Kolektiv autorů: Bílí zubři, černé ovce?

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Reakce autorů knihy Louky. Dobrodružství poznávání na příspěvek Pastva ovcí ničí přírodně cenné lokality, upozorňuje unikátní kniha oceněná prestižní cenou Magnesia Litera, publikovaný na internetových stránkách Ekolistu dne 24. 7. 2025.

Louky - Dobrodružství poznávání

Zdroj: Česká krajina

Asi před měsícem jsme se potkali s panem Daliborem Dostálem z obecně prospěšné společnosti Česká krajina v Krkonošském národním parku a nezávazně diskutovali o možnostech využití pastvy velkých býložravců pro údržbu zdejšího bezlesí. Příjemným momentem byla shoda na tom, že tradiční a inovativní způsoby péče se vzájemně nevylučují, ale naopak v závislosti na konkrétní situaci doplňují.

Překvapivě jen několik dní nato jsme si v Ekolistu přečetli text od České krajiny s poměrně vyhroceným hlavním sdělením, že hlavními padouchy současné ochrany přirozených a polopřirozených travních porostů jsou ovce, potažmo ostatní tradiční hospodářská zvířata a (jediná) naděje na jejich údržbu a zachování spočívá ve velkých divokých a polodivokých býložravcích, zubrech, praturech a koních. A co více, škodlivost ovčí pastvy má vyplývat z naší knihy Louky. Dobrodružství poznávání. Z pozice autorů knihy si proto dovolujeme krátce zareagovat.

Celkově si vážíme snahy kolegů z České krajiny rozproudit příspěvkem diskusi o vhodnosti konkrétních managementových přístupů v české ochraně přírody (i jejich doporučení pro každého ochranáře vlastnit naši knihu). Malé rozlohy zájmových lokalit a nevhodně prováděný pastevní management jsou leckde skutečnými problémy. Jejich zachování je základním předpokladem obnovy pestré přírody v mnoha územích. Takže rozhodně není dobrou strategií lámat hůl nad maloplošnými zájmovými lokalitami a šmahem zavrhovat různá hospodářská zvířata.

I když některé konkrétní negativní příklady pastvy ovcí z Krkonoš i odjinud z České republiky v naší knize uvádíme, rozhodně z naší knihy nevyplývá, že jde o komplexní zhodnocení jednotlivých způsobů hospodaření; to by ostatně bylo i mimo její rámec. Stačí přitom i krátký pohled jinam, například na velmi užitečnou rešerši kolegyně Moniky Janišové a jejích kolegů (Janišová M. a kol. 2023: Grazing hay meadows: History, distribution, and ecological context. Applied Vegetation Science, https://doi.org/10.1111/avsc.12723). Z textu pochopíme, jak rozmanitá může být tradiční pastva co do skladby stáda, načasování, intenzity i návazností na ostatní hospodářská opatření, což se samozřejmě promítá do jejích ochranářských dopadů. Navíc je dobře známo, že právě jemnozrnná časo-prostorová mozaika rozmanitých způsobů hospodaření, a tedy i různě prováděné pastvy, je jedním z důležitých předpokladů k udržení rozmanitosti biologické. Vymazat tuto rozmanitost jednotnou nálepkou „nevhodná pastva“ je až demagogický postup.

Podobně zjednodušující je za současného stavu poznání postavit na piedestal pastvu velkých býložravců. Kolegové ve svém příspěvku zmiňují jednoznačně pozitivní příklady tohoto způsobu pastvy ze Západní Evropy, i když při osobní diskusi sami připouštějí, že například co se týká vlivu volné pastvy na ohrožené druhy rostlin, seriózních dat je v odborné literatuře poskrovnu, a to se ani nebavíme o dlouhodobějších pozorováních. Zde je ale nutno připustit i podstatné rezervy ze strany státní ochrany přírody. Je až s podivem, jak málo relevantních a recenzním řízením prověřených příspěvků ukazuje vliv různých typů pastvy (i její kombinace s kosením) na konkrétní stanoviště na našem území.

Samozřejmě nesmíme uvažovat pouze rostliny, ale i živočichy, konzumenty i destruenty. Jsou lokality, jejichž biodiverzita je výsledkem vhodně prováděné pastvy ovcí, v jiných případech však vhodná být nemusí. Stejně tak pastva koní, oslů, koz či skotu má na mnoha místech velmi pozitivní výsledky a přitom oplocení jejich pastvin je mnohem levnější a stavebně méně náročné než v případě zubrů či praturů. Každý typ pastvy má své plusy i mínusy a objektivní informace o tom, do jaké míry se ochranářům daří přizpůsobovat způsob pastvy konkrétním ochranářským cílům by velmi přispěly efektivní péči o travní porosty.

Naši krátkou reakci narychlo psanou v době dovolených nehodláme zakončit analýzou důvodů nedostatku relevantních poznatků ani symbolickým lámáním hole nad Českou krajinou, kterou vnímáme jako důležitý element v českém ochranářském rybníčku. Spíše apelujeme na nás všechny: „Jen houšť!“ Jak recenzovaným publikacím o vlivu pastvy na konkrétní typy vegetace, tak věcným a fakty podloženým debatám o přínosech různých ochranářských přístupů. Na závěr chceme poděkovat všem, kteří se o udržení hezkých luk a pastvin snaží a přemýšlejí u toho. Bez jejich úsilí by již mnohé cenné travní porosty byly minulostí.

Stanislav Březina, František Krahulec, Sylvie Pecháčková, Hana Skálová

Reklama

Další články z Ekolist.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů Ekolist.cz

Články z Ekolist.cz se věnují ochraně přírody, ekologickým tématům, udržitelnosti a dopadům lidské činnosti na životní prostředí. Nabízejí pohled na aktuální dění doma i ve světě – od legislativních změn a vědeckých výzkumů až po problémy spojené s vodou, odpady, zemědělstvím či...

Kolektiv autorů: Bílí zubři, černé ovce?

„Nakonec se to stane.“ Experti popisují možný obrat v české politice

Od televizní ikony k těžkým životním ranám. Saskia Burešová ustála dluhy i ztrátu manžela

Záhada z Podolí. Kam zmizel devítiletý Honzík?

Tyhle polibky změnily dějiny filmu. Některé byly žhavější než celý zbytek příběhu

Nejsem líný, jsem freeze. Je polyvagální teorie krásnou myšlenkou, nebo jen přehnaně prodaným příběhem?