miliard dolarů.
Mezi současným zadlužením a Ackmanovým bilionovým scénářem je tedy propastný rozdíl. Zda by SpaceX potřebovala tak rozsáhlé úvěrové financování, není v tuto chvíli doloženo.
Datová centra na Zemi jsou jen začátek. Musk chce využít také Měsíc Zatímco pozemská výpočetní infrastruktura už představuje konkrétní investiční program, Musk současně představuje mnohem vzdálenější scénář.
Ve svém příspěvku na síti X z 31. října uvedl, že elektromagnetické zařízení na Měsíci by jednou mohlo vypouštět družice vybavené výkonnými systémy umělé inteligence do hlubšího vesmíru. Takzvaný mass driver funguje na principu elektromagnetického urychlování. Náklad by tedy nezískával potřebnou rychlost spalováním raketového paliva, ale postupným zrychlováním na speciální dráze.
Měsíc má pro podobnou technologii dvě výhody. Jeho gravitace dosahuje přibližně jedné šestiny zemské a prakticky zde chybí atmosféra. K dosažení únikové rychlosti tak stačí přibližně 2,38 kilometru za sekundu, zatímco na Zemi je to přibližně 11,2 kilometru za sekundu.
Musk hovoří dokonce o možnosti přidávat výpočetní infrastrukturu s energetickou kapacitou přesahující jeden petawatt ročně. Jeden petawatt odpovídá tisíci terawattům. Jde o mimořádně vysokou hodnotu, kterou je však nutné správně interpretovat. Výraz „petawatt za rok“ v tomto kontextu označuje tempo budování nové výkonové kapacity, nikoliv množství spotřebované energie.
Motivace pro výpočetní systémy ve vesmíru je poměrně srozumitelná. Vhodně umístěné družice mohou využívat sluneční energii bez střídání dne a noci, které omezuje pozemské solární elektrárny. To však neznamená, že by jejich provoz byl jednoduchý nebo levný.
Výkonné procesory produkují značné množství odpadního tepla. Ve vakuu přitom nefunguje běžné chlazení prouděním okolního vzduchu. Teplo musí zařízení odvádět především tepelným zářením, což vyžaduje dostatečně velké radiátory. Další problémy představují kosmické záření, opravy hardwaru, přenos obrovských objemů dat a komunikační prodlevy.
S rostoucí vzdáleností od Země by navíc narůstaly nároky na spojení s pozemní infrastrukturou. Ne každá výpočetní úloha by proto dávala smysl mimo naši planetu.
Musk zatím nepředstavil závazný harmonogram výstavby lunárního urychlovače ani podrobný rozpočet. Jeho úvahy tak zůstávají dlouhodobou technologickou vizí, nikoliv schváleným projektem připraveným k realizaci.
Zdroj:
https://ceointerviews.ai/interview/3157924/ https://stockanalysis.com/stocks/spcx/transcripts/723936-q3-2026/ https://www.sec.gov/Archives/edgar/data/1181412/000162828026066880/spcx-20260930.htm