Zavřít se do hotelového komplexu, který o Egyptě nic nevypovídá? Ne, díky. Egypt je rájem levné dovolené, pobyt tady se dá sehnat i za hubičku. Za branou hotelu je ale realita, kterou už znovu zažít nechci. Takže proč sem lidi pořád létají?
Egypt je pro spoustu Čechů synonymem dokonalé dovolené . Stačí pár hodin v letadle a jste v úplně jiném světě. Teploty jsou tu celý rok příjemné, moře krásné, k tomu palmy a hotelové oázy, v nichž jste totálně odtržení od reality. All inclusive vám zajistí nějaké to kilčo po návratu navíc… Tak kde je problém, že?
Třeba v tom, že Egypt dokáže být vyloženě otravný . Smlouvání, kamkoli vkročíte, prodejci, které jen tak neodeženete, bakšiš za cokoli, zažívací potíže nebo realita, která vás při vycházce z luxusního hotelového resortu nepříjemně praští do očí. A pravděpodobně i do nosu.
Ještě chvilku a zaplatíme i za to, že dýcháme Prodejci, kteří vyčerpávají všechnu mou trpělivost Kus dovolené prosedíte na toaletě Luxus, luxus… A za hotelovou bránou poušť nebo brajgl All inclusive. Jídlo, na které si pak budete stěžovat Místo exkurze do historie spíš únavný maraton Ženy aby měly po boku manžela. Nebo to manželství aspoň předstíraly Ještě chvilku a zaplatíme i za to, že dýcháme Drobné do kapsy a nebuďte škrti! Bakšiš tady musíte vytáhnout prakticky za všechno . Rozhodně to od vás není milé poděkování pokojské nebo komukoli jinému. Vyloženě se tu s tím, že – lidově řečeno – pustíte chlup , počítá. A jakmile tak neučiníte, koledujete si o pověst nejlakomějšího hosta roku.
Odměnit člověka, který vám fakt pomůže, je samozřejmě fajn. Zvlášť v zemi, kde jsou příjmy v cestovním ruchu spíš nic než moc, může být spropitné zásadní složkou jejich výdělku . Jenže je rozdíl mezi dobrovolným, upřímným poděkováním a pocitem, že musíte navíc zaplatit za každou drobnost.
A pak jsou tu situace, kdy o onu pomoc ani nestojíte . A stejně… Nakonec se tak očima vyhýbáte pro jistotu všem místním, aby vám náhodou někdo „nepomohl“ a nepočastoval vás tím pohledem plným očekávání.
Prodejci, kteří vyčerpávají všechnu mou trpělivost To se tak chcete projít po městě, prohlédnout si sortiment zdejších obchůdků a možná byste si pořídili i nějaký ten suvenýr. Jenže to, co považujeme my za normální, to je v Egyptě pěkně těžká disciplína . Odevšad na vás pořvávají neodbytní prodejci a vy se nakonec těšíte, až se zavřete do hotelového pokoje.
Když už si něco vyberete, přichází na řadu smlouvání . Někoho to baví, pro mě osobně je to učiněné peklo. Kdybych chtěla hrát divadlo, přihlásila bych se mezi ochotníky. Tohle je náročné vystoupení bez radosti, ze kterého nakonec máte nepříjemný pocit, že jste prodejce „obrali“, i když jste stejně přeplatili.
Kus dovolené prosedíte na toaletě Dovolená v Egyptě má jednu takovou epesní specialitku, kterou vám cestovka samozřejmě neprozradí. Faraonova pomsta zní sice vznešeně, ale ty střevní potíže, které se pod tímhle souslovím schovávají, vás můžou na hodiny i dny uvěznit na pokoji . Ale za to jste si zaplatili, tak trpte.
Každého to samozřejmě potkat nemusí, ale ještě jsem neslyšela nikoho, kdo by mluvil o dovče v Egyptě a nezmínil právě tohle. Jádro pudla může být v kontaminované vodě , nevhodně skladovaných potravinách nebo v nedostatečné hygieně při přípravě jídla. Ze všeho se mi dělá špatně, jen na to pomyslím.
Nakonec tedy řešíte docela komickou situaci. Zaplatíte si za all inclusive, abyste pak část pobytu dumali nad tím, co vlastně může jíst , aby vám zase nebylo zle. Pokud vás tahle nepříjemnost opravdu potká, buďte si jistí, že i kdybyste z toalety měli výhled na tyrkysové moře, moc vás to neutěší.
Luxus, luxus… A za hotelovou bránou poušť nebo brajgl Tohle nikdy nepochopím. Lidi přiletí do země, jejíž historie patří k těm nejvíc fascinujícím na planetě , do země s úplně odlišnou kulturou, aby dovolenou nakonec strávili v hotelovém komplexu, který má s reálným Egyptem společné snad jen to, že je v Africe.
Uvnitř resortu jsou skvostně zastřižené trávníky a prvky jako z webovek zahradního architekta, bazény, restaurace, bary a personál, který splní i přání, která nemáte . Ale jakmile vystoupíte z komplexu, je to pořádná pecka.
V okolí některých letovisek narazíte na prašné ulice , odpadky , nedostavěné budovy , zanedbané pozemky nebo infrastrukturu , která evropským představám o turistickém komfortu pochopitelně nedostačuje. Ten kontrast bývá až absurdní. Nebo prostě branou vstoupíte rovnou do pouště .
Žádná země nevypadá do posledního centimetru jako pětihvězdičkový resort. A nemůžeme říct, že celý Egypt je jen shluk ulic, do kterých se soudný člověk radši nevypraví . Ale jednoho to zaskočí, i když to čeká.
Zavřít se do hotelového komplexu, který o Egyptě nic nevypovídá? Ne, díky. All inclusive. Jídlo, na které si pak budete stěžovat Stoly se prohýbají pod jídlem, nápoje tečou proudem a kromě tří hlavních jídel během dne si můžete smlsnout ještě na svačince.
Egyptské all inclusive se na první pohled zdá být splněným snem každého, kdo nechce na hotelu otevřít peněženku (nezapomeňte, že drobné máte v kapse) a na pokoji na něj čeká propašovaný lančmít. Jenže množství rozhodně není totéž co kvalita a někdy ani to množství není tak úplně podle našich představ.
Některé hotely mají stravování fakt vychytané, jiné vsázejí spíš na zmíněnou kvantitu. A tak se může stát, že třetí den už na beton víte, co bude k obědu , protože jste to k obědu měli už včera a předevčírem. Akorát to bude v jiné nádobě a s jiným kouskem zeleniny, aby se neřeklo.
A pak je tu ještě alkohol. V levnějších hotelech je výběr dost omezený a chuť zdejších lihovin nemusí tak úplně odpovídat tomu, na co jste zvyklí. Za zahraniční značky si pak často musíte připlatit. A můžete nakonec solit peníze i za čerstvé džusy nebo další služby, které jste ještě doma považovali za součást balíčku.
Místo exkurze do historie spíš únavný maraton Památky by Egyptu mohl závidět celý svět. Pyramidy v Gíze , Údolí králů , chrámový komplex v Karnaku a tisíce let historie, o níž slyšel každý, kdo dochodil základku. Jenže v učebnicích a knížkách je to romantika, která vás na místě fakt nečeká .
Musíte si dobře rozmyslet, kam se chcete podívat, a podle toho se ubytovat. Vybrat si hotel v osvědčené Hurghadě a vydat se na cestu do Káhiry se může zdát jako skvělý nápad jen do chvíle, kdy zjistíte, že vás čeká dobrých pět nebo šest hodin jízdy autobusem jedním směrem.
Další věc jsou davy turistů, vysoké teploty (pokud se sem nevydáte v lednu) a program naplánovaný na minuty. Průvodce vás svolává k autobusu, sotva jste se stihli rozhlédnout. A když organizovaný výlet zahrnuje i návštěvu prodejny papyrů , parfémů nebo výrobků z alabastru , můžete nabýt dojmu, že na nakupování suvenýrů je času snad i víc než na samotné památky.
Ženy aby měly po boku manžela. Nebo to manželství aspoň předstíraly Moje známá, takový krásně světlý typ s modrýma očima, se do Egypta vydává zásadně s falešným snubním prstýnkem na prsteníčku. Občas jím stačí zamávat dotěrnému chlapci před očima a je klid. A jindy naopak nepomůže ani přítomnost manžela z masa a kostí. Není tak divu, že se tu ženy nemusí cítit příjemně, ať už v hotelu, nebo venku.
Ne že by se tu každé ženě mělo něco stát. Ale pokud cestuje bez muže, chce se bezstarostně projít nebo objevovat kouzlo města i po setmění, najdou se destinace, které těmhle požadavkům budou vyhovovat násobně víc.
A jaký je váš vztah k Egyptu? Máte ho rádi, nebo jste se z něj taky vrátili znechucení? Dejte nám vědět v diskuzi pod článkem!
Autorský článek