Jihočeši využili komunální volby také k rozhodování o otázkách, které v poslední době vyvolávají v obcích výrazné spory. V místních referendech se vyjadřovali především k energetickým projektům a jejich možným dopadům na životní prostředí, dopravu či kvalitu života. Všechna čtyři hlasování o těchto záměrech dopadla negativně. O výsledcích informovaly obce a jejich představitelé.
Radenín a Šebířov nechtějí větrné elektrárny
Proti výstavbě větrných elektráren se vyslovili obyvatelé Radenína a Šebířova na Táborsku. V Radeníně hlasovalo pro to, aby obec podnikla veškeré kroky proti umístění a výstavbě větrníků ve svém katastru, 132 z celkových 235 účastníků referenda. To představuje 56,6 procenta hlasujících. Hlasování se zúčastnilo dostatek voličů, aby bylo platné a závazné.
Ještě výraznější byl výsledek v Šebířově. Proti plánované výstavbě větrných elektráren se tam postavilo 84 procent ze 181 hlasujících. K referendu přišlo téměř 62 procent oprávněných voličů.
Plánovaný projekt se měl týkat nejen Šebířova, ale také Zářičí u Mladé Vožice, Křekovic u Vyšetic a Vyšetic. Stát tato území vyznačil jako potenciálně vhodná pro výstavbu větrných elektráren. Vedení Šebířova však proti záměru dlouhodobě vystupuje.
Temelín odmítl spalovnu v Hůrce
Proti výstavbě spalovny nebezpečného průmyslového odpadu v Hůrce se vyslovili také obyvatelé Temelína na Českobudějovicku. Referenda se zúčastnilo více než 35 procent oprávněných voličů a přes 64 procent hlasujících se postavilo proti záměru. Výsledek potvrdil starosta Josef Váca (Nestraník).
Obyvatelé rozhodli, že vedení obce má podniknout veškeré možné kroky, aby výstavbě zabránilo. Proti projektu firmy Quail, která spadá pod španělskou společnost FCC, se společně staví 17 měst a obcí. Proti záměru vznikla také petice, kterou podepsalo 2400 lidí.
Plánovaná spalovna by měla zpracovávat především nebezpečné odpady z průmyslu a komunální sféry, ale také odpady ze zdravotnictví. Ročně by měla mít kapacitu 20.000 tun odpadu a její výstavba by si vyžádala investici jedné až dvou miliard korun.
Společnost FCC tvrdí, že zařízení splňuje požadavky na bezpečné zneškodňování odpadu a může být přínosné. Pokud projekt úspěšně projde posouzením vlivů na životní prostředí, chce investor zahájit stavbu přibližně za tři roky. Provoz by měl začít v roce 2030.
Přísečná dala jasný mandát proti rozšíření spalovny
Jednoznačný výsledek přineslo také referendum v Přísečné na Českokrumlovsku. Proti plánovanému rozšíření a změně technologie spalování odpadů v soukromé teplárně Energoblok Domoradice se vyslovilo 97,7 procenta ze 130 hlasujících. K referendu přišlo 87,5 procenta oprávněných voličů.
Obyvatelé podpořili postup, podle kterého má obec pokračovat v zákonných krocích proti záměru společnosti Carthamus. Ta plánuje ve svém areálu vybudovat kotel na upravený komunální odpad a takzvaná tuhá alternativní paliva, který by vyráběl elektřinu.
Čtěte také: Sabotáž, nebo pouhé nedorozumění? Záhada zmizelého měřiče hluku vyvolala politický spor
„Máme tak jasný mandát pokračovat v zákonných krocích, jejichž cílem je zabránit rozšíření či změně technologie Energobloku Domoradice na území Přísečné pro spalování nebo energetické využívání odpadů, paliv z odpadů či tuhých alternativních paliv,“ uvedl starosta Jiří Němeček.
Podle něj mají obyvatelé obavy z možných dopadů na ovzduší, zdraví i majetek. Vadí jim také hluk, prašnost, zápach a zvýšená doprava. Starosta upozornil, že plánované rozšíření představuje pro obec v bezprostředním sousedství zásadní změnu.
„Naše obavy z plánovaného rozšíření Energobloku Domoradice o spalování odpadů se netýkají pouze hluku a dopravy. Lidé se obávají také dalšího zhoršení ovzduší, prašnosti a zápachu. Vycházejí přitom ze svých každodenních zkušeností se současným provozem, který jim už dnes nepříznivě zasahuje do života,“ řekl Němeček.
Podle plánů by zařízení mohlo ročně spalovat až 80.000 tun odpadu. K tomu se přidává přibližně 80.000 tun biomasy, kterou areál podle starosty zpracovává už nyní. Investor uvádí, že odpad nebude dovážen ze zahraničí a palivo bude pocházet především z regionálních zdrojů, zejména z Jihočeského kraje.
Putim zastaví opravu silnice kolem rybníka
Jiný problém řešili obyvatelé Putimi na Písecku. V referendu rozhodli, že obec má zastavit připravovanou rekonstrukci přibližně 200 metrů dlouhého úseku silnice kolem rybníka. Z 301 účastníků hlasování podpořilo zastavení projektu 162 lidí. K referendu přišlo 301 ze 449 oprávněných voličů.
Připravovaná rekonstrukce se netýkala pouze povrchu vozovky. Součástí projektu bylo také vodovodní vedení a odvodnění zpevněných ploch. Plán počítal rovněž s úpravou křižovatky, zaslepením jednoho ramene komunikace a vybudováním prostoru pro otáčení vozidel. Právě navržené uspořádání patřilo k hlavním sporným bodům.
Vedení obce připravovalo projekt několik let a počítalo s dotací Jihočeského kraje. Část obyvatel však měla výhrady k navrženému řešení i k hospodárnosti investice. Výsledek referenda bude mít pro obec také finanční důsledky. „O dotaci obec přišla,“ uvedla starostka Eva Marušková.
Všechna hlasování byla závazná
Místní referenda se konala souběžně s komunálními volbami. Podle zákona je pro platnost referenda nutná účast alespoň 35 procent oprávněných voličů. Aby bylo rozhodnutí závazné, musí pro něj hlasovat nadpoloviční většina účastníků a současně nejméně 25 procent všech oprávněných voličů.
Výsledky v Radeníně, Šebířově, Temelíně, Přísečné i Putimi ukázaly, že obyvatelé chtějí do plánů svých obcí výrazně zasáhnout. Zatímco v prvních čtyřech případech odmítli energetické projekty spojené s větrnými elektrárnami či spalováním odpadu, v Putimi rozhodli o zastavení dopravní investice. Pro vedení všech pěti obcí nyní výsledky představují závazný podklad pro další postup.