Dnes jsme si připravili kvíz pro všechny, kdo si myslí, že mají české dějiny v malíku. Otestujte znalosti o prezidentech od vzniku Československa až po současnost.
Říjen 1918 udělal se střední Evropou krátký proces. Habsburská monarchie, po čtyřech letech války vyčerpaná a rozviklaná, se rozpadala přímo před očima. Místo starého uspořádání se začaly rýsovat nové státy, mezi nimi Československo. Země, která v moderní podobě předtím neexistovala. Hranice se domlouvaly za pochodu – v pařížských kancelářích, při diplomatických jednáních, ale také v terénu, kde se ještě střílelo nebo k tomu nebylo daleko. Jenže nový stát nemohl čekat, až bude všechno úhledně dořešené. Musel začít fungovat. A musel mít hlavu státu. Na In-Lifestyle jsme připravili kvíz, ve kterém si připomenete prezidenty Československa i samostatného Česka.
Republika, která vznikla skoro přes noc
Prezidentský úřad od začátku nebyl míněn jako pouhá dekorace republiky. Prezident měl být vidět. Nešlo pouze o projevy při výročích, slavnostní podpisy a fotografie do novin. Jmenoval vládu, mohl vetovat zákony a v politicky napjatých okamžicích dokázal zasáhnout do směru, kterým se země vydala. Československé dějiny mu navíc příliš klidné období nenabídly. Demokratická první republika dvacátých a třicátých let, nacistická okupace, krátké poválečné nadechnutí, únor 1948 a potom čtyři desítky let režimu, v němž se prezidentská funkce musela podřídit stranické moci.
Každá etapa si řekla o trochu jiný typ prezidenta. A také o jiný vztah veřejnosti k člověku na Hradě – někdy šlo o důvěru, jindy spíš o odstup, zvyk nebo tichou rezignaci. Přesto se tím táhne určitá spojnice. Od první republiky přes protektorát, komunistické období, sametovou revoluci až po dnešní Českou republiku se v prezidentském křesle vystřídalo celkem dvanáct osobností. Některá jména zanechala velkou stopu, jiná spíše okrajovou, a když má být člověk upřímný, občas si je musí znovu dohledat.
Test znalostí o zaniklých řemeslech: Minimálně 8 z 10 bodů získají jen lidé s výborným přehledem
Jak se měnilo postavení hlavy státu
Po roce 1948 se váha prezidentské funkce posunula výrazně jinam. Úřad formálně pokračoval, ceremoniální stránka také nezmizela, ale skutečné rozhodování se přesunulo k vedení komunistické strany. Jeden z prezidentů dokonce zůstal ve funkci déle než sedmnáct let. Taková délka působí v demokratických poměrech jinak než v systému, v němž byla moc rozložena úplně odlišně. Jiný prezident naopak vydržel v úřadu jen něco přes sto dní.
Listopad 1989 znamenal ostrý zlom, žádné pozvolné přelévání. Prezidentský úřad se znovu stal silným symbolem, tentokrát spojeným s nadějí, změnou a návratem politiky z uzavřeného světa stranického aparátu na veřejnost. Brzy ale přišla další změna: rozdělení federace k 1. lednu 1993. Česká republika si začala budovat vlastní prezidentskou tradici, i když se dál odvolávala na odkaz první republiky. Jedno zůstalo stejné – Pražský hrad jako sídlo hlavy státu. Bez ohledu na to, kdo právě seděl v kanceláři a jak silné pravomoci měl v ruce.
Ústava České republiky z roku 1993 pravomoci prezidenta oproti první republice citelně omezila. Přesto se prezidentské volby u nás sledují s napětím, které by čistě podle formálního postavení úřadu možná nemuselo být tak velké. Jenže český prezident nikdy nebyl vnímán pouze jako protokolární figura. Politická praxe to ukázala víckrát..
Připravili jsme kvíz o českých a československých prezidentech. Můžete si v něm ověřit, jestli zvládnete jejich pořadí, méně známé životní okolnosti i momenty, kdy jejich rozhodnutí nebo samotná přítomnost v úřadu zasáhly do směru země. Není to jen vyjmenování jmen za sebou. Za každým z nich je kus politických dějin.
Zdroj: Autorský text redakce In-Lifestyle, podklady z veřejně dostupných informací na webech Wikipedia, Hrad.cz
Tento příspěvek Test znalostí na téma čeští a českoslovenští prezidenti: 10 otázek může zaskočit i pamětníky byl originálně publikován na webu In-lifestyle.cz.