Naopak seniorům v Ústeckém kraji zbývá po zaplacení bydlení nejvíce volných prostředků. Rozhodující totiž není jen výše důchodu, ale především to, zda senior žije ve vlastním nebo v nájmu.
Výše důchodů se mezi českými kraji liší relativně málo. Náklady na bydlení jsou ale výrazně rozdílné. Zatímco rozdíl mezi krajem s nejvyšším a nejnižším průměrným důchodem činí 2 024 korun, u nájmu stejně velkého bytu dosahuje více než 15 tisíc korun. Vyplývá to z analýzy poradenské skupiny Moore Czech Republic, která porovnala data České správy sociálního zabezpečení o důchodech v krajích.
Na konci měsíce v mínusu o téměř 10 tisíc
Pražští senioři pobírají v průměru 22 211 korun měsíčně, což je nejvíce v republice. Nájem modelového bytu o rozloze 65 m² však vyjde na 28 600 korun. Po započtení vody, tepla a elektřiny se celkové měsíční náklady vyšplhají na 31 557 korun. Po zaplacení bydlení by tak pražskému seniorovi s průměrným důchodem chybělo 9 346 korun.
Podobně jsou na tom také senioři v Jihomoravském a Středočeském kraji. V prvním případě chybí na pokrytí nájmu a energií 3 249 korun, ve druhém 921 korun. U žen, které pobírají v průměru nižší důchody, je situace ještě složitější. Jejich penze nepokryje náklady na bydlení dokonce v pěti krajích.
„Senior, který v metropoli nemá vlastní bydlení nebo levný nájem z dřívějška, se z průměrné penze neuživí. Rozdíl musí pokrýt rodina, úspory nebo odchod z Prahy,“ upozorňuje Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
Problém podle něj neřeší ani superdávka. Stát totiž při výpočtu podpory zohledňuje náklady na bydlení pouze do výše stanoveného normativu. Ten pro seniora v Praze činí od října 16 810 korun měsíčně. „Součet normativu a životního minima je nižší než průměrný pražský důchod 22 211 Kč, takže dávka vychází nulová. A i kdyby senior s nižším důchodem na dávku dosáhl, skutečný nájem 28 600 Kč je skoro o 12 000 Kč nad normativem a tento rozdíl stát nikdy nezapočítá. Jde o modelový výpočet a u konkrétního člověka se čísla liší, nepoměr je ale tak velký, že ho žádná odchylka nesmaže,“ dodává Radovan Hauk.
Nejlépe vyjdou senioři na Ústecku, v Moravskoslezském kraji na Vysočině
Zcela opačná situace panuje v Ústeckém kraji. Přestože zdejší senioři mají třetí nejnižší průměrný důchod, po zaplacení modelového nájmu a energií jim zbývá 4 800 korun. Následuje Moravskoslezský kraj se 4 475 korunami a Vysočina s 3 883 korunami. Karlovarský kraj s vůbec nejnižším důchodem skončí v tomto srovnání čtvrtý nejlepší, zatímco Praha s nejvyšším důchodem je poslední.
„Výše důchodu o životní úrovni seniora rozhoduje jen z malé části. Stejný pražský senior je s nejvyšším důchodem v zemi buď nejlépe zajištěným důchodcem v republice, pokud bydlí ve vlastním, nebo tím nejohroženějším, pokud platí tržní nájem. Nic mezi tím. Rozhoduje tedy kraj a hlavně to, zda senior bydlí ve vlastním, nebo v nájmu,“ říká Radovan Hauk.
Důchodová propast mezi muži a ženami
Analýza upozorňuje také na rozdíly mezi důchody mužů a žen. Zatímco muži pobírají v průměru 22 347 korun měsíčně, u žen je to jen 19 912 korun. Rozdíl je však nejvýraznější v Moravskoslezském kraji, kde dosahuje 3 718 korun měsíčně.
„Moravskoslezský kraj je krajem dvou důchodových světů. Muži tam mají po Praze druhý nejvyšší důchod v republice, ženy druhý nejnižší. Rozdíl 3 718 Kč měsíčně je stejný příběh jako vysoký průměr kraje. Muži pracovali v těžkém průmyslu, ženy v méně placených profesích nebo s přerušenou kariérou. Pro ženu v nájmu to znamená, že nájem s energiemi nepokryje průměrný důchod už v pěti krajích, zatímco u mužů jen ve dvou,“ uzavírá Hauk.