ANALÝZA. Premiér Andrej Babiš po protestech a odporu odborné i laické veřejnosti proti plánu zestátnit financování České televize a Českého rozhlasu vyrukoval s tím, že koncesionářské poplatky bude možné platit dobrovolně. Myšlenka to není nová, stejně jako nejsou nové argumenty, proč jde o nesmysl. Stojí za to připomenout, kdo návrhy na dobrovolné poplatky do veřejného prostoru opakovaně vnáší. A jak tyto „notičky“ doputovaly až k Babišovi.
V roce 2020 radní České televize Luboš „Xaver“ Veselý na svém youtubovém streamu oznámil, že podpoří spolek, který měl vzniknout za účelem prosazování dobrovolných televizních poplatků.
Veselý však nebyl tím, kdo téma dobrovolných poplatků za ČT a ČRo do veřejného prostoru vnesl jako první. Opakovaně totéž požadovala strana Svobodných a také hnutí Trikolóra založené v polovině roku 2019 Václavem Klausem mladším.
„Vznikne nějaký spolek, který toto bude prosazovat, a já jsem jim na první dobrou na to kývnul, řekl jsem, že vytvořím platformu, aby se o tom dalo diskutovat,“ prohlásil tehdy Veselý.
„Myslím, že to bude během pár dnů,“ dodal s tím, že diváky a posluchače vyzve, aby platformu za dobrovolné poplatky finančně podpořili. „Aby se za to dalo bojovat. Protože je to svoboda. A my všichni chceme hlavně svobodu a chceme nezávislost,“ řekl tehdy Veselý.
Od Klause ke Xaverovi a Rajchlovi
Od té doby uplynulo šest let, Veselý získal mezitím druhý mandát radního a v kontrolním orgánu České televize zasedá dodnes. Jako člen Rady bere měsíční odměnu necelých padesát tisíc korun hrazenou právě z koncesionářských poplatků.
Není zřejmé, který spolek za dobrovolné poplatky měl Veselý na mysli, ani jestli taková platforma nakonec opravdu vznikla. Na internetu se každopádně objevil – dnes již nefunkční – web Poplatky.tv zaštítěný právě Veselého jménem a tváří.
Reportéři bez hranic a řada dalších mezinárodních i tuzemských novinářských organizací upozorňují, že překotný a chaotický způsob, jakým česká vláda zrušení koncesionářských poplatků prosazuje, je v přímém rozporu především s pátým článkem nařízení EMFA.
Obsahoval mimo jiné anketu, jaký způsob financování ČT a ČRo si lidé přejí, a podle Veselého měl sloužit k „vyvolání diskuse“.
Už v té době Veselý Českou televizi kritizoval, například kvůli začerněným smlouvám nebo skrz osobu tehdejšího ředitele ČT Petra Dvořáka. Podkopávání veřejnoprávnosti se v průběhu následujících let stalo jedním z leitmotivů pořadů nejen na youtubovém kanále Xaver Live, ale i na celé videoplatformě XTV, jejíž je Veselý hlavní tváří.
[souvisejici]
Veselý však nebyl tím, kdo téma dobrovolných poplatků za ČT a ČRo do veřejného prostoru vnesl jako první. Opakovaně totéž požadovala strana Svobodných a také hnutí Trikolóra založené v polovině roku 2019 Václavem Klausem mladším.
Klaus na podzim 2019 prohlásil, že „televize se chová jako stát ve státě“ a že Rada ČT neplní své poslání a chová se „jako obranný val managementu České televize“. Načež vzápětí jeho – mezitím zaniklá – nezisková organizace Centrum pro občanské svobody poslala do Rady ČT právě Xavera Veselého.
Klaus chtěl také ve sněmovně předložit zákon, který by dobrovolné poplatky zavedl. Pak ale odešel z politiky, Trikolóra se začala drolit a vedle ní vznikla strana PRO kolem Jindřicha Rajchla, který rétoriku o dobrovolných poplatcích rovněž převzal.
Notičky dorazily
Konzistentní jsou v požadavku na zdobrovolnění koncesionářských poplatků především Svobodní. Zevnitř strany tato myšlenka zaznívá minimálně už od roku 2019, detailněji ji rozvádí i politický program strany aktualizovaný k roku 2025:
„Svobodní navrhují platbu koncesionářských poplatků za služby tzv. veřejnoprávních médií jen těmi, kdo jejich služeb dobrovolně využívají. Tyto sdělovací prostředky nesmí být dotovány z veřejných rozpočtů,“ stojí v dokumentu.
Nyní jsou však Svobodní, stejně jako Trikolóra, součástí koalice, která prosazuje financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu. Tedy až dosud prosazovala.
Nejnovější výroky Andreje Babiše naznačují, že „notičky“ o dobrovolných poplatcích dorazily i do hnutí ANO a teď se zkouší, co to udělá s rozbouřenou ulicí i koaličními partnery.
„Budeme navrhovat dobrovolnost poplatků, kdo chce, ať platí, kdo nechce, nebude platit. My tam samozřejmě budeme garantovat nějakou částku,“ řekl Babiš bez dalších detailů. I z této jediné věty však vyplývá, že bez záruky v podobě veřejných zdrojů se financování ČT a ČRo neobejde.
Proti evropskému zákonu
Proti dobrovolným poplatkům se dlouhodobě staví samotná veřejnoprávní média, která upozorňují na nepředvídatelnost takového financování. Dobrovolné poplatky by mohly narazit i na evropské nařízení o svobodě médií EMFA, kterým se Česko od loňska musí řídit.
Reportéři bez hranic a řada dalších mezinárodních i tuzemských novinářských organizací upozorňují, že překotný a chaotický způsob, jakým česká vláda zrušení koncesionářských poplatků prosazuje, je v přímém rozporu především s pátým článkem nařízení EMFA.
Ten členským státům nařizuje zajistit, aby financování veřejnoprávních médií vycházelo „z předem stanovených transparentních a objektivních kritérií“ a aby tato média měla „přiměřené, udržitelné a předvídatelné finanční zdroje odpovídající plnění veřejné služby a možnosti se v rámci jejího plnění rozvíjet“.