2 min

Proč máme slepé střevo? Omyl evoluce, nebo záložní plán našeho těla?

Sdílet

Je malé. Nenápadné. A většina lidí o něm začne přemýšlet až ve chvíli, kdy začne bolet. Appendix – česky slepé střevo, respektive jeho červovitý přívěsek – je několik centimetrů dlouhá trubička napojená na začátek tlustého střeva. Desítky let bylo v učebnicích označováno za „zakrnělý orgán“, který jsme zdědili po předcích a který dnes už nemá žádnou funkci. Jenže tohle vysvětlení je příliš jednoduché.

Zdroj: Kód Enigma - Čeština

Pozůstatek po býložravých předcích?

U mnoha býložravců je slepé střevo výrazně větší a funguje jako fermentační komora. Bakterie v něm pomáhají rozkládat celulózu z rostlinné potravy. Králíci, koně nebo některé druhy primátů mají slepé střevo jako klíčovou součást trávení.

U člověka je ale malé. Nedokáže zpracovávat vlákninu tak efektivně, aby hrálo hlavní roli v trávení. Proto vznikla teorie, že jde o evoluční relikt – zbytek větší struktury, která byla důležitá v době, kdy naši předci konzumovali mnohem více rostlinné potravy.

Jenže evoluce obvykle netoleruje něco úplně zbytečného. Pokud by slepé střevo nemělo žádnou funkci, pravděpodobně by během milionů let zmizelo.

A ono nezmizelo.

Úkryt pro dobré bakterie

Moderní výzkumy ukazují, že slepé střevo může fungovat jako jakási „bakteriální banka“. Uvnitř se nachází vysoká koncentrace lymfatické tkáně a mikroorganismů.

Představ si situaci, kdy tělo postihne silný průjem nebo infekce, která vyčistí velkou část střevní mikrobioty. Slepé střevo může sloužit jako bezpečný rezervoár, odkud se prospěšné bakterie znovu rozšíří do střeva a obnoví rovnováhu.

Není to životně nezbytný orgán – lidé po jeho odstranění žijí normálně. Ale může představovat evoluční „pojistku“. Záložní plán.

Imunitní centrum v raném věku

Slepé střevo obsahuje lymfatickou tkáň podobnou té v mízních uzlinách. U dětí a mladých lidí se podílí na vývoji imunitního systému a „učení“ těla rozpoznávat mikroorganismy.

Jinými slovy – není to jen slepý výběžek. Je to aktivní součást imunitní komunikace mezi tělem a mikrobiálním světem.

Zajímavé je, že výskyt apendicitidy (zánětu slepého střeva) je častější v moderních společnostech s nižším vystavením mikrobům. Někteří vědci spekulují, že příliš sterilní prostředí může měnit jeho funkci.

Evoluce není perfektní inženýr

Slepé střevo nám zároveň připomíná jednu důležitou věc: evoluce není designér s plánem. Je to proces oprav a kompromisů.

Orgány nejsou „navrženy“ od nuly. Jsou upravovány z toho, co už existuje. Slepé střevo může být zmenšenou verzí dávné struktury, která si našla novou, vedlejší funkci.

Není nezbytné. Ale není ani omyl.

Tak proč ho tedy máme?

Protože historie těla se nevymazává. Protože mikrobiální svět je důležitější, než jsme si mysleli. A protože někdy i malý orgán může být tichým hráčem v systému, který funguje lépe, než si uvědomujeme.

Možná nejzajímavější na slepém střevu není to, že může bolet. Ale to, že nás učí pokoře. Tělo není stroj s jasným seznamem součástek. Je to archiv evoluce.

DALŠÍ ZAJÍMAVÉ OTÁZKY A ODPOVĚDI

Máme ho celý život přímo před sebou a i tak ho nevnímáme... Proč to tak je?

Proč se po sladkém cítíme unavení: není to lenost, ale biologie

Kdybychom obletěli Zemi dost rychle, dostaneme se do minulosti? Proč datová hranice není stroj času

Proč máme slovo „na jazyku“ – a jak ho dostat ven

Zdroj: National Institute of Health, Science Direct, ResearchGate, img ai generated leonargo ai

Reklama

Další články z Kód Enigma

Tento článek byl publikován ze zdrojů Kód Enigma

KodEnigma.cz se věnuje zajímavostem napříč obory – od přírody a historie přes vědu, vesmír až po záhady a nečekané objevy. Články otevírají témata, která dokážou překvapit, inspirovat i přimět k zamyšlení. Silnou stránkou webu je pestrost – jednou narazíte na příběhy dávných civilizací, jindy na...

Všechny články tohoto autora