3 min

Nejhlubší propast na světě je u nás. Experti marně hledají její konec

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Hranická propast drží titul nejhlubší zatopené sladkovodní jeskyně planety. Obrovský podzemní prostor skrývá naprosto neznámé dno a vzácné zvířecí obyvatele.

Hranická popast

Zdroj: FOTO:Jiří Komárek, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Tuzemská příroda ukrývá světový unikát, jehož skutečné rozměry odborníci dodnes přesně neznají. Hranická propast v Olomouckém kraji drží oficiální titul nejhlubší zatopené sladkovodní propasti naší planety. Dosavadní měření potvrdila úctyhodnou hloubku přes půl kilometru, skutečné dno ale leží ještě mnohem níže. Badatelé k němu zatím nedokázali proniknout ani s pomocí nejmodernější ponorné techniky.

Voda tryskající z hlubin planety

Unikátní přírodní úkaz na pravém břehu řeky Bečvy vznikl naprosto opačným způsobem než většina běžných jeskynních systémů. Vápencový masiv nedaleko Zbrašovských aragonitových jeskyní zespodu narušovala a postupně rozpouštěla vlažná minerální voda silně nasycená oxidem uhličitým. Agresivní kyselka nakonec vyleptala obrovskou dutinu. Její ztenčený strop se následně zřítil a otevřel velký jícen na zemský povrch.

Prameny na dně obsahují stopové příměsi helia, které podle geologů stoupá až ze svrchního zemského pláště z hloubky kolem čtyřiceti kilometrů. Teplota vody se pak u hladiny celoročně drží na šestnácti stupních Celsia. Pod hladinou se tvoří specifická výzdoba včetně vzácných raftových stalagmitů.

Královská legenda a první průzkumníci

Místní lidé si vznik obrovské díry v zemi v minulosti vysvětlovali působením nadpřirozených sil. Podle staré pověsti do ní na koni skočil moravský panovník Mojmír II., aby zmátl pronásledující zrádné velmože a stáhl je ve tmě s sebou. První skutečně doložená písemná zpráva o tomto místě pochází už z roku 1580 z pera Tomáše Jordána z Klauznburku. O necelé půlstoletí později zakreslil přírodní útvar do své mapy Moravy Jan Amos Komenský. Získal tak prvenství v mapování tuzemských krasových jevů.

Moderní éru průzkumů odstartoval v roce 1961 Bohumír Kopecký úplně prvním ponorem s dýchacím přístrojem. Kousek po kousku pak následovaly další objevy odvážných potápěčů.

Moderní roboti na cestě do tmy

Hranici lidských možností výrazně posunul polský potápěč Krzysztof Starnawski, který osobně sestoupil do hloubky 265 metrů. Dále už musely pokračovat dálkově ovládané stroje. Na podzim roku 2016 dosáhl průzkumný robot hloubky 404 metrů. Hranická propast tím definitivně překonala italskou Pozzo del Merro a převzala světové prvenství.

V létě roku 2022 vylepšil další přístroj rekordní zápis na 450 metrů pod hladinou. Po připočtení suché části se celková ověřená hodnota zastavila na čísle 519,5 metru. Stroj navíc prostor podrobně mapoval pomocí šesti kamer a sonarových paprsků. Dna ovšem kvůli technickým omezením stále nedosáhl a vědci odhadují konečnou hloubku v řádech stovek metrů až jednoho kilometru.

Bezpečné útočiště

Zatopený systém doplňují také zajímavé suché prostory, z nichž nejznámější nese jméno Rotunda. Vzduch a voda se zde ohřívají až na dvacet dva stupňů Celsia. Příznivé teplé klima přilákalo hned několik ohrožených druhů živočichů. Vzácný netopýr velký tu má jedinou známou letní podzemní kolonii severně od Alp. Samice zvířat do suché dutiny pronikají velmi úzkým průlezem těsně nad vodní hladinou, přičemž musí složitě překonat zhruba 7 metrů silný skalní masiv.

O velikosti společenství svědčí masivní vrstva trusu vysoká neuvěřitelný jeden a půl metru. Na vnějších stěnách skalistého jícnu propasti pak botanici obdivují kriticky chráněnou kapradinu zvanou jelení jazyk celolistý.

Stezka k propasti

Příjemnou cestu k samotné propasti nabízí nenáročná procházka po červené turistické značce. Zhruba kilometr a půl dlouhá trasa začíná kousek od vlakového nádraží v Teplicích nad Bečvou a spolehlivě navádí návštěvníky na stinné lesní pěšiny rezervace Hůrka. Během chůze si mohou lidé číst zajímavosti na třinácti informačních panelech.

Stezka po zastávce u hlavní vodní atrakce láká k dalšímu objevování, míjí zbytky starého hradu Svrčov a stáčí se k romantické vyhlídce U svatého Jana. Celý výlet plynule končí u bran hranického kempu.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Vyletarium.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (jeso.nature, hranickapropast, cs.wikipedia, stredni-morava.cz).

Reklama

Další články z Výletárium

Zámek Jezeří chtěli komunisti vymazat z mapy. Uvnitř kdysi zazněl Beethoven a nocoval tu Jan Masaryk

Karlovy Vary zná každý kvůli kolonádám a pramenům. Pod Vřídelní kolonádou ale voda mění obyčejné předměty v kámen

Slavná Vřídelní kolonáda v Karlových Varech schovává pod podlahou překvapivé technické zázemí. Podzemní...

Korunovační klenoty lákají tisíce lidí z celého světa

Pražský hrad hostí mimořádnou výstavu korunovačních klenotů. Podzimní expozice ukazuje svatováclavskou...

Kutnou Horu provoní poctivá čokoláda. Festival láká na luxusní sladkosti a netradiční chutě

V říjnu ožijí prostory Kutné Hory tradičním festivalem řemeslné čokolády. Návštěvníky čekají stovky...

Zámek Uherčice býval chloubou jižní Moravy. Pak v jeho sálech bydleli brigádníci a v jízdárně se vykrmovala telata

Rozlehlý uherčický zámek dříve patřil k chloubám Moravy, pak ale zažil drtivý pád. Záchrana zdevastované...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Výletárium

Web přináší tipy na výlety po České republice i do zahraničí, inspiraci pro víkendové pobyty, rodinné cestování i objevování méně známých míst. Čtenáři zde najdou doporučení na zajímavé destinace, přírodní krásy, historická místa i praktické rady, které se hodí před každou cestou.Obsah propojuje...

Nejhlubší propast na světě je u nás. Experti marně hledají její konec

„Udělala jsem chybu,“ plakala seniorka. Rodina pochybuje o jejím souhlasu s eutanázií

Pohlreich nestačil koukat. V boskovické restauraci ho překvapilo vepřové i nedopečená pizza

Sedm z devíti hranic bezpečné planety už lidstvo překročilo. „Nemáme dost času,“ varují vědci

Na Tchaj-wanu roste nejvyšší strom východní Asie. Má 84 metrů. Nebeský meč přežil jen díky svahům, na které se lesníci nedostali

Tsewang Paljor: Muž, kterého svět 30 let znal jako Green Boots. Dnes se ukazuje, že za nejslavnějším tělem na Everestu je možná zcela jiný příběh