Hlavním cílem kohezní politiky je podporovat vyvážený rozvoj jednotlivých evropských regionů a pomáhat těm, které zaostávají za ekonomicky silnějšími oblastmi. Evropská unie proto prostřednictvím této politiky přerozděluje část svých finančních prostředků do projektů, které mají zlepšit život obyvatel, posílit místní ekonomiku a zvýšit konkurenceschopnost regionů.
Kohezní politika je pro Českou republiku naprosto zásadní. Evropské prostředky pomohly modernizovat infrastrukturu, školy, nemocnice i celé regiony. Tomáš Zdechovský — europoslanec
„Kohezní politika je pro Českou republiku naprosto zásadní. Evropské prostředky pomohly modernizovat infrastrukturu, školy, nemocnice i celé regiony. Musíme si ale uvědomit, že Evropa dnes čelí zcela novým výzvám. Potřebujeme výrazně investovat do bezpečnosti, obrany, energetické nezávislosti a konkurenceschopnosti. Tomu se musí přizpůsobit i kohezní politika a její budoucí nastavení,“ popisuje pro Drbnu europoslanec Tomáš Zdechovský.
Co se týče konkrétního využití, kohezní politika zasahuje do řady oblastí každodenního života. Peníze z evropských fondů mohou směřovat například do oprav a výstavby silnic, železnic, škol, nemocnic nebo sociálních zařízení. Podporují také modernizaci podniků, výzkum, inovace, ochranu životního prostředí, energetické úspory nebo zaměstnanost. Důležitou součástí je rovněž vzdělávání, rekvalifikace a pomoc lidem, kteří mají ztížený přístup na pracovní trh.
Mezi hlavní nástroje kohezní politiky patří Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti a Fond pro spravedlivou transformaci. Jednotlivé fondy mají odlišné zaměření, společným cílem je však podpora rozvoje a snižování rozdílů mezi regiony.
„Každé euro musí být investováno smysluplně, transparentně a s jasným výsledkem. Nejde o to, kolik peněz dokážeme utratit, ale co za ně skutečně vybudujeme a jaký užitek přinesou,“ dodává Zdechovský.
Pro české regiony představuje kohezní politika významný zdroj peněz na investice, které by se jinak uskutečňovaly obtížněji nebo pomaleji. O evropské prostředky mohou za stanovených podmínek žádat například města, obce, kraje, školy, neziskové organizace nebo podnikatelé. Konkrétní podporované projekty se liší podle jednotlivých dotačních programů a jejich pravidel. Výsledkem mají být nejen nové stavby a modernizovaná infrastruktura, ale především lepší podmínky pro život, práci a podnikání v regionech.
Dálnice a tunel Pohůrka odvádějí tranzit z Českých Budějovic
Evropské prostředky pomáhají také s rozvojem dopravní infrastruktury v Jihočeském kraji. Významným příkladem je dálnice D3, jejíž výstavba přinesla Českým Budějovicím důležitý východní obchvat. Jeho součástí je tunel Pohůrka, který umožňuje převést tranzitní dopravu mimo zastavěné části města.
„Celé této oblasti se uleví od tranzitní dopravy mířící na Rakousko,“ řekl při otevření tehdejší ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nová trasa tak přispívá k plynulejšímu provozu, vyšší bezpečnosti a snížení hlukové i emisní zátěže v okolí původních komunikací.
Obchvat podpořila Evropská unie z Fondu soudržnosti, jednoho z hlavních nástrojů kohezní politiky. Peníze šly přes operační program Doprava, který řídí ministerstvo dopravy. Podle evropské databáze projektů Kohesio přispěla EU na tento úsek částkou 159,9 milionu eur, což je 85 procent z rozpočtu projektu ve výši 188,2 milionu eur. To odpovídá zhruba čtyřem miliardám korun. Na navazující úsek Hodějovice – Třebonín dala EU dalších 131,5 milionu eur. Celkem tak obchvat Českých Budějovic dostal z evropských fondů přes 290 milionů eur, tedy přibližně sedm miliard korun.
Čtěte také: Tunel Pohůrka je nejmodernějším v Česku. Denně jím projede až 16 tisíc aut
Jedním z klíčových úseků D3 je část mezi Úsilným a Hodějovicemi, která měří přibližně 7,2 kilometru. Její součástí je téměř kilometr dlouhý hloubený tunel Pohůrka, mostní objekty, mimoúrovňová křižovatka i další související dopravní infrastruktura. Výstavba začala v roce 2019 a úsek byl uveden do provozu 21. prosince 2024. Samotný tunel patří k technologicky nejvyspělejším dálničním tunelům v České republice. Je vybaven například kamerovými a bezpečnostními systémy, které dokážou rozpoznat mimořádné situace, jako je vozidlo jedoucí v protisměru, vznik požáru, pohyb chodce nebo překážka na vozovce.
Význam nové dopravní infrastruktury potvrzuje také intenzita provozu. Tunelem Pohůrka projíždělo na konci roku 2025 v průměru více než 17 tisíc vozidel denně. Odpovídající část dopravy se tak přesunula mimo původní trasy vedené městem. Dálnice D3 navíc představuje důležité spojení Prahy, jižních Čech a Rakouska a její postupné dokončování má dále zlepšit dopravní dostupnost regionu i přeshraniční propojení.
Evropská podpora jde i do dalších jihočeských úseků D3. Ministerstvo dopravy v listopadu 2025 schválilo z Programu Doprava 2021–2027 projekt úseku Kaplice-nádraží – Nažidla. Jihočeská část D3 by měla být hotová do roku 2027. Celá dálnice bude měřit 170 kilometrů a ŘSD ji chce dokončit do roku 2031.