Ruské zpravodajské služby aktivně rozšiřují svou síť vlivu na Madagaskaru ve snaze převzít kontrolu nad tímto strategicky důležitým ostrovem v Indickém oceánu. Hlavními nástroji v této vysoké hře jsou podle článku Rádia Svobodná Evropa/Rádia Liberty vojenská rozvědka GRU a Africký sbor, jednotka pod kontrolou ruského ministerstva obrany.
VIDEO
Madagaskar: Strategický ostrov Tato expanze se zintenzivnila po vojenském převratu na Madagaskaru, který přivedl k moci proruskou vojenskou juntu vedenou plukovníkem Michaelem Andrianirinou. Na operaci dohlíží generálmajor GRU Andrej Averjanov , který osobně dorazil na ostrov spolu s první skupinou žoldnéřů Afrického sboru.
Operace na místě koordinuje generálmajor Anton Papšev z GRU, který se dříve specializoval na elektronické zpravodajství a nábor.
Ruští vojenští instruktoři již zahájili výcvik 1. výsadkového útočného praporu Madagaskaru a dodali armádě ostrova zásilku zbraní. Kromě armády Rusové přebírají kontrolu i nad místními elitami . Ruský Africký sbor zajišťuje osobní ochranu předsedkyně Národního shromáždění Madagaskaru, Siteny Randrianasoloniaiko.
Během návštěvy Moskvy v únoru letošního roku šéf přechodné vlády Andrianirina prohlásil, že je připraven plně otevřít Rusku vojenský, energetický a infrastrukturní sektor země. Zároveň Kreml prosazuje své zájmy prostřednictvím běloruských podnikatelských struktur, které se pod vedením generálního štábu snaží uzavřít s ostrovem mnohamilionové kontrakty.
Ruská vojenská rozvědka GRU na černém kontinentu Za účelem ideologické kontroly na Madagaskaru byla zřízena síť Ruských domů a propagandistického média Africká iniciativa, kdy oboje spravují ruské zpravodajské služby. Prostřednictvím těchto entit Rusové verbují místní mladé lidi , pro práci v továrnách na výrobu útočných dronů Geran v ruské Alabuze.
Podobná centra se objevila i v dalších afrických zemích, včetně Středoafrické republiky, a Rusko nedávno oznámilo plány na otevření dalších osmi na černém kontinentu.
Rusko v současné době jedná o výstavbě vlastních skladů ropy a přístupu k bývalé sovětské námořní základně na ostrově. Ruské úsilí na Madagaskaru přichází v době, kdy širší ruské úsilí o rozvíjení ekonomických a vojenských vazeb napříč Afrikou přináší smíšené výsledky.
Africký sbor po smrti Prigožina Ruský Africký sbor představuje jednu z nejvýraznějších změn v ruské vojenské přítomnosti v Africe po vzpouře Wagnerovy skupiny v červnu 2023 a následné smrti jejího zakladatele Jevgenije Prigožina. Tento vojenský sbor je součástí širší snahy Kremlu institucionalizovat ruskou vojenskou přítomnost v Africe a využít ji jako nástroj zahraniční politiky.
Wagner v Africe, By Corbeau News Centrafrique, CC BY-SA 4.0 Přestože je Africký sbor personálně i operačně s původními Wagnerovci úzce spojen, jeho význam spočívá především v tom, že Moskva postupně převedla africké operace z prostředí formálně soukromé vojenské společnosti pod přímou kontrolu ruského státu.
Wagnerova skupina se v Africe etablovala především jako bezpečnostní a bojová síla schopná nabídnout autoritářským režimům vojenskou podporu, výcvik a ochranu. Za tyto služby Rusko získávalo politický vliv a v některých zemích také přístup k přírodním zdrojům.
Zlom přišel po Prigožinově neúspěšném pochodu na Moskvu v červnu 2023. Po jeho smrti v srpnu téhož roku začalo ruské ministerstvo obrany přebírat kontrolu nad jednotlivými částmi PMC Wagner . Pro africké operace vznikla nová struktura označovaná jako Africa Corps.
Podle amerického Congressional Research Service jsou její operace spojovány také s ruskou vojenskou rozvědkou GRU a na místě se kombinují státní ruští příslušníci, bývalí wagnerovci a další kontraktoři.
Nejdůležitější zemí pro Africký sbor je Mali. Ruské síly zde původně působily především prostřednictvím Wagnerovy skupiny, která do země přišla poté, co malijská vojenská junta začala vytlačovat tradiční západní partnery včetně Francie.
PMC Wagner, By Информационное агентство БелТА, CC BY 3.0 Wagner v Mali bojoval proti islamistickým a separatistickým skupinám a podporoval malijskou armádu. V červnu 2025 však Wagner oficiálně oznámil odchod ze země. Ruská vojenská přítomnost tím ale neskončila, jeho úlohu převzal Africký sbor a zůstal v Mali pod přímou kontrolou Moskvy. Tento krok je důležitý také symbolicky. Moskva tím de facto ukázala, že odchod Wagnerovců neznamená ústup Ruska z Afriky.
V roce 2026 Rusko svou vojenskou přítomnost v Mali dále rozvíjí. V květnu 2026 byla v Bamaku a na tamních letištích vytvořena ruská kombinovaná letecká skupina zahrnující prostředky určené k podpoře pozemních operací, průzkumu a logistice. Podle dostupných informací se tak role ruského kontingentu posouvá od původního modelu „instruktorů a kontraktorů“ k otevřenější vojenské podpoře malijských sil.
Situace v Mali přitom zůstává mimořádně obtížná. V roce 2026 Rusové čelili novým útokům islamistických a dalších povstaleckých skupin a ruské jednotky utrpěly ztráty. V dubnu například došlo k bojům v oblasti Kidal, odkud se ruské jednotky následně stáhly. To ukazuje jeden z hlavních problémů ruské strategie , kdy Africa Corps dokáže výrazně zvýšit bojovou kapacitu spojeneckých režimů, ale nedokáže jednoduše vyřešit strukturální problémy států Sahelu.
Mali ale představuje pouze jednu část širšího ruského projektu. Moskva se zaměřila i na trojici států Mali, Burkina Faso a Niger, které jsou dnes spojeny v Alianci států Sahelu (AES). Všechny tři země ovládají vojenské režimy , které se výrazně vzdálily od Francie a dalších západních partnerů.
Rusko jim nabídlo vojenskou spolupráci, výcvik a dodávky techniky. V dubnu 2025 Moskva dokonce přislíbila podporu při budování společných sil AES o plánované síle přibližně 5 000 mužů.
Zdroj: Militarnyi , Rádio Svobodná Evropa/Rádio Liberty , Congress.gov , Reuters Autor/Licence fotografie: PMC Wagner, CC BY-NC 4.0