Zuzana a Marcela řadu let trávily léto v domku po tatínkovi v malebném Týně nad Vltavou. Z Prahy, kde mají obě své byty, si vždy přivezly letní věci a hlavně své kočičky. Před pěti lety se rozhodly, že bydlení v Praze opustí a v Týně zůstanou natrvalo.
„Léto na vesnici mě vždy nabilo energií. Žádný shon, vesnický klid, procházky a hrátky s naší kočičkou a kocourkem. V Praze jsem se v poslední době necítila dobře, celé dny jsem trávila sama v jednopokojovém bytě. Před pěti lety jsem na konci léta řekla Marcele, že už tu chci zůstat, že se mji do Prahy nechce,“ vzpomíná sedmasedmdesátiletá Zuzana.
Její o dva roky starší sestře Marcele se nejprve tento nápad nelíbil, ale nakonec souhlasila. „Praha mi chybí, hlavně mé kamarádky a kultura. Ale už jsem si na život na vesnici zvykla. Našla jsem si program, chodím pravidelně na jógu, na výstavy a do našeho seniorského klubu, kde se věnujeme kreativnímu tvoření. A setkávám se tu po letech i se svými spolužačkami ze školy,“ svěřuje se paní Marcela.
Rodina Pivcových žila v Týně nad Vltavou v šedesátých letech minulého století. Domek s velkou zahradou a přilehlými hospodářskými budovami koupil otec v roce XXX. Děvčata Marcela a Zuzana zde chodily na střední školu. V roce XXXX pak Marcela odešla na studia do XXX a Zuzana nastoupila na školu do XXXXX. Studovala češtinu a němčinu. V roce XXXX odešla do Prahy, kde dlouhá léta pracovala ve Vojenském ústředním archivu. Ve škole nakonec nikdy neučila, žákyně si našla až nyní v Týně.
„V našem seniorském klubu učím čtyři dámy němčinu. Jsou mladší než já, ale už také v důchodu. Hodně cvičíme konverzaci, založily jsme si také whatsappovou skupinu, kde si píšeme jen německy,“ říká Zuzana.
Ještě před dvěma lety dojížděla do Prahy ke svým odborným lékařům. Ty si ale našla v nedalekých Českých Budějovicích, a tak nyní už do hlavního města pravidelně nedojíždí. „Je to zvláštní, ale po těch dlouhých letech, co jsem tam bydlela, mi Praha vůbec nechybí. Jsem tu spokojená, žijeme skromně, nic nám nechybí. Pokud bude zdraví sloužit, bude to fajn,“ usmívá se Zuzana a mává s rukou v sádře. Zlomila si jí při pádu, když fotila Vltavu z týnského mostu. „Už je to teď dobré, brzy mi to sundají,“ dodává.
Zuzana patří k dlouholetým příznivcům portálu i60. Před deseti lety pro něj připravovala seriál „Zpovídání“, podílela se také na chodu redakce jako editorka. Ale hlavně píše krásné básně, které mají neuvěřitelnou hloubku a silný citový náboj. Její tvorbu najdete zde.
Setkání se Zuzanou a Marcelou bylo moc milé. Kočička s kocourkem se sice přede mnou schovaly, ale seznámit se s nimi můžete na Zuzaniných fotografiích. Krátce jsme se společně prošli i centrem Týna nad Vltavou a dali si kávu a zákusek v místní cukrárně. Byl jsem moc rád, že jsem se se Zuzanou a její sestrou zase po letech mohl vidět. Přeji jim hlavně hodně zdraví a pohody!