Kvalita pitné vody a dostupnost hygienického zázemí se výrazně liší podle jednotlivých zemí. Singapur vede světový žebříček bezpečnosti pitné vody a hygieny podle indexu environmentální výkonnosti EPI 2024 Yaleovy univerzity se skóre 99,9 bodu ze 100. Na druhém místě se shodně umístily Itálie a Velká Británie, následované Švýcarskem a Německem. V první desítce převažují evropské země, které dosahují vysoké úrovně ochrany zdraví v souvislosti s pitnou vodou a hygienickými podmínkami.
Hodnocení z portálu Straits Times zahrnuje 180 zemí a zaměřuje se především na zdravotní rizika spojená s nedostatečnou hygienou a nebezpečnou pitnou vodou. Sleduje například pravděpodobnost bakteriální kontaminace, která může vést k průjmovým onemocněním. Výsledky vycházejí z údajů o vodních zdrojích a hygienických zařízeních a z odhadů zdravotních dopadů.
Singapur vyniká nejen dostupností bezpečné pitné vody, ale také propracovaným systémem kontroly její kvality a opětovného využívání vyčištěných odpadních vod. Tamní vodohospodářský systém tak představuje důležitou součást zajištění vodní bezpečnosti městského státu.
Země Místo Skóre Singapur 1 99.9 Itálie 2 98.2 Velká Británie 2 98.2 Švýcarsko 4 98.0 Německo 5 97.9 Morsko 6 97.6 Černá hora 7 97.5 Švádsko 8 97.0 Spojené státy 9 96.4 Finsko 10 95.2
Na opačném konci žebříčku se nacházejí především státy s omezeným přístupem k bezpečné vodě a odpovídající hygienické infrastruktuře. Mezi nejhůře hodnocené patří například Čad, Středoafrická republika a Lesotho.
Česká republika je na tom dobře, ale stále má co zlepšovat Česká republika se v tomto celosvětovém indexu bezpečnosti vody a sanitace umisťuje na velmi vysokém 30. místě na světě, což znamená, že kvalita tuzemské kohoutkové vody je obecně špičková. Vyplývá to z oficiálních dat EPI 2024 pro Českou republiku. Celkově však Česko v tomto indexu dosáhlo na 17. místo ze 180 zemí. Výsledky ukazují, že i země s kvalitní vodárenskou infrastrukturou mají prostor ke zlepšení zejména v oblasti zdravotních rizik spojených s vodou a hygienou.
Podle zprávy Státního zdravotního ústavu za rok 2023 bylo v Česku provedeno 38 045 odběrů pitné vody z veřejných vodovodů, při nichž laboratoře vyhodnotily přes 1,35 milionu ukazatelů její kvality. Limity zdravotně významných ukazatelů byly překročeny v 1 838 případech. Zároveň nebylo v souvislosti s kvalitou pitné vody hlášeno žádné onemocnění ani otrava.
Nejvýznamnější sledovanou škodlivinou z hlediska dlouhodobé expozice byly dusičnany. V 96 zásobovaných oblastech platila výjimka z běžných hygienických limitů a v 37 oblastech byl po část roku zakázán nebo omezen odběr vody k pitným účelům. Kvalita vody se navíc liší podle velikosti zásobované oblasti: menší vodovody častěji překračovaly stanovené limity než velké systémy. Zpráva potvrzuje celkově dobrou úroveň veřejného zásobování pitnou vodou, ale také přetrvávající lokální problémy, zejména s pesticidy a jejich metabolity.
Za jeden z nejkvalitnějších zdrojů pitné vody v Česku lze podle společnosti Monitoring považovat podzemní prameny v oblasti Broumovského výběžku, například v okolí Teplic nad Metují. Voda zde přirozeně prochází horninami, které ji filtrují, a místní zdroj je využíván i k výrobě kojenecké vody. Podle testů společnosti Aquatest, které porovnávaly kohoutkovou vodu v krajských městech, dosáhla nejlepších výsledků Mladá Boleslav, zatímco Brno dopadlo nejhůře. Jde však o výsledky konkrétního testování, nikoli o aktuální celostátní žebříček. Kvalita vody se může lišit podle zdroje i konkrétní lokality.
Petr Dvořák zdroje: Straits Times , SZU , Monitoring