Petr
S manželkou jsme spolu dvanáct let, máme děti a normální život. Jenže doma jsem postupně přestal být manželem a stal se hlavně tátou, řidičem a tím, kdo opravuje, co se rozbije. Když jsem se ženy dotkl, často byla unavená. Začal jsem si připadat, jako bych se o každou trochu blízkosti musel doprošovat. Pak nastoupila nová kolegyně. Smála se mým vtipům, zajímala se o mě a já vedle ní zase cítil, že jsem pro někoho přitažlivý. Začali jsme chodit na obědy a jednou jsme skončili u ní doma. Věděl jsem, co dělám, žádná nehoda to nebyla. Nejdřív jsem cítil vzrušení a úlevu. Druhý den mi ale došlo, že se vlastně nic nezměnilo. Pořád jsem měl stejný život a stejné problémy. Lituju toho, že jsem manželce lhal, ale zároveň jsem si díky tomu uvědomil, jak moc mi chyběla blízkost. Měl jsem to řešit s ní, ne za jejími zády.
Martin
Byl jsem na služební cestě, šli jsme s kolegy na večeři a pak do baru. Seznámil jsem se tam s jednou ženou, flirtovali jsme a nakonec jsme spolu skončili na pokoji. Nebyl jsem tak opilý, abych nevěděl, co dělám. Jen jsem si říkal, že jsem daleko od domova a nikdo se nic nedozví. Ráno jsem se probudil a napadlo mě: Co jsem to sakra udělal? Nebyl za tím žádný velký příběh, jen chuť a příležitost. Vždycky jsem si myslel, že bych manželku nepodvedl. Najednou jsem zjistil, že jsem přesně ten člověk, o kterém jsem dřív tvrdil, že bych jím nikdy nebyl. Neřekl jsem jí to, což vím, že není žádná výhra. Od té doby si ale dávám větší pozor na vlastní rozhodnutí. Člověk se totiž nemůže spoléhat jen na to, že si o sobě myslí, že je slušný.
Tomáš
Naše manželství nebylo vyloženě špatné. Jen jsme spolu přestali pořádně mluvit. Každý měl svoje starosti, večer jsme zapnuli televizi a tím to končilo. Pak jsem se začal svěřovat jedné známé. Poslouchala mě, zajímala se o mě a já jí postupně říkal věci, které jsem doma už dávno neříkal. Z přátelství se stalo něco víc a nakonec jsme spolu spali. Nebylo to spontánní rozhodnutí během jednoho večera. Předcházely tomu týdny zpráv a flirtování, které jsem si pokaždé nějak omluvil. Nechtěl jsem přijít o manželku ani o rodinu, ale zároveň jsem nechtěl přijít o nový vztah. Chtěl jsem mít obojí a vůbec mi nedocházelo, jak sobecky se chovám. Když se nevěra provalila, nejdřív jsem zapíral. Teprve potom mi došlo, že jsem ženě vzal možnost rozhodnout se podle pravdy. Měl jsem jí říct, že jsem nešťastný, mnohem dřív. Možná bychom se rozešli, možná něco změnili. Takhle jsem jen odkládal nepříjemné rozhodnutí a mezitím ubližoval člověku, který mi důvěřoval.
David
Nikdy jsem nebyl žádný velký svůdník. Když jsem si našel partnerku, byl jsem rád, že si mě vůbec vybrala. Jenže po letech jsem začal řešit, jestli jsem pořád atraktivní a jestli bych se líbil i jiné ženě. Když přišla příležitost, využil jsem ji. A líbilo se mi to. Nešlo ani tolik o tu ženu jako o pocit, že jsem pořád žádoucí. Že nejsem jen chlap, který chodí do práce a večer vynáší odpadky. Výčitky přišly až potom. Došlo mi, že si vlastní hodnotu dokazuju způsobem, který může ublížit člověku, na kterém mi záleží. A to za to nestálo.
Lukáš
S bývalou partnerkou jsme se pořád hádali. Několikrát jsme se rozešli a zase dali dohromady, protože ani jeden nechtěl být sám. Když jsem poznal jinou ženu, bylo mi s ní jednoduše dobře. Nemusel jsem nic obhajovat a neměl jsem pocit, že každá věta spustí další hádku. Začalo to nevinně, ale nakonec jsme spolu skončili v posteli. Věděl jsem, že podvádím. Jen jsem si nebyl jistý, jestli nová žena není jen únik od problémů, které jsem měl doma. Proto jsem si nechával otevřená zadní vrátka. Vinu jsem cítil, ale zároveň jsem měl pocit, že náš vztah už dávno nefunguje. Nakonec jsme se rozešli a já začal nový život. Neříkám, že nevěra byla správná cesta. Jen mě donutila přiznat si, že jsem ve starém vztahu zůstával spíš ze strachu než z lásky. Dnes bych to udělal jinak. Měl jsem partnerce říct, že už s ní nechci být, místo abych si za jejími zády hledal náhradní plán.
Ondřej
Poprvé jsem si namlouval, že o nic nejde. Jen si píšeme. Pak jsem si říkal, že jeden polibek nic neznamená. Nakonec jsem si našel další výmluvu a podváděl opakovaně. Doma jsem přitom fungoval normálně. Staral jsem se o děti, plánoval dovolenou a tvářil se, že je všechno v pořádku. Jen jsem mazal zprávy a kontroloval telefon, aby se na nic nepřišlo. Dlouho jsem si myslel, že se bojím hlavně toho, že ublížím manželce. Ve skutečnosti jsem se bál i toho, že přijdu o pohodlný život. A to je rozdíl. Dnes už se nechci vymlouvat na alkohol, příležitost ani na problémy doma. Nic z toho mě nenutilo podvádět. Rozhodoval jsem se sám a pokaždé jsem si to nějak omluvil. Nejhorší na tom je, jak snadno si člověk dokáže namluvit, že vlastně nedělá nic tak hrozného.
Michal
Moje žena mi důvěřovala. Nekontrolovala mi telefon a nevyptávala se, kde jsem byl každou minutu. Já jsem si ale její důvěru spletl s jistotou, že mi všechno projde. Když jsem se zapletl s jinou ženou, dlouho jsem to odkládal. Říkal jsem si, že to ukončím a vrátím se k normálnímu životu. Jenže čím déle to trvalo, tím víc jsem lhal. Když jsem se přiznal, čekal jsem křik. Manželka ale dlouho mlčela a potom se zeptala, jak dlouho už jí lžu. V tu chvíli mi došlo, že nejde jen o to, s kým jsem spal. Jde o všechny ty chvíle, kdy mi věřila a já jí tvrdil, že se nic neděje. Nejsem hrdina, že jsem se přiznal. Měl jsem to udělat dřív. Teď řešíme, jestli náš vztah ještě může fungovat. A já konečně chápu, že přiznání není způsob, jak si ulevit a začít s čistým štítem. Je to také chvíle, kdy druhému člověku vrátíte právo rozhodnout se, co chce dál.
Zdroj: Autorský článek
Související články
- Ve sklepě máme zásoby na několik měsíců. Manžel se připravuje na válku, já nevím, co si o tom myslet
- Seznamkový podvod na city? Chtějí vaše peníze, ne váš šťastný konec
- Manžel na sebe vzal moji neplodnost, aby mě chránil před svou rodinou. Teď se bojím, co bude, až pravda vyjde najevo
- Bývalý přítel si vydupal střídavou péči, ale o syna se stejně nestará, zlobí se Iveta
- Manžel tvrdí, že na fotce dokazující jeho nevěru není on a já nevím, co dělat, stěžuje si Lucie