Druhý by vojenské rozvědce dovolil nasadit některé zpravodajské metody i v prostorách, které slouží k trvalému bydlení.
Cvičení se spojenci bez zvláštního souhlasu
Vláda 12. listopadu rozhodla, že pošle parlamentu novelu zákona o branné povinnosti a zákona o finských obranných silách. Podle ní by armáda už nemusela žádat o zvláštní souhlas, když vysílá branně povinného, který se účastní opakovacího cvičení, na vojenská cvičení, výcvik nebo služební úkoly do zahraničí v blízkosti Finska. Podmínkou je, aby činnost přímo souvisela s obranou země. Blízkou oblastí návrh rozumí Baltské moře, Švédsko a Norsko, protože obě sousední země jsou s obranou Finska přímo provázány členstvím v NATO i zeměpisnou polohou.
Výslovný souhlas branců a účastníků opakovacích cvičení by byl potřeba k jejich vyslání na vojenská cvičení podporující obranu Finska, na výcvik nebo k souvisejícím služebním úkolům mimo území Finska. Cílem změn je, aby finské obranné síly mohly lépe cvičit a operovat společně se spojenci.
„Musíme mít legislativu, která správě obrany poskytne co nejlepší podporu v proměněném bezpečnostním prostředí. Tímto návrhem chceme zajistit, aby finské obranné síly mohly cvičit jednotky, zdokonalovat dovednosti a odbornost záložníků a vést mezinárodní spolupráci spojenou s obranou Finska,“ uvedl ministr obrany Antti Häkkänen.
Jednotný strop 200 dní
Novela mění také pravidla opakovacích cvičení záložníků. Z ní by zmizel maximální počet dní cvičení odstupňovaný podle hodnosti a výcviku. Nahradil by ho obecný strop 200 dní pro všechny branně povinné. Podle ministerstva to posílí rovnost mezi branci a armáda bude moci lépe využít specializované odborníky z řad záložníků.
Změny v zákoně o obranných silách by zpřesnily povinnost zaměstnanců armády ve veřejné službě podílet se na mezinárodních úkolech. Finský kontingent v mezinárodní misi by navíc bylo možné podřídit i jinému velení než velení finských obranných sil. Na rozdíl od verze, která prošla připomínkovým řízením, návrh neobsahuje úpravy pracovních podmínek pro mezinárodní spolupráci armády. Ty vláda vyčlenila k další přípravě. Změny mají začít platit 1. července 2027.
Konec bezpečného útočiště v obydlích
Už 5. listopadu vláda předložila parlamentu novelu zákona o vojenském zpravodajství. Ta by vojenským zpravodajským orgánům umožnila použít některé metody sběru informací i v prostorách určených k trvalému bydlení. Podle ministra Häkkänena se bezpečnostní prostředí Finska v posledních letech výrazně změnilo a sílící zahraniční vliv a hybridní působení zvýšily potřebu přizpůsobit pravomoci zpravodajských služeb současným hrozbám.
„Současná legislativa plošně zakazuje používat zpravodajské metody v obydlích sloužících k trvalému bydlení. Aktérům, kteří vážně ohrožují národní bezpečnost, tak dává bezpečné útočiště, kde mohou plánovat a připravovat kroky poškozující Finsko. Tento problém musíme naléhavě vyřešit a doufám, že na tomto návrhu bude v parlamentu široká shoda,“ řekl Häkkänen.
Aby mohl zákon projít ještě v tomto volebním období, musí parlament nejprve jako naléhavou schválit pětišestinovou většinou novelu § 10 ústavy. Cílem návrhu je posílit zpravodajské schopnosti vojenských orgánů a včas odhalit vážné bezpečnostní hrozby pro Finsko.
Soudy, ombudsman a parlament jako pojistka
Po připomínkovém řízení vláda návrh upravila. Zpřesnila ustanovení o dohledu nad zpravodajskými metodami a o jejich používání a vzdala se dříve navrhovaného zrychleného postupu pro odposlech a průzkum přímo na místě v obydlích. Podle kabinetu silnější obrana a národní bezpečnost nejdou proti respektu k základním a lidským právům.
Zpravodajské pravomoci mají být přesně vymezené a pod silným dohledem před jejich použitím, v jeho průběhu i po něm. Ten by měly vykonávat především soudy, zpravodajský ombudsman a parlamentní výbor pro dohled nad zpravodajstvím. Kdykoli by zpravodajské metody zasahovaly do práva na nedotknutelnost obydlí, bylo by vždy potřeba předchozí povolení soudu.