5 min

Chybí dolet F-14: Americké letadlové lodě se nemohou přiblížit k nepřátelskému pobřeží

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Od vyřazení letounů F-14 dolet palubních stíhaček zaostává za dosahem moderních protilodních raket. Americké námořnictvo se snaží tento nepoměr řešit pomocí projektů MQ-25 Stingray a F/A-XX.

Chybí dolet F-14: Americké letadlové lodě se nemohou přiblížit k nepřátelskému pobřeží

Zdroj: Securitytech

Americké letadlové lodě čelí problému, který nelze vyřešit lepší taktikou ani statečností posádek, protože jde jen o čistou matematiku. Dolet palubních letounů F/A-18 a F-35C zaostává za dosahem moderních pobřežních a mobilních protilodních raketových systémů natolik, že se z letadlové lodi coby nástroje projekce síly může v konfliktu s vyspělým protivníkem stát platforma nucená operovat mimo efektivní dosah vlastních letadel.

Americké námořnictvo si je tohoto rizika vědomo a snaží se ho řešit kombinací bezpilotního tankování a nové generace stíhaček, řešení má ale svá vlastní omezení a zpoždění.

Kořeny problému: Chybí letoun typu F-14

Nejde o nový jev, ale o dlouhodobý trend sahající až k vyřazeníletounů F-14 Tomcat z výzbroje v roce 2006. Jeho odchod zanechal v možnostech námořnictva citelnou mezeru, a od té doby palubním letkám chybí skutečná schopnost úderu na velkou dálku. Dnešní páteří palubního křídla je Super Hornet, jehož dolet je ale omezený díky tomu, že vznikl jako víceúčelový stroj optimalizovaný na univerzálnost, nikoliv na dosah. F/A-18E/F Super Hornet má bojový dolet zhruba 390 až 450 námořních mil, zatímco stealth verze F-35C je o něco lepší s bojovým doletem přibližně 600 až 670 námořních mil.

Americké námořnictvo jich ale nakoupila poměrně málo, takže většinu jeho strojů stále tvoří čtvrtá generace Super Hornetů. Přesná čísla se liší podle konfigurace a zátěže, ale s plnou bojovou zátěží a bez tankování má Super Hornet problém zasáhnout cíle za hranicí 250 mil.

Zabijáci letadlových lodí a neúprosná matematika

Zatímco dolet stíhaček stagnuje, dosah pobřežních a mobilních protilodních systémů dlouhodobě roste. Čínská balistická střela DF-21D, označovaná jako „zabiják letadlových lodí“, dokáže podle otevřených zdrojů zasáhnout cíle vzdálené více než 900 mil od pobřeží. Novější systémy jdou ještě dál a DF-27 má dosah přesahující ostrov Guam, a celkově čínské pozemní A2/AD systémy mohou ohrozit letadlovou loď ve vzdálenosti až 1500 mil od pobřeží.

Z toho vyplývá základní matematický problém letadlových lodí. Proti protivníkovi disponujícímu protilodními střelami s doletem 500 a více námořních mil se musí loď držet dál od hrozby, než kam efektivně dosáhnou její vlastní stíhačky bez doplnění paliva ve vzduchu.

Tento problém není výlučně čínský. Jakýkoli protivník s rozvinutou pobřežní obranou založenou na balistický či křižujících střelách, dronech a rychlých člunech dokáže vytvořit obdobnou, byť menší, zónu odepření přístupu. Ostatně i během operace Epic Fury se Írán pokusil o úder balistickou raketou proti USS Abraham Lincoln. CENTCOM sice tvrzení o zásahu odmítl, ale samotný pokus podle analytiků naznačuje, že i regionální síly s omezeným arzenálem mohou zvyšovat riziko pro operující letadlové lodě, bez ohledu na to, zda útok skutečně uspěje.

MQ-25 Stingray situaci úplně neřeší

Odpovědí US Navy na tento stav má být bezpilotní tankovací letoun MQ-25 Stingray, jehož základní konstrukční požadavek je doletět 500 mil od lodi, předat 15 000 liber paliva a vrátit se zpět na palubu. Praktický propočet ukazuje, jak nedostatečné to stále je vůči nejnáročnějším scénářům. F-35C startující na misi vzdálenou 1000 mil od cíle by se mohl v polovině cesty, na 500. míli, doplnit u MQ-25 na plnou nádrž, což by mu v extrémně optimistickém scénáři umožnilo dosáhnout cíle až kolem hranice 1 000 mil od lodi.

To je stále výrazně méně, než kam sahá čínská zóna odepření přístupu, odhadovaná na 1 000 až 1 200 mil od pobřeží nebo dále, což by v praxi znamenalo, že by americké letadlové lodě musely operovat přibližně 650 mil od čínského pobřeží, tedy stále v dosahu čínských protilodních zbraní.

MQ-25 Stingray, U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist 3rd Class Brandon Roberson, Volné dílo

Ani harmonogram programu nepřidává důvěru. Iniciální operační schopnost MQ-25 se očekává později v roce 2026, zatímco zpoždění a nárůst nákladů programu MQ-25 Stingray patří mezi faktory, které činí prodloužení doletu Super Hornetů stále naléhavějším. Navíc tankery jsou samy o sobě vzácným a poměrně snadno zranitelným prostředkem.

F/A-XX: Opět zpoždění

Skutečné řešení matematického problému amerických letadlových lodí má podle plánů přinést až šestá generace palubních stíhaček F/A-XX. US Navy uvádí, že letoun nabídne zhruba o 25 procent větší dolet než F-35C, spolu s pokročilým stealth pro hlubší průniky do nepřátelského prostředí a schopností řídit z kokpitu dálkově ovládané bojové drony. V kombinaci s tankerem MQ-25 je logika taková, že křídlo dostane dosah opět za hranici raketových systémů nepřítele, a obnoví se schopnost, kterou letadlová loď v posledních letech ztratila. Podle otevřených zdrojů však program již teď zaostává za plánovaným harmonogramem, což je další ukázka toho, jak dlouho trvá, než se koncepční odpověď na tento problém promítne do reálné výzbroje.

Logika nasazení letadlových lodí se mění

Kombinace krátkého doletu palubních letounů a rostoucího dosahu protilodních zbraní mění samotnou logiku nasazení letadlové lodi. Tam, kde loď dříve mohla operovat relativně blízko pobřeží a spoléhat na palubní letouny jako univerzální nástroj projekce síly, ji dnes rostoucí A2/AD hrozba nutí buď riskovat přiblížení do dosahu nepřátelských raket, nebo rezignovat na část bojové efektivity kvůli nutnosti tankování a delším přeletovým časům. To má přímý dopad na tempo operací (počet cyklů vzletů a přistání za den), na velikost skutečně dostupné úderné síly (protože část letounů je vázána tankováním) a na míru rizika, které je velitel svazu letadlové lodi ochoten podstoupit.

Zároveň to vysvětluje, proč US Navy paralelně investuje do jiných platforem s delším nativním dosahem, včetně diskutovaného programu bitevních lodí třídy Trump, jejichž raketová a dělová výzbroj nepotřebuje pro zásah cíle překonávat stejnou fyzickou vzdálenost jako stíhačka vracející se na palubu. Nejde o náhradu letadlové lodi, ale o částečné obcházení stejného geometrického problému jinými prostředky, přičemž otázka zranitelnosti samotné platformy vůči týmž hrozbám zůstává otevřená u obou typů plavidel.

Zdroj: 1945, TWZ, The National Interest, Simple Flying
Autor/Licence fotografie: F-14 Tomcat, SSgt. Michael D. Gaddis, USAF – U.S. DefenseImagery photo VIRIN: DF-SD-03-06179; USAF photo 011107-F-5795G-005., Public Domain

Reklama

Další články z Securitytech

B-1B Lancer: Bombardér ztracený ve stínu mezi B-52 a B-2

Írán zajal v Hormuzu tajný dron od Andurilu: Američané přišli o podmořský robot Dive-LD

Íránské IRGC zachytily u Hormuzu americký dron Dive-LD od firmy Anduril. Přinášíme technický profil stroje,...

Rozdělení Ruska po válce s NATO? Radikální návrh amerického analytika

Michael Rubin z Middle East Forum navrhuje, že v případě ruského útoku na NATO a jeho následné porážky by...

Cena nových stíhaček F-35 stále roste: Nejnovější stroje zdražily o 11%

Ceny letounů F-35 ve všech variantách, tedy F-35A, F-35B a F-35C v dávkách 18 a 19 vzrostly o 8,5 až 11,5...

Německo dodalo Ukrajině první samohybnou houfnici RCH 155, celkem jich má být 54

Ukrajina obdržela první samohybnou houfnici RCH 155 z celkové objednávky 54 kusů. Systém na podvozku Boxer...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Securitytech

Web se zaměřuje na témata spojená s bezpečností, moderní technikou a obrannými technologiemi. Čtenáři zde najdou články o vojenské výzbroji, bezpečnostních systémech, kyberbezpečnosti i technologických inovacích, které ovlivňují současný svět.Obsah propojuje technické informace s vysvětlením...

Chybí dolet F-14: Americké letadlové lodě se nemohou přiblížit k nepřátelskému pobřeží

Průzkum průzkumů: Klausovy děti se před volbami potápějí, Babišovi nevycházejí počty

Smutná slova Petra Nárožného z nemocnice. „Patřím do starýho železa. Nechce se mi už žít“

Věci, které muži chtějí v posteli, ale jen málokdy si o ně řeknou nahlas

„Nikdy jsme si takhle blízko nebyly.“ Siniaková otevřeně promluvila o vztahu s parťačkou

Škodovky na střeše, české dálnice bez omezení rychlosti. Děsivé nehody aut za socialismu