Představuje se Rudolfovská (císařská silnice, ulice, třída Čsl. legií, Rudé armády – to jak kdy podle politické situace) od sadů směrem na Pěknou vyhlídku asi před rokem 1907. Není totiž v pozadí vidět, že by v té době už stál viadukt. Ulice je v půdorysu přímá právě až na Pěknou vyhlídku, kde byla postavena rolnická škola a poněkud doleji chvalně i nechvalně známý Port Artur.
Rudolfovská je historicky „mladá“. Není tady gotika, renesance apod., jen nejstarší zástavba z let po roce 1840, což byly přízemní domky a vlevo hostinec U Brabců. Městská rada o vylepšení Rudolfovské neuvažovala. Silnici určil císařský dekret v roce 1770, který stanovil trasu z Budějovic přes Třeboň a Tušť do Vídně. Hned se nebudovalo, přišly do toho politické šarvátky a války, takže se silnice začala stavět až v roce 1811. Po roce 1820 byla už v plném provozu.
Čtěte také: DRBNA HISTORIČKA: Rohový dům v Krajinské pamatuje ráj dětí, železářství i Melantrich
V čase třetí republiky, v roce 1947, uveřejnily politické úřady koncepci toho, co bude, nebo mělo být, s Rudolfovskou. Hlavním záměrem bylo zvýšit domy, a tím zhodnotit řídký prostor. Na Rudolfovské bylo v té době 16 domů jen přízemních, 25 domů jednopatrových, 12 dvoupatrových a pouze tři třípatrové. Zatímco ve srovnatelných městech se stavěly domy čtyřpatrové a v Praze pětipatrové. K tomu nová dlažba, obchody a služby. Rudolfovská měla potenciál.
Radnice a nové politické orgány po únoru 1948 plány předchozí radnice sice nezrušily, ale Rudolfovská je prakticky nezajímala. Pustily se do Linecké, nově Lidické, která měla být po přestavbě chloubou města, a po Lidické do Pražské. Přízemní domky jsou na Rudolfovské ještě dnes, což z hlediska vývoje není nic špatného, protože signalizují svou dobu. Tak se kolem roku 1850 mimo centrum stavělo.
Na obrázku vlevo na rohu Besední (dnes Na Sadech) stojí patrový dům se stálým budějovickým názvem U Brabců, i když se tam hostinští střídali a nějakou dobu to bylo U Kocmoudů. Nebo, když v domě za socialismu sídlila vlevo prodejna Elektro a Televize a vpravo obchod Čerpadla, bylo to U Brabců.
Čtěte také: DRBNA HISTORIČKA: Kanovnická bývala slepou ulicí. Zmizela kvůli ní i Prašná věž
Dokonce i po roce 1990, kdy se v domě zařídilo „Centrum výhodného nákupu, vše za hubičku“, pokračoval místní název U Brabců. Původní hostinec měl stáje, které využívali lidé přijíždějící do města na trhy a za obchodem z Rudolfova, Lišova a až ze Slověnic a Miletína. Hostinský U Brabců působil také jako informátor, který věděl, co kde je a co se aktuálně děje ve městě, což patřilo ke kšeftu.
Současně býval U Brabců obchod se smíšeným zbožím, moukou a nezvykle i se železem. Od roku 1893 tam působil obchod Karla Tampiera. Povozy, drožky i kočáry od Lišova apod. jezdily rovnou k Brabcům, nezahýbaly k nádraží a dále do města Lannovkou, kdežto podle pamětníků měli lidé z Nového a Starého Vráta a ze Hlinska „svou“ hospodu na rohu Lannovky (k Brabcům to bylo dál).
Až když se u Friedů vyměnil hostinský a nový byl grobián, přesunuli se Vrátečtí na protest do restaurace U Karla IV. na rohu Rudolfovské. Oba podniky zanikly. U Karla IV. zanikl i celý hotel. Jen se to připomíná jako střípek do koloritu. A to na Rudolfovské byly ještě hostince U Města Vídně, U Sarajeva a U Vlášků.
Čtěte také: DRBNA HISTORIČKA: Kavárna Savoy byla symbolem prvorepublikových Budějovic
Hostinec U Brabců se držel i po roce 1948, kdy hostinskou živnost převzal po Františku Lexovi Tomáš Velíšek. Krátce, poněvadž živnosti byly zrušeny a hostinec U Brabců, tedy zrovna U Velíšků, také.
Vpravo na rohu měl léta Václav Průša zasilatelství. V roce 1896 si přibral sklad piva a prodával je za dobrou cenu. V domě Průšů odolávala jedna z posledních mlékáren ve městě. Mléko se chladilo ve frigeře a paní prodavačka ho nalévala cejchovanou sběračkou do konviček.