4 min

Proč se v českých panelácích nikdy nestaví výtah do přízemí. Důvod nemá nic společného s cenou

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Lidé to většinou berou jako samozřejmost. Výtah v panelovém domě začíná až v mezipatře a do přízemí se jde pěšky. Často se říká, že šlo o úsporu peněz. Ve skutečnosti je ale příběh trochu jiný a vede zpátky do doby, kdy se sídliště stavěla ve velkém.

pro-se-v-esk-ch-panel-c-ch-nikdy-nestav-v-tah-d-featured

Zdroj: Umíme poradit

Panelové domy vyrůstaly hlavně od 60. do 80. let minulého století. Tehdejší projektanti měli svázané ruce přísnými normami a typovými soustavami. Každý díl byl předem navržený, každý rozměr přesně daný. Výtah se nebral jako prostředek bezbariérového přístupu, spíš jako praktická pomoc pro obyvatele vyšších pater.

Čtěte také: Tohle jedno špatné nastavení v mobilu žere data na pozadí. Většina Čechů o něm neví

Vstupy do domů navíc bývaly vyvýšené nad terénem. Do domu se šlo po několika schodech, což dnes působí neprakticky, tehdy to ale dávalo smysl. Suterény sloužily jako sklepy a technické zázemí a bylo potřeba je chránit před vlhkostí nebo zatékáním. Zvýšené přízemí pomáhalo i s tepelnou izolací bytů nad nevytápěným prostorem. A právě proto výtahová šachta nezačínala dole u chodníku, ale až o půl patra výš.

Normy a typizace rozhodly víc než cena

Paneláky vznikaly podle přesně daných typových podkladů. Ty určovaly šířku schodiště, velikost šachty i rozmístění technických místností. Cílem bylo stavět rychle a levně díky opakování stejných řešení. Jakmile by se změnil jediný prvek, zasáhlo by to do statiky i do výroby prefabrikovaných panelů.

Čtěte také: Proč se v českých panelácích nikdy nestaví výtah do přízemí. Důvod nemá nic společného s cenou

Bezbariérovost tehdy prakticky nikdo neřešil. Současné předpisy, například vyhláška č. 398/2009 Sb., přišly o mnoho let později. V době největší výstavby sídlišť šlo hlavně o to zajistit bydlení pro tisíce rodin, a to co nejrychleji. Na potřeby lidí se sníženou pohyblivostí se myslelo jen okrajově, jestli vůbec.

Roli hrály samozřejmě i náklady, ale jinak než si dnes představujeme. Pokud by měl výtah jezdit až do úrovně přízemí, musela by se prohloubit šachta a upravit základy. To by narušilo celý typizovaný systém. Znamenalo by to nové formy na panely, změny ve výrobě i logistice – a to bylo v centrálně řízeném stavebnictví sedmdesátých let komplikované, zbytečně složité.

Architekti navíc vycházeli z předpokladu, že obyvatelé prvního podlaží výtah tolik nepotřebují. Byty ve zvýšeném přízemí byly méně žádané a často v nich bydleli mladší lidé. Větší důraz se kladl na komfort obyvatel vyšších pater, kde každodenní chůze do schodů představovala větší námahu.

Čtěte také: Kdo má doma staré železné plotny ze sporáku, může jásat. Prodávají se za tisíce

Technické limity, které přetrvaly dodnes

Většina panelových domů stojí na systému nosných železobetonových stěn. Zatížení se přenáší do základů v přesně určených bodech a výtahová šachta je pevnou součástí této konstrukce. Posunout ji dodatečně níž, k úrovni terénu, není jednoduché. Znamenalo by to zásah do nosných prvků domu.

Statik musí prověřit únosnost základů i stropních desek, někdy se ukáže že by zásah byl příliš rizikový nebo drahý. Proto se v praxi často volí jiné řešení – například přístavba venkovního výtahu k fasádě. Ta sice změní vzhled domu, ale konstrukčně bývá jednodušší než zásah do původní šachty.

zásah do nosných stěn vyžaduje detailní statické posouzení,
úpravy podléhají stavebnímu povolení,
nutný je souhlas vlastníků jednotek.

Zkušenosti firem, které modernizace výtahů provádějí, ukazují že úprava původního řešení je často technicky náročná. Nejde jen o samotnou technologii, ale i o administrativu a domluvu mezi obyvateli domu.

Bezbariérovost jako nové téma

Dnes je situace jiná. Legislativní požadavky na dostupnost budov jsou přísnější a u novostaveb je bezbariérový přístup samozřejmostí. Vstup bez schodů, případně rampa, a výtah dostupný hned od vstupu – to je standard. U starších panelových domů ale zákon zpětné úpravy nenařizuje, pokud neprocházejí rozsáhlou rekonstrukcí.

Podle dat Českého statistického úřadu bydlí v bytových domech zhruba polovina obyvatel Česka. Společnost stárne a tlak na úpravy společných prostor je větší než dřív. Některá společenství vlastníků proto investují do plošin, ramp nebo do nových výtahů začínajících už na úrovni chodníku.

To, že staré výtahy nekončí v přízemí, tedy nesouvisí primárně s cenou. Jde o důsledek tehdejších norem, konstrukční logiky i pohledu na potřeby obyvatel. Pokud dnes uvažujete o rekonstrukci, vyplatí se oslovit statika i projektanta hned v úvodu plánování. Zásah je možný, ale musí být promyšlený – panelový dům totiž není stavebnice, do které lze jen tak vyříznout nový otvor a čekat že se nic nestane.

Zdroje: csu.cz, mmr.gov.cz, upsb.cz, tzb-info.cz

Reklama

Další články z Umíme poradit

Tento článek byl publikován ze zdrojů Umíme poradit

Web funguje jako komunitní poradna, ve které lidé kladou otázky a ostatní uživatelé na ně odpovídají. Témata jsou velmi široká – od zdraví, vztahů a životního stylu, přes domácnost a finance až po techniku nebo zábavu. Obsah vzniká přímo z reálných zkušeností a názorů, takže čtenáři získají...

Proč se v českých panelácích nikdy nestaví výtah do přízemí. Důvod nemá nic společného s cenou

Dahlmeierovou našli visící na laně. Svědkyně promluvila o možné příčině tragédie

Drama v Japonsku: Exploze a zřícení obchodního centra po zemětřesení, desítky nezvěstných

Nevěř každému, kdo se usmívá, nepij příliš a věz, kdy odejít. Odinovy rady jsou překvapivě současné

„Tohle jsem ještě neviděl.“ Na Pavla reaguje legendární fotograf F1, natočil video

Mirek Topolánek ukázal drsné následky boje s rakovinou: Bývalý premiér sdílel svou znepokojivou proměnu