Ohlasy na uplynulý ročník polenské pouti zjišťovala facebooková stránka Mrkvancová pouť v Polné. Během uplynulých hodin se do diskuze přihlásilo několik desítek lidí, a jak už to tak bývá, objevily se komentáře pochvalné, ale i ty, které pouť kritizovaly.
Lidé, kteří měli výhrady, se většinou shodovali na tom, že se jim nelíbily ceny, a to jak za atrakce, tak i za občerstvení. „Mě by zajímalo kam až porostou ceny za atrakce. Byl jsem docela překvapen," napsal Martin Dostál. Na jeho komentář reagovala Dagmar Bursová, která porovnává ceny v Polné s cenami v Brtnici.
„Letos se mi nelíbila....ani nevím proč....nějak se vytrácí to kouzlo. Atrakce za šílené ceny....a ani nebyly nic moc ....vždy jsem trávila na pouti skoro celý den... potkávala známé a letos to bylo takové nijaké..." poznamenala další návštěvnice pouti Lenka Richterová.
„Nebyl to moc dobrý nápad."
Parkování zmínila Marcela Tomášková. „Vzhledem k hodne vzdáleného parkovani bylo málo lidí. I přes hezké počasí to parkovani lidi odradí, nebyl to moc dobry nápad...jidlo predrazene, atrakcí málo...čím dál horsi."
Příliš spokojená nebyla ani Léňa Eleanor Svobodová. „Nějak letos to nebylo to pravé "mrkvancové". Když pominu cenu atrakcí, protože to je už fakt šílenost, tak mi chybělo jakési kouzlo té poutě. Stánky jsou rok od roku horší, je fajn mít pouť na zámku, ale na druhou stranu stánky ve městě jsou už o ničem a zůstává tam to horsi. Pořád ty samé stánky, pořád ty samé věci. Uvítala bych, kdybych ve stánku viděla vice řemesla, než stánek připomínající vietnamskou tržnici. Jediné, co bylo letos hezké, vláček."
Super pivo a vláček
Vláček se líbil i Vladimíru Hoškovi. Organizátorům pochválil i pivo. „Super pivko v parku děti taky nadšený a vláček ok."
Na letošní pouť bude v dobrém vzpomínat i Radka Prchalová. „Moc pěkná, super jako každý rok," vzkázala na Facebooku. Na stejné straně stojí i Evinkaberuska Moudrá. „Za mě super pouť," stručně zhodnotila.
Proč právě mrkvancová?
Pouť v Polné, která patří k vůbec největším na Vysočině, se letos konala od 11. do 13. září. Plné ruce práce mají před poutí nejen organizátoři, ale i pekařky tradičního sladkého pečiva – mrkvanců nebo také mrkvánků. Hlavní surovinou je, jak už název napovídá, mrkev. Jejich pečení má v řadě rodin dlouhou tradici, rodinný recept na ty nejlepší mrkvánky se dědí z generace na generaci.
Nejinak je tomu každý rok i v rodině polenské rodačky Evy Pelánové, která už od svého dětství peče mrkvance každý rok společně se svou sestrou a maminkou. „Pečeme společně více než čtvrtstoletí," poznamenala s úsměvem redakci Drbny obyvatelka Polné Eva Pelánová.
Čtěte také: RECEPT: Na pouti v Polné zavoní mrkvance. Držíme se rodinného receptu, říká pekařka
Proč právě mrkvancová?
Pouti v Polné se už několik desítek let říká „mrkvancová“. Proč tomu tak vlastně je? Důvod je jednoduchý. Jak již zaznělo, polenská pouť se slaví na počest svatého Liguriáše, každý rok je to druhá zářijová neděle. To je doba, kdy se na Vysočině sklízela mrkev, která se v Polné pěstovala ve velkém, později ji nahradily brambory. V minulosti byl v Polné zaveden vždy jednou týdně takzvaný mrkvový den, kdy se nesmělo jíst nic jiného. Dodnes se v Polné podle tradice nad vchodové dveře domů věší mrkev s pentlemi v národních barvách a pečou se výše zmíněné koláče plněné mrkvi zvané mrkvance nebo mrkvánky.
Historie pouti v Polné
Vznik jedné z největších poutí na Vysočině je nutné hledat v samých počátcích města Polná, tedy už koncem 12. století. Není přesně známo, kdy se symbolem polenské pouti stala mrkev. Polenská Mrkvancová pouť není poutí farního kostela, ale poutí městskou. Koná se vždy druhou neděli v září, ve svátek sv. Liguriáše, patrona města. Že má sv. Liguriáš k mrkvi pěkný vztah, dokládá starý popěvek:
Svatý Liguriáši,
opatruj nám mrkev naši,
ať nám ji přibyslavští neodnáší.
V minulosti byla pouť slavena okázaleji. Na pouť do Polné přicházeli lidé ze širokého okolí i Čechové z poněmčelých míst, aby se zde poveselili, osvěžili a kromě mrkvánků si odvezli nakoupené vlastenecké časopisy, kalendáře a knihy.
Do Polné na Jihlavsku přijíždí také řada provozovatelů pouťových atrakcí, a to jak těch tradičních, tak i těch více adrenalinových, foto: Lenka Dvořáková