Nákladní automobil LIAZ řady 100 přinesl do socialistického Československa moderní sklopnou kabinu i výkonný přeplňovaný šestiválec. Nová generace těžkých vozidel z Rýnovic a Mnichova Hradiště nahradila zastaralé trambusy a úspěšně reprezentovala domácí průmysl na mezinárodních silnicích i afrických pouštích.
Když se v polovině sedmdesátých let na československých dálnicích objevily první tahače návěsů LIAZ 100.45, působily mezi zaoblenými trambusy jako zjevení ze západního světa. Přísně hranaté tvary, vysoká kabina se dvěma lůžky a mohutný zvuk turbodmychadla dávaly jasně najevo, že liberecká automobilka vstoupila do moderní éry. Vývoj nového nákladního vozu přitom trval déle než desetiletí a vyžádal si zásadní modernizaci výrobních závodů.
Vývojové práce i technické parametry nákladních automobilů přesně mapují dochované archivní exponáty v Národním technickém muzeu i dopravní expozice v Technickém muzeu v Brně . Provoz souprav musel vyhovovat mezinárodním dohodám TIR i přísným předpisům, které v Československu kodifikovala vyhláška o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích .
Zdlouhavý vývoj a moderní hranatá budka Počátky projektu sahají do šedesátých let, kdy bylo jasné, že legendární řada Škoda 706 MT i starší modely RT již technologicky zaostávají za evropskou konkurencí. Konstruktéři v Jablonci nad Nisou navrhli zcela novou bezkapotovou budku. Zásadní inovací bylo její hydraulické sklápění dopředu, které umožnilo pohodlný přístup k hnacímu agregátu při údržbě bez nutnosti demontovat kryty v interiéru.
Valníkové soupravy LIAZ tvořily páteř vnitrostátní i mezinárodní dálkové přepravy podniku ČSAD. Kabina nabídla posádce nebývalý prostor a pohodlí. V dálkových verzích nechyběla dvě plnohodnotná lůžka, účinné nezávislé topení a ergonomicky uspořádaná přístrojová deska s kruhovými ukazateli. Zvuková i tepelná izolace posunula pracovní podmínky profesionálních řidičů na zcela jinou úroveň, což ocenili především šoféři mezinárodní dopravy ČSAD na tisícikilometrových trasách.
Přeplňovaný motor pod podlahou a dělená převodovka Pohonnou jednotkou se stal zcela nový vznětový řadový šestiválec M634 o zdvihovém objemu bezmála dvanáct litrů. V pozdějších modifikacích řady 110 dostal motor mezichladič plnicího vzduchu a označení M638, díky čemuž výkon stoupl až k hranici tří set koní. To bylo zásadní zlepšení oproti starším motorům, na kterých stavěl například historický autobus Škoda 706 RTO .
Zaoblené tvary a motor v kabině. Proč autobus erťák oslnil svět
Krouticí moment přenášela vícestupňová převodovka Praga s mezinápravovým děličem, která řidiči nabízela devět nebo deset rychlostních stupňů. Řazení vyžadovalo cvik i cit pro otáčky motoru, ale správně ovládaná souprava zvládala stoupání s plným nákladem třiceti tun bez zbytečného přehřívání brzd.
Dobrodružství v Africe a slavná Rallye Paříž Dakar Skutečnou zkouškou odolnosti se stala účast na nejtěžší dálkové rallye světa. V lednu 1985 odstartovaly z francouzské metropole dva upravené kamiony LIAZ 100.55 s pohonem obou náprav. Posádka vedená Jiřím Moskalem dokázala projet zrádné duny Sahary i kamenité africké pisty a při premiéře vybojovala fantastické třinácté místo mezi kamiony.
Soutěžní speciál LIAZ 100.55 vybojoval při premiérové účasti na Rallye Paříž Dakar v roce 1985 třinácté místo. Úspěch na Dakaru nebyl náhodný. V následujících ročnících sbíraly liazky další pódiová umístění a dokázaly porážet věhlasné západní značky jako Mercedes, MAN nebo DAF. Bílý kamion se žlutočervenými pruhy se stal národním symbolem a vzorem pro plakáty v chlapeckých pokojích.
Vládce mezinárodní dopravy i domácích staveb Zatímco městské uličky a rozvoz potravin obsluhovala lehká rozvážková modrá Avia , liazky kralovaly těžké váhové kategorii. Výrobní program zahrnoval tahače návěsů, valníky, třístranné sklápěče pro stavebnictví i speciální komunální podvozky. Export směřoval do zemí východního bloku, na Blízký východ i do západní Evropy.
Modrá Avia byla symbolem československých silnic. Původně ale šlo o francouzský nákladní vůz
Hranaté kabiny řad 100 a modernizované 110 zůstávají trvalou vzpomínkou na zlatou éru československého automobilového průmyslu. Robustní konstrukce a snadná opravitelnost udržely tyto spolehlivé pracanty na silnicích i staveništích po celá desetiletí po ukončení sériové výroby.
Zdroje fotografií
Nákladní automobil LIAZ 110 s modernizovanou kabinou: Jiri Erben / Wikimedia CC BY-SA 3.0Klasický valník LIAZ 110 s plachtou: Jiri Erben / Wikimedia CC BY-SA 3.0Soutěžní kamion LIAZ 100.55 pro Rallye Paříž Dakar 1985: gampe / Wikimedia CC BY-SA 4.0