3 min

O jedné historické události, která se v Kralicích na Hané stala před šesti sty lety

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Kralice na Hané – jsou městysem ležícím sedm kilometrů východně od Prostějova. Mají bohatou historii a svým významem a polohou dokonce zastiňovaly Prostějov. Původně byly trhovou vsí v roce 1316 povýšené Janem Lucemburským na městečko. Od panovníků se jim dostalo významných privilegií. Měly právo tržní, várečné, hrdelní i hradební. Byly markraběcím zbožím a od konce 15. století byli jejich majiteli Cimburkové, Pernštejnové, Haugvicové z Biskupic, Sam-Neuburkové, Rottalové a Seilernové. Bylo zde sídlo farnosti, tvrz a od konce 18. století zámek.

Kralice na vedutě F. B. Wernera z roku 1750

Zdroj: Hanácká Drbna - zprávy z Olomouce a Olomouckého kraje

Hana Bartková
Autorka je historička a publicistka.

Vraťme se ale do doby právě před šesti sty lety – do roku 1425. Své stoupence zde tehdy mělo husitství a Kralice a okolí postihly protikatolické nálady. Dokladem toho byla událost, která se stala 14. listopadu 1425. Tehdy v polích za městečkem byli veřejně upálení tři františkáni. Byli jimi lektor a kněz Petr a kněz a zpovědník opavských klarisek Petr. Oba byli členy minoritského kláštera u Svatého Ducha v Opavě. Třetím byl kněz a řeholník Joachim, který byl kazatelem v Krumlově.

Není známo, z čí iniciativy a kde přesně k exekuci došlo, ani jakou odezvu vyvolala v městečku. Z této doby nemáme o události písemné zprávy. Nejstarší písemná zpráva je až z roku 1658 a pochází z kroniky konventu brněnských minoritů. Klášterní kronikář zde čerpal z domácích písemných záznamů a z ústní tradice. Dále najdeme tuto událost uvedenou v prvním a pátém díle německy psaného místopisu Markrabství moravského od Řehoře Wolneho z roku 1855. Povědomí o této události se velmi dlouho udržovalo v ústním podání. V Pamětním spise uloženém v základním kameni kralické radnice 1. listopadu 1876 najdeme poznámku: „Okolo roku 1400 v našem městečku husitism velmi zakořeněné byl, anť roku 1425 tři kněží minorité, z nichž nejmladší rodák králický byl, zde všichni tři upáleni byli. Husité zde trvali tak dlouho, až roku 1652 opět první katolický farář Jan Pignitius ustanoven byl.“

Zmínky o události najdeme v publikacích Františka Faktora (Popis okresního hejtmanství prostějovského,1898), Vojtěcha Janouška Vlastivěda moravská, prostějovský okres, 1938) a Ladislava Hosáka (Historický místopis střední a severní Moravy, 1959).

Uvedenou událostí se také zabývali tamní písmáci a znalci historie – kralický farář Jan Tomis a čechůvský kronikář a zemědělský rada v. v. Oldřich Lužný. Jan Tomis byl v letech 1951 až 1972 kralickým farářem a výsledkem jeho bádání je rukopisná práce Dějiny Kralic na Hané a kralické farnosti (Moravská Třebová 1980). Oba se pokusili událost zrekonstruovat.

Podle Jana Tomise lektor Petr, zdejší rodák a tedy znalec místních poměrů vedl své druhy po zemské stezce přes Kralice. Právem se obávali pronásledování, a proto se ukryli v Kralickém háji, lesíku mezi Čechůvkami a Rakouskami patřícím od roku 1375 na základě privilegia moravského markraběte Jošta městečku. Zde byli zřejmě odhaleni, zajati a popraveni. Jan Tomis předpokládal, že v klidnějších dobách mohla na místě tragédie vzniknout nějaká památka. Podle jeho názoru to mohla být kaplička sv. Jana Nepomuckého postavená v roce 1759 (zanikla po roce 1969). Nevyloučil ani další lokaci události – nedaleko kralického hřbitova, kde byla nad hliníkem postavena v roce 1719 boží muka.

Oldřich Lužný popraviště umístil do blízkosti kralického hřbitova, na místo zvané U Andílka. Je to asi kilometr severovýchodním směrem od Kralic směrem na Kraličky. Právě v těchto místech stávala Boží muka se soškou Anděla Strážného. Tato však ve dvacátých letech minulého století při pozemkových úpravách byla rozebrána a už nebyla znovu postavena. Podle Lužného tři prázdné výklenky v Božích mukách měly být určeny pro sošky tří mučedníků. Domníval se, že U Andílka mohli být zabiti a že spáleni byli u boží muky u hřbitova. Blízko zaniklých božích muk stojí pískovcový kříž zvaný U Andílka. Je to nejstarší kamenný kříž v kralické farnosti a pochází z roku 1759.

To všechno jsou ale domněnky. Dnes už těžko zjistíme, jak se to všechno stalo. Událost také mohla mít souvislost se shromažďováním husitských vojsk proti katolické Olomouci. Mimochodem název U Andílka byl i historický název polní tratě v těchto místech. Ulice, která vedla k boží muce, se nazývala Andělská. Nyní se jmenuje Nerudova.

Reklama

Další články z Hanácká Drbna

Tento článek byl publikován ze zdrojů Hanácká Drbna

Články z Hanácké Drbny přinášejí aktuální dění z Olomouce a celého Olomouckého kraje. Věnují se událostem, které přímo ovlivňují život v regionu – od komunální politiky, dopravy a školství až po kriminalitu, kulturu, sport nebo zajímavé osobnosti a iniciativy. Hanácká Drbna osloví čtenáře, kteří...

O jedné historické události, která se v Kralicích na Hané stala před šesti sty lety

Ponížení pro Putina. Místo velkolepé přehlídky si musel vystačit s plakátem ponorky

Zjišťovali jsme, kolik bere kurýr, který na kole po Praze rozváží jídlo. Částka nás ohromila

Proč měl Petr Pavel fotografickou akreditaci na formuli 1? Vysvětlení je překvapivě jednoduché

Pikantní minulost Ivany Gottové: Ještě než poznala Karla, okouzlila hollywoodskou hvězdu

Turistika bez davů a front. Česká krajina je plná skrytých pokladů