Existují přátelství, ve kterých už po letech nezůstalo téměř žádné tajemství. Znáte navzájem své rodiny, pracovní katastrofy, toxické ex, bankovní účet po dovolené i přesnou podobu zprávy, kterou jsi neměla posílat v sobotu po půlnoci. A přesto může být jedna oblast překvapivě tichá: sex.
Nový výzkum publikovaný v Journal of Sex Research zkoumal, o čem ženy se svými blízkými kamarádkami skutečně mluví a o čem by mluvit chtěly. Rozdíl byl výrazný.
Ženy chtěly mluvit víc o všech 17 sledovaných tématech
Výzkumníci oslovili 608 amerických žen ve věku 20 až 77 let, které byly alespoň jednou týdně v kontaktu s nějakou blízkou kamarádkou. Ptali se jich na 17 sexuálních témat – od antikoncepce a frekvence sexu až po problémy, nízkou chuť, masturbaci, pornografii nebo pohlavně přenosné infekce.
U každého jediného tématu ženy uvedly, že by o něm chtěly s přítelkyněmi mluvit častěji, než ve skutečnosti mluví.
Největší chuť na otevřenější rozhovory se týkala antikoncepce, kondomů, infekcí, sexuálních problémů a nízké sexuální touhy. To nejsou zrovna témata, která se hodí jen k pobavení nad sklenkou vína. Často jsou praktická, zdravotní nebo velmi osobní.
Největší překážka? Co když jí to bude nepříjemné
Přibližně 79 procent účastnic čekalo při otevření dosud nediskutovaného sexuálního tématu alespoň jednu negativní reakci. Nejčastější obava nebyla ani prudérní odsouzení. Bylo to prostší: „udělám jí tím nepříjemně“. Další ženy se bály, že budou působit divně, příliš sexuálně nebo odpudivě.
Výmluvný detail je, že výzkum měřil hlavně očekávání. Neprokazuje, že kamarádky skutečně reagují tak kriticky, jak se ženy obávají. A právě tady vzniká zvláštní smyčka: možná se tématu vyhýbáme proto, že si myslíme, že se mu vyhýbá i druhá strana.
Přátelský rozhovor o sexu nemusí být výměna explicitních detailů
Otevřenost neznamená, že musíš kamarádce poskytovat minutový záznam ložnice nebo sdílet věci, které jsou zároveň soukromím partnera. Hranice jsou důležité. Ale mezi úplným tichem a grafickým popisem existuje obrovský prostor.
„Poslední měsíce nemám vůbec chuť a nevím, jestli je to normální.“
„Bolí mě sex a pořád odkládám gynekologa.“
„Mám pocit, že partner chce sex častěji než já a nevím, jak o tom mluvit.“
„Nikdy jsem nezažila orgasmus a připadám si divně.“
To jsou věty, u kterých může blízká kamarádka nabídnout něco, co internet neumí: kontext, podporu a pocit, že v tom člověk není jediný na světě.
Kamarádka ale není sexuolog ani gynekolog
Tady je potřeba trochu brzdit romantickou představu, že přátelský rozhovor vyřeší všechno. Kamarádka může normalizovat zkušenost, ale také předat vlastní mýtus, špatnou zdravotní radu nebo své preference vydávat za obecnou normu.
U bolesti, problémů s erekcí partnera, krvácení, podezření na infekci nebo jiných zdravotních obtíží patří otázka k odborníkovi. Přátelský rozhovor může být první krok k tomu, že si člověk přizná problém, ne náhrada léčby.
Možná nemusíš začít sexem
Autoři studie navrhují docela chytrou cestu: nejdřív se bavit o samotném tabu. Třeba: „Je zvláštní, že spolu řešíme úplně všechno, ale o sexu skoro nikdy nemluvíme. Tobě by to bylo nepříjemné?“ Je to způsob, jak zjistit hranice druhého člověka bez toho, abys ho okamžitě zasypala informacemi.
Možná zjistíš, že téma nechce otevírat. To je v pořádku. A možná se dozvíš, že posledních deset let čekala úplně na stejnou větu.
Upozornění: Článek má informační charakter. Přátelská podpora nenahrazuje gynekologickou, sexuologickou, psychologickou ani jinou odbornou péči tam, kde je potřeba.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Další články o vztazích, intimitě a ženském životě najdeš na Poudrée.
Zdroje: PsyPost – Women want to talk about sex with their close friends more often, study finds [1], The Journal of Sex Research – Norms and Sanctions for Talking About Sex: Women’s Sexual Communication with Friends [2].