Ivan Gabal: Půlrok Trumpových slibů o ukončení války na Ukrajině. Co bude dál?

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

KOMENTÁŘ. Nikdo asi nečekal, že se slib o ukončení války na Ukrajině Donaldu Trumpovi podaří v čase, který před volbami vykřikoval, ale půlrok neúspěchu je už dost času na bilancování. Navzdory chystanému setkání amerického prezidenta s Vladimirem Putinem Trumpa leccos nasvědčuje tomu, že válka za humny Evropské unie může nejen pokračovat, ale že Kreml během

profimedia-0315968828

Zdroj: Ilustrační foto: Profimedia

Navzdory chystanému setkání amerického prezidenta s Vladimirem Putinem Trumpa leccos nasvědčuje tomu, že válka za humny Evropské unie může nejen pokračovat, ale že Kreml během tohoto půl roku nabral na síle a vymanil se z izolace.

Dá se čekat, že bude diktovat podmínky, které bude asi Donald Trump ve svém stylu interpretovat jako přijatelný výsledek.

Pro Trumpa je všechno výhra

Zřetelný posun je od iniciačního amerického tlaku proti Ukrajině a snahy zlomit ukrajinského prezidenta Zelenského, včetně strategie zbavit se Evropy (ztráta spojenců i u jednacího stolu) a naopak náběh na bilaterální dohodu s Kremlem.

Dnes se Trump vrací k více "západní" pozici a střízlivějšímu pohledu na postup Kremlu. Neplyne z toho ovšem, že by snad opouštěl představu, že Kremlu vnutí své stanovisko.

K přímému jednání je Trump pro Putina vhodný partner, protože americký prezident bude každý výsledek interpretovat jako svou výhru a přínos.

Lze diskutovat a spekulovat o tom, proč nyní Kreml přistoupil na možnost bilaterálního jednání. Zda je to proto, že se americkým postupem cítí ohrožen, zda mu dochází hospodářská a vojenská kapacita nebo zda cítí příležitost přejít k diplomatickým prostředkům a dotáhnout válku a její cíle u jednacího stolu.

Osobně se kloním ke třetí možnosti; respektive na třetí možnost bychom se měli připravovat, protože je nebezpečná.

Pokud pozemní operací Kreml dosáhl maxima, pokud již nemá kapacitu na zásadní průlom fronty, nebo se obává, že by vojenské pokračování mohlo uvolnit západní a americkou vůli dodat Ukrajině útočný raketový arzenál, může být v Kremlu vůle začít jednat a prosadit "zbytek" či další cíle v jednání.

K přímému jednání je Trump pro Putina vhodný partner, protože americký prezident bude každý výsledek interpretovat jako svou výhru a přínos. Jde tedy o to, zda se Putinovi podaří ruské vyjednávací požadavky naservírovat tak, že je Trump vezme ze své.

Ruská odpovědnost za agresi

Povaha ruských primárních požadavků je evidentní: anexe dobytých území, jejich další územní konsolidace a rozšíření a také extenzivní požadavky na neutralizaci Ukrajiny. To jest zablokování možného vstupu do NATO, neutralizace ukrajinské armády a politické požadavky na mezinárodní smlouvy a obrannou spolupráci.

Zásadním tématem by měla být i otázka odpovědnosti Ruska za agresi, za násilí, mrtvé, devastaci Ukrajiny a válečné škody. Bude věcí silného evropského tlaku udržet tuto agendu na jednacím stole.

Nelze vyloučit, že požadavky Moskvy v nějaké podobě zahrnou i bývalé satelity, nyní členy NATO a EU, včetně zablokování dalšího rozšiřování obou organizací (například o Moldavsko a další země).

Pro náš další postup je důležité, že naznačené požadavky vznesené vůči USA, bude muset akceptovat a signovat Ukrajina. Zda po přímých jednáních nebo zprostředkovaně je otevřené.

Klíčovou roli proto sehraje komunikace evropských států NATO i EU, s Kyjevem nad vznesenými podmínkami, a to ze dvou zorných úhlů:

1. Garance bezpečnosti Ukrajiny nemůže být závislá pouze na vůli USA a Ruska; Ukrajina nesmí ztratit svou obranyschopnost.

2. Ukrajina nesmí ztratit schopnost opírat se ve své bezpečnosti o spolupráci s dalšími západními zeměmi, byť jen bilaterálně.

Zásadní motivací Ukrajinců k obraně a v boji s agresorem zůstává perspektiva členství v EU. Ztráta nebo rezignace na tento cíl by zbavila ukrajinské krajní a totální oběti velké části jejich smyslu. Perspektiva členství v EU nesmí podléhat jakémukoli vlivu Ruska.

Zásadním tématem by měla být i otázka odpovědnosti Ruska za agresi, za násilí, mrtvé, devastaci Ukrajiny a válečné škody. Bude věcí silného evropského tlaku udržet tuto agendu na jednacím stole.

Autor textu je sociolog a bývalý politik

Reklama

Další články z HlídacíPes.org

Investor Brůna: Bez cizinců bychom to nezvládli. Česko stojí i na jejich práci

Vaše osobní údaje sbírají i aplikace o počasí. Dostane se k nim kdokoliv

Používáte fitness aplikace, hrajete videohry, sledujete seznamku nebo jenom aplikace na předpověď počasí?...

„Zabte ho pro dobro národa.“ Policie řeší výhrůžky novinářům na profilech vládních poslanců

Policie řeší další trestní oznámení podané kvůli výhrůžkám na adresu novinářů. Podobných excesů – včetně...

Budíček s estébákem u postele. Zátah na vedení Jazzové sekce, trest za ostrůvek svobody

OSOBNÍ SVĚDECTVÍ. Školní rok 1986/1987 začal pro moji rodinu dramaticky. Tehdy, před čtyřiceti lety, hned...

Aleš Rozehnal: Jaká média jsou alternativní? Politici chtějí ta, která nekoušou

KOMENTÁŘ. Ministr zahraničních věcí a šéf Motoristů Petr Macinka s oblibou pracuje s pojmy „alternativní...

Tento článek byl publikován ze zdrojů HlídacíPes.org

Články z HlídacíPes.org přinášejí hloubkové zpravodajství, investigativní práci a datově podložené analýzy, které sledují fungování veřejné správy, justice, médií i moci jako takové. Důraz je kladen na transparentnost, odpovědnost veřejných institucí a kontrolu politických i ekonomických vlivů ve...

Ivan Gabal: Půlrok Trumpových slibů o ukončení války na Ukrajině. Co bude dál?

„Mohl to být megaprůšvih.“ Ohrozil Macinka sám sebe v rozhovoru s „Pauknerem“?

„Opilý Ráž, hanba, fuj.“ Koncert Elánu vyvolal pořádnou bouři

Dlouholetý spor o zavěšení toaletního papíru má jasné rozuzlení. Správně má směřovat lícovou stranou k člověku

Zemřel básník, publicista a signatář Charty 77 Milan Ohnisko

Brána do pekla v Turkmenistánu po 50 letech pohasíná. Její úplné uzavření paradoxně uškodí celému podnebí