Naše mikulášská tradice

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Když jsem přibyla do rodiny svého muže, bydleli jsme společně s jeho maminkou v klidné vilové čtvrti pražského Braníka.

Naše mikulášská tradice

Zdroj: i60.cz

Doba čtení 2 min

Článek byl publikován 03.12.2025 09:37

Ilustrace: Pixabay

Naše mikulášská tradice

3. 12. 2025

Když jsem přibyla do rodiny svého muže, bydleli jsme společně s jeho maminkou v klidné vilové čtvrti pražského Braníka.

Baběnka Boženka byla velmi činorodá a mimo jiné také aktivně působila v Československém červeném kříži. Spoluorganizovala zájezdy, návštěvy kulturních zařízení, podporu lidem v nouzi i praktickou výuku první pomoci na školách.

Dokázala mě vtáhnout do spolkového dění dřív, než jsem stihla protestovat. Jen ruční práce jsem si vyjednala jako zakázanou zónu – pro bezpečí všech.

Baběnky se ale také skvěle bavily. Kromě charitativních a vzdělávacích akcí měly v diáři mnoho oslav a žádnou kamarádku nenechaly na holičkách, ať už byla doma nebo v nemocnici.
Jednou z hezkých tradic byla mikulášská obchůzka, do níž mě obsadily rovnou jako samotného světce.

Vytvořily ornát i mitru, pod kterou jsem schovala své dlouhé vlasy, a já se již jen dovybavila bílou vatou, lemující obličej.

Naše družina byla zvláštní tím, že v ní chyběli andělé – zato čertů bylo jako naseto. A baběnka Boženka mezi nimi zářila svými kreativními nápady.

V podvečer jsme rozveselené obcházely spřátelené rodiny a velké finále se vždy konalo u nás – s domácím vaječným koňakem.

Když jsme se po osmi letech přestěhovali do vlastního, převzaly tradici naše děti se svými kamarády. Já jim dělala nenápadný doprovod, protože na Starém Městě tehdy zuřila regulérní „konkurence mikulášských družin“.

Pak se z dětí stali rodiče a největší hvězdou pro vnoučata byl vždy čert.

Této výsady si mnoho let užíval dědeček. Párkrát se omluvil studentům na fakultě za zkrácený seminář, ale důvod „vejdlejšáku“ jim byl sympatický.

Ani dnes, když jsme už všichni dávno dospělí, si den sv. Mikuláše bez příchodu pekelné bytosti neumíme představit.

Odměnou za písničku nebo básničku jsou jablíčka, ořechy, mandarinky, občas i uhlí nebo brambora – a hlavně po čertech dobrá čokoláda. A to vše zabaleno do neviditelné krabice s nápisem Radost.

Ať už slavíte, nebo ne, posílám všem velkou nůši andělské předvánoční nálady.

Autor: Daniela Řeřichová

Reklama

Další články z i60.cz

Jako na orloji. Jeden tam a druhý sem

Divní patroni

Světem putovali dva. Jeden se jmenoval Jenom a druhý Ale.

Mladík píše závěť

Ano, mám doma pár věci už od dětství. Kompletně jsem se stěhoval čtyřikrát, ale stále se mě drží jedna...

Sci-fi povídka: Sté narozeniny na rozcestí

Toho roku kdy dovršila 100 let, věděla, že je to limit pro další existenci, že se bude před komisí...

Nahlédnutí do Průmyslového paláce na Výstavišti

Příběh Průmyslového paláce na Výstavišti v Holešovicích jsem sledovala od doby, kdy jeho levé křídlo zničil...

Tento článek byl publikován ze zdrojů i60.cz

Články z i60.cz se věnují tématům, která zajímají generaci 60+ – a to s respektem, optimismem a bez zbytečných klišé. Obsah zahrnuje životní styl, zdraví, vztahy, kulturu, cestování, osobní příběhy i praktické rady, které pomáhají prožít zralý věk naplno a s chutí. Texty oslovují čtenáře, kteří...

Naše mikulášská tradice

Václav Vydra po krachu čelil dluhům. Jana Boušková ho z lůžka požádala o ruku a její stav je dnes omezený

Babiš nechal Okamuru řádit. Premiér ztratil politickou intuici, ANO na to doplatí

Většina Čechů tuto potravinu používá špatně. Při konzumaci většího množství hrozí zdravotní komplikace

Zmenšuje se penis s věkem? Medicínský pohled do trenýrek, který rozptýlí všechny pochybnosti lépe než kamarádi v hospodě

Před rokem se blízcí připravovali na nejhorší. Jan Kanyza se teď ukázal mezi kamarády a jen zářil