7 min

Letadlové lodě USA po Epic Fury: nahradí je bitevní lodě třídy Trump?

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Letadlové lodě USA a jejich limity odhalila operace Epic Fury. Analýza rozebírá spor o bitevní lodě třídy Trump, jejich náklady a strategický smysl vedle letadlových lodí.

Letadlové lodě USA po Epic Fury: nahradí je bitevní lodě třídy Trump?

Zdroj: Securitytech

Válka s Íránem prověřila letadlové lodě USA v bojovém nasazení v rozsahu, jaký americké námořnictvo nezažilo od invaze do Iráku. Souběžně s tím Kongres a Bílý dům vedou ostrý spor o novou třídu jaderných bitevních lodí Trump, jejichž cena se podle posledních odhadů Kongresové rozpočtové kanceláře (CBO) může vyšplhat na 275 miliard dolarů za celý program.

Otázka, zda mají letadlové lodě ve věku hypersonických raket a masového nasazení dronů ještě smysl, a zda je bitevní lodě dokážou nahradit, se tak z akademické debaty stala konkrétní rozpočtovou a strategickou volbou.

Epic Fury: Zátěžový test konceptu starého téměř 100 let

Během Operace Epic Fury zahájené koncem února 2026, nasadily Spojené státy do oblasti Perského zálivu a Rudého moře souběžně dvě úderné skupiny letadlových lodí, USS Abraham Lincoln (CVN-72) a USS George H.W. Bush (CVN-77), přičemž třetí letadlová loď se připravovala k vyplutí. Celková americká námořní přítomnost v regionu přesáhla podle CENTCOM třicet válečných plavidel. Na rozdíl od operací proti Iráku v letech 1991 a 2003, které nasadily šest, respektive pět úderných skupin letadlových lodí, se do počáteční fáze Epic Fury zapojily jen dvě, což samo o sobě naznačuje, jak napjatá je dnes celosvětová dostupnost amerických letadlových lodí.

Nasazení nebylo bez komplikací. Na palubě USS Gerald R. Ford došlo v Rudém moři k požáru v prostorách prádelem lodi, přičemž incident nesouvisel s bojovou činností, a požár byl uhašen bez poškození jaderného pohonu. Dva námořníci utrpěli lehčí zranění. Podle otevřených zdrojů šlo o nejdelší nasazení americké letadlové lodi od války ve Vietnamu. Írán se pokusil o přímý útoku proti americkým letadlovým lodím, a íránská Islámská revoluční garda (IRGC) tvrdila, že raketami zasáhla USS Abraham Lincoln a přinutila ji stáhnout se z Ománského zálivu. Americký CENTCOM však toto tvrzení odmítl jako nepravdivé. Analytici nicméně upozorňují, že samotná íránská snaha zasáhnout letadlovou loď balistickými raketami je signálem rostoucího rizika pro operace hladinových svazků v dosahu íránských raketových systémů, a to bez ohledu na to, zda útok skutečně uspěl či ne.

Novalee Manzella – US Navy, Public Domain — USS Gerald R. Ford, Novalee Manzella, US Navy, Public Domain

Americké letadlové lodě naopak sehrály klíčovou roli při likvidaci íránského námořnictva. Podle velitele CENTCOM admirála Brada Coopera Spojené státy od zahájení operace zasáhly a vyřadily více než šedesát íránských plavidel, včetně celé třídy korvet Jamaran a dronového nosiče Shahid Bagheri, prvního domácího íránského dronového nosiče, který vstoupil do služby jen rok předtím.

Letadlové lodě USA: Zmenšující se flotila a vyčerpání lidských zdrojů

Aktuální vojenské operace probíhá v době, kdy se americká flotila letadlových lodí zmenšuje. USS Nimitz (CVN-68) měla být vyřazena ze služby v květnu 2026, což by snížilo celkový počet lodí ve výzbroji na deset (v březnu 2026 námořnictvo životnost Nimitz prodloužilo do března 2027, byť s nejasným dopadem na její bojovou schopnost). V příštích pěti letech chce námořnictvo vyřadit tři ze čtyř raketových ponorek s řízenými střelami, čtyři balistické ponorky. Nástupnická loď Gerald R. Ford třídy, budoucí USS John F. Kennedy (CVN-79), v lednu 2026 opustila loděnici Newport News Shipbuilding k prvním zkušebním plavbám. Zajímavé je, že samotný projekt další lodi třídy Ford, CVN-82, prochází revizí. Americké námořnictvo přezkoumává jeho konstrukční základ s cílem zvýšit bojovou účinnost, schopnost přežití a případné snížení nákladů.

Ale není to jen „hardware“ s čím má US Navy problémy. Podle posledních zpráv je tu i problém posádek letadlových lodí, které nedobrovolně překonávají rekordy v době nasazení a například právě posádka výše zmíněné letadlové lodi USS Abraham Lincoln zaznamenala prudký pokles morálky po více než 250 dnech na moři bez řádné zastávky v přístavu.

Informoval o tom server Stars and Stripes s odvoláním na příbuzné námořníků, kteří během setkání v San Diegu vyjádřili své obavy vedení amerického námořnictva. Podle přítomných asi 200 rodinných příslušníků posádky, jsou na palubě lodí problémy s vyčerpáním, sebevražednými myšlenkami a nedostatečnou psychologickou podporou pro členy služby.

USS Abraham Lincoln opustila San Diego 21. listopadu 2025 kvůli plánovanému nasazení v tichomořském regionu, ale následně byla přesměrována na Blízký východ. V lednu dorazila letadlová loď do regionu a od té doby podporuje americké bojové operace v oblasti odpovědnosti americké 5. flotily. Celkem posádka strávila v nepřetržitých bojových operacích již asi 40 dní.

Bitevní lodě třídy Trump jako konkurence o zdroje

Prezident Donald Trump 22. prosince 2025 na Mar-a-Lago oznámil novou třídu těžce vyzbrojených válečných lodí, pojmenovaných po sobě samém, což je pocta tradičně vyhrazená prezidentům až po odchodu z úřadu. Podle prezidenta mají být lodě vybaveny děly a raketami „nejvyšší úrovně“, hypersonickými zbraněmi, elektromagnetickými railguny a nejsofistikovanějšími lasery, jaké armáda má.

Trump class battleship, By U.S. Navy, Public Domain

Z technického hlediska jde o návrat k typu plavidla, který americké námořnictvo nestavělo od druhé světové války. Lodě programu BBG(X) by měly měřit 840 až 880 stop na délku a mít plný výtlak přes 35 000 tun, tedy více než trojnásobek výtlaku dnešních torpédoborců třídy Arleigh Burke, které v současnosti tvoří páteř americké hladinové flotily. Podle podkladů pro Kongres primární rolí bitevní lodi má být poskytování palby na velkou vzdálenost a fungování jako robustní, přežívající velitelské a řídicí stanoviště, výslovně se přitom uvádí, že nejde o náhradu torpédoborce. Podle pozdějších zpráv se námořnictvo rozhodlo pro jaderný pohon, čímž se program Trump-class dostal do přímé konkurence o loděnické kapacity s letadlovými loděmi a ponorkami, které USA již dnes obtížně stíhá stavět v plánovaném tempu.

Cenovka programu vyvolala v Kongresu vážné obavy. Celý program počítající s patnácti bitevními loděmi mezi lety 2028 a 2056 by podle CBO přišel na 275 miliard dolarů, přičemž první loď by stála 23,4 miliardy dolarů a každá další přibližně 18 miliard – pro srovnání, letadlová loď USS Gerald R. Ford stála přibližně 13,3 miliardy dolarů. Pokud by se výtlak lodí zvýšil ze zamýšlených 35 000 na 41 000 tun, cena jedné lodi by podle CBO vzrostla o 16 procent, což by mohlo posunout celkovou cenu programu až na 528 miliard dolarů, což bylo varování, které v Senátu zaznělo od demokratického senátora Jeffa Merkleyho.

Kongresová rozpočtová kancelář zároveň upozorňuje na kapacitní limity amerického loďařského průmyslu.

Kam kráčíš, US Navy

Zásadní otázkou zůstává, zda bitevní lodě třídy Trump mají letadlové lodě nahradit, nebo je doplnit. Z oficiálních podkladů pro Kongres jasně vyplývá druhá varianta, kdy bitevní loď je koncipována jako další část hladinových sil, nikoli jako náhrada letadlových lodí. Operace Epic Fury přitom potvrdila, že letadlová loď zůstává nenahraditelná tam, kde je potřeba projekce vzdušné síly bez závislosti na politicky citlivých pozemních základnách, ostatně dostupnost jaderné letadlové lodě je popisována jako kritická součást amerického strategického plánování právě v regionech, kde pozemní základny mohou být politicky omezené. Zároveň ale operace ukázala i limity. Souběžné nasazení jen dvou úderných skupin místo historických pěti až šesti během předchozích blízkovýchodních konfliktů odráží celkové zmenšování dostupné flotily a rostoucí konkurenci mezi požadavky na zapojení na Blízkém východě a v indo-pacifického teritoriu.

Bitevní loď naproti tomu nabízí jiné schopnosti. Masivní kapacitu pro odpalování raket, energetickou rezervu pro budoucí zbraně s vysokou spotřebou energie a schopnost přežití danou robustní konstrukcí. Nejde tedy o přímou substituci letadlových lodí, ale o pokus rozšířit paletu hladinových kapacit v době, kdy protivníci jako Čína a Rusko vyvíjejí protilodní hypersonické zbraně schopné ohrozit i letadlové lodě. Otázkou zůstává, zda si americký loďařský průmysl, jenž má už dnes potíže dodržet termíny u letadlových lodí, ponorek i torpédoborců, může dovolit přidat k této zátěži ještě stavbu patnácti nových bitevních lodí za odhadovaných 275 miliard dolarů.

Operace Epic Fury potvrdila, že letadlová loď zůstává stále klíčovým nástrojem americké projekce síly, ale zároveň odhalila napětí mezi celosvětovými nároky na nasazení a zmenšující se, stárnoucí flotilou. Navíc se ukazuje, že palubní letectvo ve formě strojů s malým doletem vystavuje jaderné kolosy přímému ohrožení, díky nutnosti pohybovat se v dosahu střel protivníka. Program bitevních lodí Trump na tuto situaci reaguje ambiciózní, ale finančně i průmyslově rizikovou odpovědí, jejíž realizace závisí na tom, zda Kongres a Bílý dům najdou shodu na podmínkách financování a zda americké loděnice dokážou souběžně dostát závazkům vůči letadlovým lodím, ponorkám i nové generaci bitevních lodí.

Zdroj: Atlantic Council, Air & Space Forces Magazine, USNI News, CNN, 1945
Autor/Licence fotografie: USS Abraham Lincoln (CVN 72), U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist 3rd Class Michael Singley, CC BY-NC 2.0

Reklama

Další články z Securitytech

Nosič jaderného Armageddonu: Ruská ponorka Chabarovsk vyplula na moře. Bude vyzbrojena torpédy Poseidon

Ocean-2 testuje budoucnost datových center pro AI: Mořské vlny místo elektrárny

Startup Panthalassa testuje Ocean-2, plovoucí AI datové centrum napájené energií mořských vln. Revoluční...

Patriotů ubývá, ruských střel přibývá. Zelenskyj žádá Washington o desetinu amerických zásob

Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským raketovým útokům, zatímco její zásoby nejmodernějších...

AH-64E Apache Guardian: Polský strážce východní hranice proti ruské hrozbě

Polsko uzavřelo smlouvu na nákup 96 vrtulníků AH-64E Apache Guardian. V současnosti je 19. zemí světa...

Ropný polštář se tenčí. Írán může čekat, zatímco Trumpovi dochází čas

Hormuzský průliv zůstává sevřený a svět začíná pociťovat, že zásoby ropy nejsou nekonečné. Spojené státy...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Securitytech

Web se zaměřuje na témata spojená s bezpečností, moderní technikou a obrannými technologiemi. Čtenáři zde najdou články o vojenské výzbroji, bezpečnostních systémech, kyberbezpečnosti i technologických inovacích, které ovlivňují současný svět.Obsah propojuje technické informace s vysvětlením...

Letadlové lodě USA po Epic Fury: nahradí je bitevní lodě třídy Trump?

Ani Ukrajina, ani obrana. Babišův ministr řekl, co rozhodne prezidentské volby

Michaela Petřeková prolomila mlčení o Benonim. Tohle je podle ní pro jejich vztah zásadní

Záhadný signál z hlubin kosmu se znovu vrátil. Vědci mají nového hlavního podezřelého

Elizabeth Kopecká o bujných ňadrech: Mám velké přednosti, ale odmítám se kvůli nim skrývat

Nemocnice, která nikdy nepřijala jediného pacienta. Přesto se v ní umíralo