Zatímco Trump před listopadovými volbami do Kongresu uzavřel s Ruskem dohodu o uvolnění téměř dvou milionů tun nafty, Evropská unie a Spojené království představily nové dávky protiruských sankcí. Týkají se stovek firem a fyzických osob, především dodavatelů ruského vojenského průmyslu. Ze sankčního seznamu EU ale naopak vypadla dvě významná jména – uzbecko-ruský oligarcha Ališer Usmanov a rusko-izraelský magnát Michail Fridman.
Rada EU přijala 12. října další omezující opatření vůči 1569 fyzickým a právnickým osobám v ruském vojensko-průmyslovém komplexu. Na seznamu figuruje 826 ruských společností a 743 jejich generálních ředitelů. Jedná se o dosud nejrozsáhlejší soubor subjektů a osob zařazených na sankční seznamy EU, čímž celkový počet položek v rámci sankčního režimu vůči Rusku dosáhl téměř 4600.
Toto nejnovější kolo sankcí se konkrétně zaměřuje na dodavatele střední úrovně, kteří tvoří jádro ruského vojenského průmyslu; ti generují roční obrat nejméně 20 miliard eur a zaměstnávají více než 250 000 lidí.
Spojené království oznámilo 1. října balíček 31 sankčních opatření namířených proti osobám zapojeným do zadržování a špatného zacházení s ukrajinskými civilisty, do deportací a indoktrinace ukrajinských dětí či spojeným s prokremelskými dezinformačními aktivitami. Balíček se rovněž zaměřil na ruskou přepravní síť pro LNG, včetně plavidel napojených na ruskou „stínovou flotilu“ a subjektů spjatých s ruským sektorem vývozu plynu.
Následně 8. října zařadilo britské ministerstvo zahraničí na sankční seznam dalších 38 subjektů, mezi nimiž jsou ruské ropné společnosti, tankery tzv. stínové flotily, dodavatelé zboží klíčového pro ruskou armádu, a také ti, kdo Rusku pomáhají obcházet sankce prostřednictvím finančních služeb a kryptoměnových burz.
Pod britskými sankcemi
Spojené království bylo první zemí skupiny G7, která uvalila sankce na čtyři největší ruské ropné společnosti. Díky novým opatřením, které se týkají dalších dvou ruských ropných společností Zarubežněfť a INK Capital, se sankce nyní vztahují na více než 90 procent celkové kapacity ruské těžby ropy.
Nové sankce se vztahují také na dalších 12 tankerů působících v rámci ruské „stínové flotily“ – celkový počet sankcionovaných plavidel tak přesahuje 600. Tyto subjekty jsou součástí ruské sítě pro nezákonný obchod s ropou.
Opatření se dále týká tří kryptoměnových burz a dvou platebních platforem, včetně tří subjektů napojených na Kyrgyzstán. Dva z nich zpracovávaly a umožňovaly transakce v rámci sítě A7.
Síť A7, která se zabývá nezákonnými finančními toky a je podporována Kremlem, slouží k obcházení mezinárodních sankcí uvalených na ruský finanční sektor. V loňském roce tato síť podle vlastních údajů převedla více než 90 miliard dolarů, což odpovídá zhruba polovině ročních vojenských výdajů Ruska.[souvisejici]
Mezi subjekty zařazené na britský sankční seznam patří nově také zpracovatelé plateb v kryptoměnách Cryptomus a Heleket – oba působící pod mateřskou společností Xeltox Enterprises LTD – a kyrgyzská burza TokenSpot CJSC (Tokenspot).
Cryptomus fungovala jako klíčový zpracovatel plateb pro desítky ruských kryptoměnových burz. Podle odborníků slouží jako významný kanál pro platby spojené s ransomwarem, obchodem s drogami, tržišti na darknetu, podvody a službami v oblasti kyberkriminality, jež pomáhají Rusku obcházet sankce.
Letos v dubnu zjistila společnost TRM Labs, která se zabývá analýzou blockchainu, že Cryptomus od svého vzniku v roce 2022 zpracoval transakce v hodnotě přesahující osm miliard dolarů, včetně transakcí spojených s prodejci materiálu zachycujícího sexuální zneužívání dětí, sítěmi financujícími terorismus a aktivitami spojenými s obchodováním s lidmi.
Firma od svého vzniku v roce 2022 několikrát změnila název. Loni se přejmenovala na „Heleket“ poté, co jí Kanada udělila rekordní pokutu ve výši 176 milionů kanadských dolarů za porušení předpisů proti praní špinavých peněz.
Magnáti vypadli Francii, Lucembursku a Slovensku
Na konci září se členské státy EU dohodly naopak na vyřazení dvou oligarchů ze sankčního seznamu, a to Michaila Fridmana a Ališera Usmanova. Na obě osoby se od února 2022, po ruské invazi na Ukrajinu, vztahovala opatření EU týkající se zmrazení majetku a zákazu cestování.
Proti vyřazení Usmanova a Fridmana ze seznamu protestovalo několik členských států, zejména pobaltské a severské regiony. Některé členské státy jako Lotyšsko nebo Estonsko se snaží zachovat omezení na národní úrovni.
K odstranění Usmanova vyzvala Francie, údajně z důvodů „národní bezpečnosti“ s odkazem na dohodu o výměně vězňů mezi francouzskými občany a Ázerbájdžánem.
O vyřazení Michaila Fridmana, rusko-izraelského magnáta, požádalo Lucembursko. Fridman žaluje velkovévodství o 16 miliard dolarů (12 miliard liber) za zmrazení jeho aktiv.
Tlaky na vyřezení obou magnátů ze sankčního seznamu podpořilo Slovensko, všímá si francouzský deník Le Monde.
Uzbecko-ruský podnikatel Ališer Usmanov patří mezi nejbohatší Rusy a je označován za jednoho z nejbližších Putinových oligarchů. Ze sankcí EU se snažil vymanit již od roku 2022. Usmanov je znám svým výrokem: „Jsem hrdý na to, že Putina znám, a to, že ho všichni nemají rádi, není Putinův problém. Nemyslím si, že svět měl rád Trumana po Nagasaki.“
Dolarovým milionářem se stal Usmanov už před rozpadem Sovětského svazu. Zbohatl díky tomu, že na konci 80. let založil společnost Agroplast, která vyráběla igelitové tašky. Koncem 90. let byl Usmanov generálním ředitelem Gazprom Invest Holdings, dceřiné společnosti ruské státní plynárenské společnosti Gazprom, která se zabývala investicemi. Řídil ji více než deset let, ze společnosti odešel až v roce 2014. Ve stejném roce prodal svůj podíl ve Facebooku, do kterého investoval v roce 2009 přes 900 milionů dolarů.
V roce 2006 koupil ruský deník Kommersant, z nějž se poté stalo médium loajální vůči Kremlu. Vlastní také většinový podíl v druhém největším ruském telefonním operátorovi MegaFon. Spoluvlastní ruskou doménu Mail.ru a ruskou sociální síť VKontakte, investoval do čínského Xiaomi, ale i do Applu, Twitteru či LinkedInu. Do roku 2018 vlastnil také podíl v britském fotbalovém klubu Arsenal.
Michail Fridman patří do okruhu „oligarchů z Jelcinovy éry“, kteří si podporou vlády Vladimira Putina zajistili právo podnikat a ochranu svého majetku před zásahy státních bezpečnostních složek.
Patří mezi hlavní akcionáře společnosti ABH Holdings, která ovládala pátou největší ruskou banku Alfa-Bank a nadále ovládá další společnosti v rámci skupiny Alfa Group. Tam patří například pojišťovna AlfaStrakhovanie, která poskytuje pojištění vozidlům Federální služby národní gardy Ruské federace (Rosgvardija), jejíž jednotky působí v okupovaných oblastech Ukrajiny pod ruskou kontrolou, a rovněž vozidlům zajišťujícím ochranu prezidenta Ruské federace Vladimira Putina.
Fridman rovněž drží významný podíl ve společnosti Rosvodokanal, jednom z předních soukromých provozovatelů vodohospodářské infrastruktury v Rusku.