Mainilský incident 1939: Sovětské Gliwice a provokace, která odstartovala Zimní válku

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Mainilský incident z listopadu 1939 byl sovětskou provokací, která odstartovala zimní válku proti Finsku. Sovětské Gliwice dle německého vzoru.

Mainilský incident 1939: Sovětské Gliwice a provokace, která odstartovala Zimní válku

Zdroj: Securitytech

Doba čtení 3 min

Článek byl publikován 21.08.2026 15:00

Dne 26. listopadu 1939 se stala pohraniční vesnice Mainila na Karelské šíji dějištěm události, která rozhodla o osudu tisíců vojáků a civilistů na obou stranách sovětsko-finské hranice. Sedm dělostřeleckých výstřelů tzv. Mainilského incidentu, které podle sovětského tvrzení zabily čtyři a zranily devět rudoarmějců, se stalo záminkou k zahájení tzv. Zimní války. Dnes je incident v Mainile řazen mezi klasické případy operace pod falešnou vlajkou, srovnatelné s německým útokem na vysílačku v Gliwicích téhož roku.

Vztahy mezi Sovětským svazem a Finskem byly na podzim 1939 formálně upraveny hned několika smlouvami. Tartuskou mírovou smlouvou z roku 1920 a pakty o neútočení z let 1932 a 1934. Moskva nicméně dlouhodobě usilovala o posunutí hranice na Karelské šíji dále od Leningradu, jehož předměstí ležela pouhých třicet kilometrů od finského území. Jednání vedená sovětskou stranou s finskými zástupci Väinö Tannerem a Juho Kustaa Paasikivim v průběhu podzimu 1939 nepřinesla shodu.

Mainilský incident a sovětská agrese

Podle sovětské verze, publikované formou diplomatické nóty a v listu Pravda, došlo 26. listopadu ve 15:45 k neočekávané dělostřelecké palbě z finského území směrem na sovětské jednotky u vesnice Mainila. Sovětská strana uvedla, že bylo vypáleno sedm ran, přičemž zahynuli tři vojíni a jeden poddůstojník a zraněno bylo dalších devět osob. Moskva zdůraznila, že sovětské jednotky na provokaci záměrně neodpověděly palbou.

Finská strana odpovědnost okamžitě odmítla. Tři finské pozorovací hlídky zaznamenaly dopady střel a odhadly, že k explozím došlo přibližně 800 metrů uvnitř sovětského území – tedy mimo dostřel finského dělostřelectva rozmístěného v dané oblasti. Finsko navrhlo zřízení společné neutrální vyšetřovací komise, Sovětský svaz však tuto nabídku odmítl a 29. listopadu přerušil diplomatické styky. O den později, 30. listopadu 1939, zahájila Rudá armáda první útoky zimní války.

Otázka, kdo skutečně vypálil ony osudové výstřely, zůstávala dlouho předmětem sporu, po skončení studené války se však situace s důkazy vyjasnila. Finští i ruští historici, včetně finského badatele Jariho Leskinena, později doložili z dostupných archivních materiálů (mimo jiné z pozůstalosti stranického funkcionáře Andreje Ždanova), že incident byl zinscenován sovětskou stranou s cílem vylíčit Finsko jako agresora. Dokumenty jednotek dislokovaných v oblasti neobsahovaly žádný záznam o bojových ani nebojových ztrátách v daný den, ani zmínku o finské dělostřelecké palbě. Sám Nikita Chruščov později ve svých pamětech uvedl, že palbu zahájily sovětské jednotky pod velením armádního generála Grigorije Kulika, byť podle jeho slov přesný sled událostí nedokázal potvrdit. Boris Jelcin coby první ruský prezident zimní válku v roce 1994 oficiálně označil za válku za sovětskou agresi.

Tvrdě zaplacené vítězství SSSR

Zimní válka, jež z mainilského incidentu vzešla, trvala 105 dní a i přes konečné vítězství si vyžádala od Sovětského svazu nečekaně vysokou daň. Podle wikipedie se sovětské ztráty na životech pohybují v rozmezí 127 000 až 168 000 padlých a nezvěstných, k tomu přibližně 189 000 až 208 000 zraněných či nemocných (z toho nejméně 61 500 případů omrzlin a jiných onemocnění). Číslo bylo dlouho předmětem sporů, kdy sovětský ministr zahraničí Vjačeslav Molotov bezprostředně po válce přiznal téměř 49 000 padlých, a teprve odtajněné archivy z roku 1993 odhalily reálný rozsah ztrát na úrovni 127 000 mrtvých a nezvěstných. Materiální ztráty Rudé armády zahrnovaly podle různých odhadů 1200 až 3500 tanků a obrněných vozidel a 261 až 515 letadel.

Messerschmitt Bf 109G-2, Tekijä Tuntematon, Public Domain

Finské ztráty byly řádově nižší, což ostatně dokládá i nepoměr sil během konfliktu. Sovětský svaz nasadil proti finským 300 000–340 000 vojákům síly v rozmezí 425 000 až 760 000 mužů, přičemž měl až stonásobnou převahu v tancích a třicetinásobnou v letadlech. Finsko přišlo o 26 000 padlých a nezvěstných a přibližně 44 000 zraněných, materiální ztráty čítaly 20 až 30 tanků a 62 letadel.

Nacistické Německo a Sovětský svaz: Diktátoři zahajují války

Mainilský incident demonstruje typický vzorec, jakým diktátorské režimy nacistického Německa a komunistického SSSR legitimizovaly své útočné války, tedy prostřednictvím vykonstruované provokace, která měla domácí i mezinárodní veřejnosti poskytnout zdání legální sebeobrany. Paralela s incidentem v polských Gliwicích, jímž nacistické Německo zdůvodnilo útok na Polsko o necelé tři měsíce dříve, není náhodná.

Sovětský svaz byl díky zahájení Zimní války v prosinci 1939 vyloučen ze Společnosti národů.

Zdroj: YLE,
Autor/Licence fotografie: Finští vojáci během Zimní války, By Unknown author. – finna.fi, Public Domain

Reklama

Další články z Securitytech

Čínský trimaran může útočit na americké lodě hypersonickými raketami YJ-20

Rostec nazývá T-80BVM „tichým zabijákem“, Oryx eviduje přes 1 300 ztrát tanku na Ukrajině

Rostec označuje modernizovaný T-80BVM za tichého zabijáka. Data o ztrátách řady T-80 na Ukrajině ale...

Maďar a jeho lovecká sezóna: 16 796 mrtvých Rusů v říjnu díky ukrajinským dronům

Měsíčně každých 41 sekund je zničen jeden nepřátelský cíl. Každých 159 sekund v říjnu jeden červ zabit....

Most mezi kontinenty: Sny carského Ruska o spojení Sibiře s Aljaškou

Na počátku 20. století se na stránkách světového tisku objevily zprávy, které zněly jako technická pohádka....

Jaderné monstrum bez budoucnosti: Bitevní křižník Petr Veliký nebude modernizován

Těžký jaderný bitevní křižník Petr Veliký neprojde modernizací. Předběžné rozhodnutí již bylo učiněno,...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Securitytech

Web se zaměřuje na témata spojená s bezpečností, moderní technikou a obrannými technologiemi. Čtenáři zde najdou články o vojenské výzbroji, bezpečnostních systémech, kyberbezpečnosti i technologických inovacích, které ovlivňují současný svět.Obsah propojuje technické informace s vysvětlením...

Mainilský incident 1939: Sovětské Gliwice a provokace, která odstartovala Zimní válku

Babiš znovu ostře zajel do bank. Vysvětlil, proč Češi platí drahé hypotéky

Martin Dejdar podpořil stávku České televize. Místo uznání přišla ostrá kritika, lidé mu připomněli i prezidenta Pavla

Byla mu nevěrná se dvěma muži v jeden den a hned mu to řekla. Martin Kocián je zdrcený, mluvil přitom o zásnubách

Jarek Šimek se kdysi bál, že dopadne jako Iveta Bartošová. Dnes o něj mají strach jeho blízcí

Skříň v Pompejích ukrývala dětské amulety, parfém i peníze. Nikdo ji neotevřel téměř 2000 let