Airbus s Kratosem, Boeing s Rheinmetallem a Helsing nabízejí Německu tři cesty k bezpilotnímu bojovému doprovodu. Liší se původem letounu, dosavadními zkouškami i tím, co ještě musí vzniknout pro německé nasazení kolem roku 2029. Rozdíl mezi létajícím základem a hotovým bojovým systémem je přitom zásadní.
Valkyrie s evropským systémem MARS, australský MQ-28 Ghost Bat a nově vyvíjený CA-1 Europa představují trojici nabídek, kterou popisuje Flug Revue . Pod označením CCA, tedy Collaborative Combat Aircraft, se skrývá bezpilotní bojový letoun určený ke spolupráci s dalšími stroji. Může přidávat senzory, nést výzbroj nebo plnit úkoly elektronického boje. Doprovod tak nemusí znamenat jen dron letící těsně vedle pilotovy stíhačky.
Výrobci počítají se samostatným prováděním částí mise, ale konkrétní rozsah autonomie závisí na systému a úkolu. Rozlišení mezi samostatným letem a rozhodováním o cíli jsme vysvětlovali také u optického navedení dronů . U německých nabídek bude vedle letových vlastností rozhodovat i to, jak posádka zadá úkol a jak se informace dostanou mezi jednotlivými letouny.
Valkyrie/MARS: americký letoun, evropské řízení Airbus staví na XQ-58 Valkyrie společnosti Kratos, která poprvé vzlétla v USA v roce 2019. Podle technických údajů Airbusu má letoun délku 9,1 metru, rozpětí 8,2 metru a maximální vzletovou hmotnost přibližně tři tuny. Německá nabídka přebírá létající americký základ, ale přidává evropský systém pro vedení mise.
V zákopech drtili chleba pažbou, dnes uvaří oběd dvěma lžícemi vody. Historie polních dávek
Jmenuje se MARS a obsahuje software MindShare, který má koordinovat skupiny pilotovaných i bezpilotních strojů. V březnu 2026 Airbus oznámil přípravu dvou Valkyrií v Manchingu; první let s evropským systémem tehdy plánoval na rok 2026. Dosavadní americké lety je proto třeba odlišit od zkoušek této nové kombinace.
Konkrétní je také připravovaná vazba na Eurofighter. Airbus a Rafael doplňují zaměřovací kontejner Litening 5 o komunikační schopnosti a počítají s úpravami avioniky stíhačky, aby mohla působit jako řídicí letoun. V červnovém přehledu programu Airbus označuje tuto větev jako U740 Valkyrie. Pro rok 2029 zamýšlí první schopnosti útoku na pozemní cíle, spolupráci s Eurofighterem a další provozní experimentování.
Valkyrie se od klasické stíhačky liší i možnostmi vzletu. Kratos v roce 2024 předvedl odpojitelný rozjezdový vozík ; další možností je raketový start z míst bez ranveje. Současná nabídka rodiny Valkyrie zahrnuje také zatahovací podvozek. Provozní nároky německého systému tedy budou záviset na zvolené konfiguraci, nikoli jen na známých záběrech amerického demonstrátoru.
Ghost Bat: výměnná příď a doložená zkouška se střelou MQ-28 vznikl v Austrálii pro tamní letectvo a poprvé vzlétl v březnu 2021. Jedním z jeho konstrukčních znaků je výměnná příď s vybavením pro konkrétní úkol. Boeing popisuje modulární architekturu , která má umožňovat výměnu užitečného zatížení i integraci systémů dalších dodavatelů. Průzkumná konfigurace proto nemusí být stejná jako varianta s jiným senzorovým nebo bojovým vybavením.
Muzejní XQ-58A ukazuje americký základ německé nabídky. Airbus k Valkyrie přidává evropský systém MARS a připravuje spolupráci s Eurofighterem. Pro Německo Boeing spojil síly s Rheinmetallem. Podle oznámení z 31. března 2026 měl program za sebou více než 150 letů. Rheinmetall má řídit německou integraci do velitelských a zbraňových systémů, přizpůsobení národním požadavkům i provozní a logistickou podporu. Partneři nabízejí schopnost působit proti pozemním cílům do roku 2029.
Australský program už ukázal konkrétní bojovou funkci: v prosinci 2025 Ghost Bat vypustil střelu AIM-120 a zasáhl cílový dron Phoenix Jet. Australské ministerstvo obrany popisuje zkoušku ve Woomera ve spolupráci s letounem E-7 Wedgetail. Je to doložený zásah vzdušného cíle při zkoušce; německá integrace a nabízená schopnost útoku na zem jsou další kroky.
CA-1 Europa: nový drak a dvě různé mise Helsing zvolil vývoj nového evropského letounu u své dceřiné společnosti Grob Aircraft. Při představení v září 2025 ukázal designovou studii v životní velikosti. CA-1 má patřit do třídy tří až pěti tun, dosahovat vysoké podzvukové rychlosti a používat autonomní software Centaur. Také vnitřní zbraňová šachta je součástí zveřejněného návrhu.
Evropský původ se zde týká i plánovaného vybavení. V únoru 2026 Helsing oznámil partnerství s Hensoldtem , který má dodat radarové a optoelektronické technologie, systémy vlastní ochrany a elektronického boje. Jeho software MDOcore má sloužit ke spojování dat a koordinaci misí. Jde o plán integrace, který musí projít vývojem a zkouškami spolu s letounem.
Pro srovnání je důležité červnové rozdělení do dvou verzí . Útočná CA-1KA má podle Helsingu poprvé létat počátkem roku 2027 a dosáhnout počáteční operační způsobilosti v roce 2029. Verze CA-1EA pro elektronický boj má stejný drak, pohon, autonomní software a pozemní infrastrukturu, ale jiné vybavení. Její počáteční způsobilost výrobce plánuje až na rok 2031.
Česká armáda testovala drony proti rušení. Co mění optické navedení
Letopočet 2029 tedy nelze vztáhnout na všechny slibované schopnosti rodiny Europa. Stejně tak zkušenosti s Centaurem samy neznamenají, že už létá CA-1 jako celek. Helsing musí vedle softwaru ověřit i nový letoun a jeho vybavení.
Tři nabídky, tři odlišné cesty k nasazení Ze zveřejněných milníků vychází rozdílný obraz práce, která zbývá. Airbus musí propojit létající americký drak, evropské řízení mise a Eurofighter. Boeing s Rheinmetallem potřebují převést australský program do německého prostředí. Helsing vedle integrace systémů čekají i první letové zkoušky nového draku. To je podstatnější rozdíl než společná nálepka „autonomní stíhačka“.
Nabídka Doložený výchozí bod Co sledovat v další fázi Valkyrie/MARS Americká Valkyrie létá od roku 2019; Airbus v březnu 2026 oznámil přípravu evropské varianty. Zkoušky celé sestavy MARS–Valkyrie–Eurofighter a prvních úkolů proti pozemním cílům. MQ-28 Ghost Bat Australské lety a zásah vzdušného cíle střelou AIM-120. Německou integraci a ověření konfigurace pro nabízené úkoly proti pozemním cílům. CA-1 Europa Zveřejněný návrh; první lety CA-1KA výrobce plánuje na začátek roku 2027. Letové výsledky nového draku a zvlášť milníky útočné verze a elektronického boje.
Praktické pravidlo pro další zprávy z výběru je proto jednoduché: sledovat, která sestava provedla který úkol . Samotný počet letů neukáže, zda už funguje požadovaná vazba na německou stíhačku. A úspěšná střelba na vzdušný terč ještě neověřuje útok na pozemní cíl. Ghost Bat má v popsané zkoušce konkrétní doložený výsledek, zatímco Airbus zveřejnil konkrétní technickou cestu k Eurofighteru; tyto přednosti měří různé věci.
Podobně by byl zavádějící žebříček podle maximálních doletů nebo slibované nízké ceny. Zveřejněné údaje nepopisují shodnou výzbroj, profil letu ani stejný rozsah dodávky. Pro německý výběr bude důležitá použitelná kombinace letounu, řízení, vybavení a podpory. Z těchto podkladů nelze určit vítěze.
Česká souvislost vede přes evropské F-35 Německý projekt vzniká v Evropě, kde přibývají uživatelé F-35. Lockheed Martin při představení prvního německého F-35A v září 2026 uváděl třináct evropských států, které si tento typ vybraly. To je počet zákaznických zemí, nikoli zemí s dokončeným zavedením letounů. Německo objednalo 35 kusů a s prvními přílety do země počítá na konci roku 2027.
Airbus připravuje Eurofighter jako řídicí letoun pro Valkyrie s evropským systémem MARS. Konkrétní vazba na stíhačku je pro použitelný doprovod stejně důležitá jako samotný bezpilotní drak. Český program zahrnuje 24 F-35A. Podle harmonogramu ministerstva obrany mají první dorazit do Česka v roce 2031 a plné operační schopnosti má být dosaženo v roce 2035. Německé zavádění bezpilotního doprovodu se tedy časově potkává s českým přechodem na novou stíhačku. Širší rozdíly mezi F-35 a evropskými typy shrnuje naše srovnání náhrad za F-16 .
Českou relevancí je zde budoucí spolupráce v evropských leteckých sestavách: zda si pilotované stroje a bezpilotní prostředky dokážou předávat potřebné informace a účinně rozdělit úkoly. Společné označení F-35 přitom samo nezaručuje, že kterýkoli národní letoun bude moci přímo řídit každý nový CCA. Airbusova popsaná cesta vede nejprve přes Eurofighter a australská střelecká zkouška Ghost Batu přes E-7.
Český program F-35 tak dává německému výběru blízký kontext, nikoli podklad pro předpověď českého nákupu dronů. Pro evropské letectvo bude zajímavé sledovat, který z nabízených systémů skutečně propojí stíhačky, senzory a výzbroj do ověřené společné mise.