Meteorologové během několika dní upravili výhled teplot pro Česko. Zatímco původní modely počítaly s rychlým nástupem výrazně nadprůměrných hodnot, aktuální data naznačují odlišný scénář. Teploty se podle nové předpovědi nevydají směrem, který ukazovaly první odhady.
Český hydrometeorologický ústav v poslední týdenní prognóze upozornil, že se změnilo rozložení tlakových útvarů nad Evropou. A právě to je na jaře klíčové. Stačí, aby se tlaková výše posunula o pár stovek kilometrů, a proudění se místo ze severu stočí od jihu. Rozdíl? Klidně i deset stupňů během týdne.
Čtěte také: Před nákupem benzínu se vyplatí podívat na jednu věc. Rozdíl v ceně může být větší, než lidé čekají
Původní výstupy numerických modelů, tedy složitých výpočtů atmosférického vývoje, pracovaly s variantou teplého proudění od jihozápadu. Novější běhy modelů ale častěji počítají s chladnějším vzduchem od severu a severovýchodu. Laicky řečeno, místo brzkého jara může přijít návrat k teplotám blízkým dlouhodobému průměru.
Proč se předpověď mění ze dne na den Moderní meteorologie stojí na takzvaných numerických modelech. Jde o výpočty, které zpracovávají obrovské množství dat z družic, radarů a pozemních stanic. Model však nikdy není definitivní. Každých šest až dvanáct hodin dostává nová vstupní data a výsledek se může změnit.
Čtěte také: Předpověď se znovu změnila. Teploty půjdou jinam, než ukazovaly první odhady
Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí ECMWF patří mezi nejpřesnější instituce na světě. I jeho model ale pracuje s pravděpodobností. Pokud se atmosféra nachází v nestabilním režimu, například při rozpadu polárního víru nebo při výrazném zvlnění tryskového proudění, roste nejistota předpovědi.
Zdroj: Pexels.com Teploty mohou zůstat kolem průměru Aktuální výhled ČHMÚ zatím brzdí představy o rychlém nástupu tepla. Denní průměry se mají držet spíš tam, kde je pro toto období běžné. Meteorologové vycházejí z normálu 1991 až 2020 a právě k němu všechno poměřují, i když se to v běžných zprávách často zjednoduší.
Ještě před pár dny to vypadalo na sérii teplých dnů nad dvacítkou. Teď se mluví spíš o 12 až 17 stupních přes den, při jasné obloze mohou ranní minima spadnout ke čtyřem nebo pěti stupňům. Není to žádný návrat zimy, ale ani výrazné jaro. Pro sady a vinice vlastně docela úleva.
Čtěte také: Letos nepojedeme tam, kam všichni. Tahle přímořská země je levnější než Chorvatsko a v létě se tam lépe dýchá
Hodně napoví i oblačnost. Když se zatáhne, maxima zůstanou níž a slunce nemá šanci vytáhnout teplotu tak rychle nahoru. Stačí pár hodin přímého svitu a rozdíl je znatelný, někdy až překvapivý.
Roli hraje proudění i stav půdy Není to jen o tom, odkud vítr fouká. Do hry vstupuje i samotná krajina. Půda po zimě bývá nasáklá vodou a část energie ze slunce se spotřebuje na výpar, takže vzduch se ohřívá pomaleji. Meteorologové tomu říkají latentní teplo výparu – zní to složitě, ale princip je jednoduchý.
Suchý povrch reaguje jinak. Zahřeje se rychle a teploty pak letí nahoru skoro skokově, jak jsme to zažili v minulých suchých letech. Letos jsou podle Intersucha vláhové podmínky zatím spíš dobré, extrémy by tedy mohly zůstat mírnější. Uvidí se, jak dlouho to vydrží.
Zdroj: Pexels.com Současné údaje tak naznačují, že žádné výrazné teplotní výkyvy se teď nechystají, i když jistota stoprocentní není nikdy. Atmosféra je proměnlivá a někdy stačí malý impuls aby se vývoj stočil jinam.
Pro běžného člověka z toho plyne jednoduchá věc: sledovat aktualizace. Předpověď na tři až pět dní bývá podle statistik velmi solidní, u delších horizontů už roste nejistota a scénáře se přepisují. To není chyba, spíš realita práce s daty.
Plánujete‑li práce na zahradě nebo první delší výlet, vyplatí se kontrolovat nové běhy modelů. Ty se během týdne několikrát přepočítají a proudění se může znovu přeskupit. Jaro zkrátka letos nepůsobí ustáleně, teplo přijde postupně a bez velkých fanfár.
Zdroje: chmi.cz, ecmwf.int, intersucho.cz