Nicolas Nedorost, mladý rybář z Českobudějovicka, popsal pro Budějckou Drbnu moment, kdy se na konci prutu ozvala síla, se kterou nepočítal. Z vody se vynořila vyza velká, 220 centimetrů od rypce po ocas, zhruba metrák živé váhy. Rybu nešlo zvednout. Po změření a zdokumentování ji oba rybáři vrátili zpět do rybníka. Čísla sama o sobě budí respekt, jenže teprve zasazení do kontextu celého druhu odhaluje, co vlastně v jihočeské vodě plavalo.
Největší jeseter světa: osm metrů a tři tuny v biologickém maximu Vyza velká (Huso huso ) zastává mezi jeseterovitými rybami pozici absolutního obra. Podle databáze FishBase činí publikované maximum druhu 800 centimetrů délky a 3 200 kilogramů hmotnosti. Český úlovek o délce 220 centimetrů tak představuje zhruba čtvrtinu maximální délky a pouhá tři procenta potenciální hmotnosti. Přesto jde o statného dospělého jedince, v kontextu tuzemského sportovního rybolovu o výjimečnou trofej.
National Geographic řadí vyzu mezi takzvané „megaryby“, tedy druhy schopné překonat hranici 180 centimetrů nebo 90 kilogramů. Zajímavá nuance: při sestavování žebříčků čistě sladkovodních gigantů ji někteří autoři vyřazují, protože v původním areálu (Kaspické moře, Černé moře, Azovské moře) tráví podstatnou část života v brakické či slané vodě a do řek táhne pouze na tření. Přesto zůstává největší evropskou rybou vázanou na vnitrozemské toky a bezkonkurenčně největším žijícím jeseterem.
Jak se pontokaspický obr dostal do jihočeského rybníka V české přírodě vyzu nepotkáte. Druh se na naše území nedostává migrací ani náhodným únikem z akvakultury. Každý exemplář v tuzemských vodách pochází z cíleného nasazení do soukromých, komerčně obhospodařovaných rybníků a jezer. Provozovatelé trofejních vod nakupují odchované kusy z licencovaných chovů, přičemž obchod s exempláři jeseterovitých ryb podléhá mezinárodnímu režimu CITES a navazujícím českým předpisům: doklady o původu, registrace vybraných jedinců, kontrola ze strany Ministerstva životního prostředí.
Ve veřejně dohledatelných nabídkách figurují přinejmenším čtyři lokality: Velká Kopa u Ovčár, Kubšovka u Vrbčan, Starý Ples u Jaroměře a Jezero Nebesák v Horní Suché. Skutečný počet vod s vyzou bývá patrně vyšší, centrální registr však neexistuje. Právní režim lovu se liší podle typu vody:
Rybářský revír – nutný rybářský lístek i povolenka podle zákona č. 99/2004 Sb. Voda v režimu rybníkářství – provozovatel vydává pověření k hospodářské těžbě ryb udicí; rybářský lístek nemusí být podmínkou, rozhodující je místní rybářský řád. Právě druhý model převládá u většiny soukromých trofejních vod, kde se vyza vyskytuje. Starý Ples například výslovně operuje s pověřením k hospodářské těžbě a stanovuje vlastní pravidla včetně minimálního průměru vlasce 0,28 milimetru.
VIDEO
Stokilový souboj: co vyžaduje zdolání vyzy na prutu Kdo si představuje poklidné posezení u vody s kapříkem, měl by přehodnotit očekávání. Vyza o hmotnosti kolem sta kilogramů klade na výbavu i rybáře mimořádné nároky. Pravidla komerčních vod se v požadavcích nápadně shodují:
Velký podběrák a prostorná mokrá podložka Průběžná nebo úniková montáž Dezinfekce, metr, vyprošťovač háčků Rychlé vrácení ryby do vody Kubšovka prezentuje svou vodu jako lov pro pokročilejší rybáře, Nebesák trvá na kompletní manipulační výbavě. Bez druhého páru rukou na podebrání a dokumentaci je stokilový kus podle našeho odhadu na hraně zvládnutelnosti. FishBase sice druh klasifikuje jako neškodný pro člověka, reálné riziko ale spočívá v manipulaci: pád do vody, přetížení prutu, zranění při vyháčkování.
Nicolas Nedorost a jeho parťák tuto zkoušku zvládli. Podle navazujícího rybářského webu InRybar.cz rybu nedokázali nadzvednout, což u 220centimetrového jedince o váze metráku překvapí jen toho, kdo si neuvědomí, že jde o sval a chrupavku v jednom kompaktním torpédu.
Proč vyza v přírodě mizí a co ji odlišuje od arapaimy Kontrast mezi jihočeským rybníkem a osudem druhu ve volné přírodě působí až surreálně. V pontokaspickém areálu je vyza vedena jako kriticky ohrožený druh. Příčiny se opakují napříč zdroji: desetiletí nadměrného rybolovu kvůli masu a kaviáru, systematické pytláctví, přehrady blokující tažné cesty na trdliště a degradace říčních biotopů. Podle National Geographic poklesly populace jeseterů od roku 1970 dramaticky a přežívání přirozených populací vyzy závisí z velké části na umělém odchovu a vysazování.
V mediálním prostoru bývá vyza občas zaměňována s arapaimou velkou (Arapaima gigas ), další ikonickou obří rybou. Biologicky jde přitom o zcela odlišné tvory:
Vyza velká Arapaima velká Čeleď Jeseterovití Kostnojazyčnatí Areál Kaspické, Černé, Azovské moře + řeky Amazonie Max. délka 800 cm 450 cm Max. hmotnost 3 200 kg 200 kg Dýchání Žábry Obligátní vzdušné dýchání, vynořuje se k hladině Způsob života Tažný (moře – řeky) Čistě sladkovodní
Vyza tedy arapaimu překonává v obou klíčových parametrech, délce i hmotnosti, a to výrazně. Právě proto si zaslouží označení jedné z největších sladkovodních ryb planety, byť puristé namítnou, že část života tráví v moři.
Zdroj: VědaŽivě.cz
Autor: Veronika Holečková