Právě na podzim si ze zahradnictví přinášíme mladé jabloně, hrušně nebo švestky. Pečlivě je zasadíme, zalijeme a těšíme se, jak porostou. Jenže někdy stromek ani po několika letech téměř nepřirůstá, má drobné listy a postupně chřadne. Při našich návštěvách zahrad často nacházíme příčinu přímo u jeho kmene. Stromek byl zasazený příliš hluboko. Jak tuto chybu poznat, a hlavně jí předejít?
S podobnými případy se při péči o zahrady setkáváme poměrně často. Majitelé nám ukazují několik let staré ovocné stromky, které jsou stále téměř stejně velké jako při výsadbě. Některé mají drobné listy, jiné předčasně žloutnou nebo postupně prosychají.
Nejdříve se společně bavíme o půdě, zálivce a podmínkách stanoviště, ale hned poté se podíváme na místo, kde kmen přechází do země, a velmi často máme vysvětlení přímo před očima.
Stromek je zasazený příliš hluboko. Místo, kde se kmen rozšiřuje v hlavní kořeny, zůstalo pod vrstvou půdy. Někdy je zahrnuté dokonce i místo roubování.
Když se majitelů zeptáme, proč stromek zasadili tak hluboko, často dostaneme překvapivě jednoduchou odpověď. Chtěli, aby v zemi pořádně držel. Místo toho, aby mladý stromek zajistili vhodným opěrným kůlem a úvazkem, zasadili ho co nejhlouběji v domnění, že tak bude stabilnější a lépe odolá větru.
Jenže právě tím mu mohli způsobit problémy na mnoho dalších let.
Stromek může několik let přežívat, aniž by dokázal pořádně růst, a přitom někdy stačilo jediné, zasadit ho do správné hloubky a zajistit opěrným kůlem.
Proč několik centimetrů zeminy tolik vadí?
Kořeny nejsou jen prostředkem, kterým strom přijímá vodu a živiny, ale potřebují také kyslík, protože stejně jako ostatní živé části rostliny dýchají. Většina jemných kořenů, které zajišťují příjem vody a živin, se vytváří v horních vrstvách půdy, a právě tam bývá také dostatek vzduchu a půdního života.
Když stromek zasadíme příliš hluboko, mohou se jeho kořeny ocitnout v méně příznivých podmínkách. Zvlášť problematické je to v těžké, zhutněné nebo dlouhodobě vlhké půdě.
Kůra na spodní části kmene navíc není přizpůsobená trvalému zahrnutí vlhkou zeminou. Při hluboké výsadbě se tak mohou časem objevit také problémy s jejím poškozením. Výsledek nemusí být okamžitý. Stromek vyraší, vytvoří listy a někdy dokonce několik plodů. Jeho roční přírůstky však zůstávají malé a celková vitalita postupně slábne.
Samozřejmě ne každý stromek s krátkými přírůstky je zasazený špatně. Růst ovlivňuje také podnož, odrůda, stáří, půda a dostupnost vody. Hloubka výsadby je ale jedna z prvních věcí, které bychom měli zkontrolovat.

Foto: Tereza Svobodová
Kde má být místo roubování?
Většina ovocných stromků, které kupujeme v zahradnictvích, je naroubovaná nebo naočkovaná na podnoži. Podnož ovlivňuje například sílu růstu, přizpůsobení půdním podmínkám nebo konečnou velikost stromu. Nad ní roste vybraná odrůda, která nám bude přinášet ovoce.
Místo jejich spojení obvykle poznáte podle zesílení, jizvy nebo mírného ohybu ve spodní části kmínku. U běžných roubovaných ovocných stromků má toto místo zůstat nad povrchem půdy.
Pokud ho zahrneme zeminou, může u některých druhů a podnoží naroubovaná odrůda vytvořit vlastní kořeny. Tím se může změnit růst stromu a ztratit část výhod původně zvolené podnože. Nejdůležitější je ale ještě jiná věc. Místo roubování není totéž, co kořenový krček.
Správnou hloubku výsadby posuzujeme podle toho, kde se kmen přirozeně rozšiřuje a přechází v hlavní kořeny. Tento přechod má být přibližně na úrovni okolního terénu, nikoliv zahrnutý hluboko pod zemí. Samotná poloha roubování nám tedy pomůže odhalit podezřelou výsadbu, ale není jediným vodítkem.
Tip: Bílení ovocných stromů. Má smysl, nebo jde o přežitek?
Jak poznáte, že je váš stromek příliš hluboko?
Podívejte se na spodní část kmínku.
U správně vysazeného stromku byste měli najít přirozený přechod mezi kmenem a kořeny. U některých mladých ovocných stromků nemusí být výrazný, ale při opatrné kontrole jej lze určit. Pokud kmen mizí rovně do země a místo roubování není vidět, zbystřete.
Zkuste rukou opatrně odhrnout mulč a trochu povrchové zeminy. Nepoužívejte ostré nářadí těsně u kmene, abyste nepoškodili kůru ani kořeny. Možná zjistíte, že je stromek zasazený správně a problém je jinde. Ale také můžete objevit několik centimetrů zeminy navršené kolem kmínku.
Často přitom nejde jen o chybu při samotné výsadbě. Stromek může být původně zasazený dobře, ale později k němu někdo při úpravě terénu přihrne další zeminu nebo vrstvu mulče.
A problém je na světě.
Co dělat, když zjistíte, že je stromek utopený?
Záleží na tom, jak dlouho už roste na nevhodném místě a v jakém je zdravotním stavu.
Pokud je kolem kmínku pouze navršená zemina nebo mulč, které nepatří k původní úrovni terénu, můžeme je opatrně odstranit a obnovit správnou výšku povrchu. Jiná situace nastává, když je celý kořenový systém uložený příliš hluboko. Pouhé odhrnutí zeminy kolem kmene pak nemusí stačit. Vzniklá prohlubeň by navíc mohla zadržovat vodu.
U mladého stromku může být řešením jeho přesazení do správné výšky v době vegetačního klidu. Je však potřeba zohlednit velikost kořenového systému, stav stromku a vhodnost stanoviště. U starších stromů už takový zásah nemusí být jednoduchý ani bezpečný. Tam doporučujeme nejprve odborné posouzení.
A pokud stromek dlouhodobě strádá, nepomůže mu automaticky další dávka hnojiva nebo intenzivnější zálivka. Nejdříve musíme odstranit skutečnou příčinu.
Jak se této chybě při podzimní výsadbě vyhnout?
U prostokořenného stromku si před výsadbou prohlédněte nejen kořeny, ale také místo roubování a přechod kmínku v hlavní kořeny.
Výsadbovou jámu připravte dostatečně širokou, aby bylo možné kořeny přirozeně rozprostřít. Stromek usaďte tak, aby kořenový krček zůstal přibližně na úrovni okolní půdy i po jejím sesednutí. Kořeny pečlivě zasypte původní vhodnou zeminou, půdu kolem nich jemně upevněte a stromek důkladně zalijte. První zálivka je důležitá, protože pomáhá usadit zeminu kolem kořenů.
Další vodu už přidávejte podle skutečné vlhkosti půdy. Také během suché zimy může být zálivka potřebná, pokud půda není zmrzlá. V deštivém období naopak není důvod stromek zbytečně přelévat. Povrch kolem stromku můžeme zakrýt dřevní štěpkou, která omezuje vysychání a chrání půdu. Přímo u kmínku ale ponecháme volný prostor, aby kůra nebyla trvale ve vlhku.
A nezapomínejme ani na kontrolu správné výšky výsadby po prvních vydatných deštích. Pokud stromek s půdou poklesl, je potřeba situaci včas napravit.
Stromek nemusí být nemocný. Možná jen nemůže pořádně růst
Když se na nás někdo obrátí s tím, že jeho jabloň už několik let téměř nepřirůstá, nehledáme automaticky chorobu ani nedostatek živin. Nejdříve se snažíme pochopit, v jakých podmínkách strom roste. Někdy opravdu chybí voda. Jindy je půda zhutněná, kořeny přemokřené nebo stanoviště nevhodné. A poměrně často zjistíme, že stromek byl jednoduše zasazený příliš hluboko.
Přitom právě správná výsadba je jednou z věcí, které můžeme ovlivnit hned na začátku.
Ovocný stromek za několik stovek korun může jednou vyrůst v krásný strom, který bude poskytovat ovoce, stín a radost několika generacím. Dejme mu proto už při výsadbě dobrý základ.
Protože zdravý strom nezačíná u koruny. Začíná u kořenů.
Zdroje info: Autorka Tereza Svobodová, bydlimenazahrade.net
Podzimní zahrada: Náhledové foto a fotogalerie Tereza Svobodová
The post Proč ovocné stromky po výsadbě nerostou? Častou chybu najdete přímo u kmene first appeared on Naše zahrada.