Vyvražďovací neboli slasher horory jsou v posledních letech hlavně postmoderními věšáky na různé nostalgické a „meta“ zpovědi svých tvůrců, kteří na jejich zlaté éře vyrůstali. Nadcházející premiéra River, která nás v kinech od 21. ledna podle prvních festivalových reakcí „vykoupe v průzračném teroru“, ale v traileru působí jako mnohem čistší zástupce porůznu obnovovaného subžánru.
„Je to přesně ten typ filmu, při kterém budou hororoví fanoušci pořádně vyskakovat ze sedaček a o němž budou pak kamarádům říkat, že ho prostě musí vidět, aby uvěřili,“ tvrdí o debutovém zářezu režiséra Joshuy Giuliana prestižní magazín RogerEbert.com. Jeho redaktor zhlédl film v produkci Blumhouse Atomic Monster (Backrooms) v rámci půlnoční sekce na uplynulém torontském festivalu, odkud se řinou i další pochvalné hlasy. Na Rotten Tomatoes se zatím sešlo celkem 32 recenzí, z nichž je rovnou 94 % pozitivních.
Koncept filmu se zaběhlou „scream queen“ Jessicou Rothe (série Všechno nejhorší a v zámoří uváděný hadí horor Beware Bouiúna) je přitom skoro triviální. Příběh se dle dostupné synopse zaměřuje na tři odcizené sourozence, kteří se znovu setkávají, aby rozptýlili popel svého zesnulého otce u odlehlé řeky. Výlet se však záhy promění v boj o přežití, když záhadný zabiják bez tváře začíná sourozence pronásledovat kilometry od civilizace, bez mobilního signálu a možnosti přivolat pomoc. Aby přežili noc, musí odložit letité křivdy a spojit síly proti nelítostné, téměř mytické hrozbě.
Trailer, nesoucí se na sérii oslavných kritických citátů, zvýrazňuje právě zlověstnou náturu říčního běsu, který promění idylické koupání v kraula o holý život. Zabiják se evidentně pohybuje o dost rychleji než kráčející přízrak v hororové hříčce Kruťas od přírody, snímané z perspektivy vraždícího jedince v hlubokých lesích. Upoutávka pokračuje sérií stylizovaných i drsných výjevů a bezpochyby dostává rané festivalové pověsti, která River pasuje na skutečně děsivý starosvětský slasher – na snímek, který vás „hryže do spánku a nepustí se vás ani cestou k autu na parkovišti, když z kina odcházíte v jednu ráno“, jak ho zhodnotili na webu Fangoria.
Ač příběh ve druhé polovině podléhá žánrovým konvencím, jeho provedení zůstává podle všeho nesmírně efektivní a působivé. „Přestože tónem není úplně vyrovnaný a humor místy hrozí potopit celý film, River svou syrovostí a všudypřítomnou tísní naznačuje, že se v hororovém žánru rodí mimořádně zajímavý nový hlas,“ libuje si Matt Konopka z Dread Central, jehož verdikt souzní s mnoha dalšími reakcemi. Jízda hororovými peřejemi je podle nich nejen krvavá a překvapující, ale též disponující atmosférou, která ji v prostředí plném sequelů, remaků a jiných derivátů znatelně odlišuje.
Zásluhy se připisují jednak hercům v čele s Rothe a Jane Levy (Zoey a její pozoruhodný playlist, aktuální Velrybí pád), jednak přesnému oku debutujícího Giulianiho, jenž z filmu dělá vizuální žranici. IndieWire si ostatně všímá, že „největší předností filmu je, že divákům připomíná, že horor není jen stroj na vyvolávání strachu. I ty nejjednodušší příběhy těží z práce s barvami, kompozicí a řemeslným zpracováním.“
River má být plný důmyslně vystavěných scén a důkladně inscenovaných úmrtí, což by fanoušci v novoročním žánrovém suchu měli v kinech ocenit. Zvlášť ti, jimž postmoderní slasherové labyrinty typu Sex a smrt v kempu Miasma nedělají na hlavu dobře. Prohlédněte si žebříček nejlepších hororů tohoto roku na Kinoboxu.
Zdroje: Universal Pictures, Bloody Disgusting, Rotten Tomatoes