4 min

Čína chce ovládnout embodied AI a mění roboty v novou výrobní sílu

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Embodied AI neboli vtělená umělá inteligence představuje další krok ve vývoji AI. Na rozdíl od běžných modelů není odkázána pouze…

gabriele-malaspina-CjWsslYVnPI-unsplash

Zdroj:

Embodied AI neboli vtělená umělá inteligence představuje další krok ve vývoji AI. Na rozdíl od běžných modelů není odkázána pouze na text, obraz nebo data, ale je spojena s fyzickým světem. Robot vybavený takovou inteligencí dokáže pomocí kamer a dalších senzorů vnímat okolí, vyhodnotit situaci a samostatně zvolit a provést odpovídající akci. V budoucnu může najít uplatnění od továren a skladů přes zdravotnictví a zemědělství až po dopravu, domácnosti či záchranářství.

Právě na tuto technologii nyní ve velkém sází Čína. Peking ji zařadil mezi klíčové technologie budoucnosti a v jejich nové pětiletce pro období 2026–2030 ji označil za jeden z hlavních směrů dalšího technologického rozvoje. Čína chce současně podporovat vývoj samotné AI, robotického hardwaru, dat i infrastruktury potřebné pro jejich nasazení.

Od továren k autonomním robotům

Čína už dnes představuje největší světový trh s průmyslovými roboty. Její továrny během posledních let instalovaly více robotů než všechny ostatní země dohromady. Domácí výrobci navíc v roce 2024 poprvé získali většinu čínského trhu, když jejich podíl překročil 57 procent.

Dalším krokem má být propojení tohoto rozsáhlého robotického průmyslu s pokročilými AI modely. Dosavadní průmyslové roboty jsou většinou specializované stroje určené pro konkrétní úkol. Embodied AI má vytvořit roboty, které budou schopné učit se, reagovat na změny prostředí a vykonávat širší škálu činností.

Humanoidní roboti jsou přitom pouze nejviditelnější částí celého trendu. Stejný princip může být využit u mobilních robotů, logistických systémů, autonomních vozidel nebo dronů.

Stát platí vývoj i testování

Čínská podpora není založena pouze na dotacích jednotlivým firmám. Peking buduje celý ekosystém, který má propojit výzkumné instituce, startupy a velké průmyslové podniky.

Programy „Robot+“ a „AI+ Manufacturing“ mají urychlit zavádění robotů do výroby a do roku 2030 mimo jiné zdvojnásobit hustotu průmyslových robotů v čínském průmyslu. Součástí strategie je také budování pilotních výrobních linek pro humanoidní roboty.

Významným krokem se letos stala také první čínská národní standardizační soustava pro humanoidní roboty a embodied AI. Na její přípravě spolupracovalo více než 120 výzkumných institucí, firem a průmyslových uživatelů. Standardy pokrývají mimo jiné inteligentní výpočetní systémy, komponenty, celé robotické systémy, jejich aplikace a bezpečnost. Cílem je urychlit vývoj, snížit náklady a připravit podmínky pro masové nasazení.

Čína zároveň začala vytvářet skutečná tréninková prostředí. V červnu 2026 ministerstvo průmyslu společně se státní správou pro dohled nad státními podniky spustilo celostátní program, v jehož rámci mají být humanoidní roboti testováni přímo ve výrobě, logistice, zdravotnictví, maloobchodu, údržbě nebo při záchranných operacích. Do konce roku má být ověřeno více než 100 významných aplikačních scénářů a vytvořena kapacita pro nasazení 10 000 humanoidních robotů.

Nejde jen o humanoidy

Klíčem k čínské strategii je získávání dat. Robot se totiž musí stejně jako jazykový model učit. Jenže zatímco internet poskytuje obrovské množství textů pro trénování jazykových modelů, data potřebná pro roboty jsou mnohem složitější. Patří mezi ně obraz, zvuk, prostorové informace, pohyb, dotyk nebo reakce na změny prostředí.

Právě proto Peking podporuje skutečný provoz robotů v reálných podmínkách. Každá taková aplikace může vytvořit další tréninková data, která následně zlepší AI modely a umožní robotům zvládat složitější úkoly. Největší čínské město Šanghaj si stanovilo do roku 2027 cíl přilákat 100 předních firem, vytvořit 100 aplikačních scénářů a podpořit vznik 100 globálně konkurenceschopných produktů. Výstup tohoto odvětví má přesáhnout 50 miliard jüanů, tedy zhruba 160 miliard korun.

Čína má silný hardware, ale slabší software

Číně hraje do karet její obrovská výrobní základna. Automobilový a elektrotechnický průmysl jí poskytují baterie, elektromotory, senzory, kamery i další komponenty, které lze využít v robotice. Výhodou je také silný dodavatelský řetězec kolem elektromobilů.

Slabinou zůstává software a výpočetní technika. Čínské robotické firmy jsou stále výrazně závislé na technologiích americké společnosti Nvidia, jejíž čipy a vývojové platformy používají při trénování a řízení robotů mnohé přední čínské firmy. Čína se proto snaží současně vybudovat vlastní kompletní technologický řetězec. Vedle robotů podporuje vývoj základních AI modelů, výpočetní infrastruktury, senzorů, pohonů a dalších komponent.

Cílem je výrobní převaha

Strategie má také velmi praktický ekonomický důvod. Čínská populace stárne, pracovní síla se zmenšuje a náklady na zaměstnance rostou. Automatizace může část tohoto problému řešit a zároveň zvýšit produktivitu výroby. Podle současných čínských plánů se embodied AI nemá zastavit u továren. Nový pětiletý plán výslovně podporuje vývoj multimodální AI, inteligentních agentů, embodied AI a dalších systémů a zároveň počítá s jejich nasazováním v různých odvětvích.

Čína tak nesází pouze na několik atraktivních humanoidních robotů předvádějících tanec nebo box. Snaží se vytvořit celý průmyslový ekosystém, ve kterém se AI propojí s výrobou, robotikou a reálným světem. Technologie je přitom stále v rané fázi. Mnohé současné demonstrace robotů jsou předem naprogramované nebo dálkově řízené a skutečně autonomní práce v nepředvídatelném prostředí zůstává obtížná. Čínská strategie je však založena na tom, že masivní výroba, státní podpora a obrovské množství reálných testů umožní tyto problémy postupně překonat.

Pokud se tento model podaří, může embodied AI představovat pro čínský průmysl něco podobného jako elektromobily. Nejdříve masivní domácí podpora, následné snižování nákladů, rychlé získávání zkušeností a nakonec expanze na světové trhy.

Petr Dvořák
zdroj: Merics.o r g

Reklama

Další články z Volty

OpenAI trénovalo Astru na více než 100 000 GPU. Je už AGI skutečně tady, jak tvrdí šéf Nvidie?

Kolik energie skutečně předáte elektromobilu? Nové DC elektroměry s MID

U DC nabíjení není rozhodující jen to, kolik energie odebere celá stanice. Pokud potřebujete přesné měření,...

Bezpečnostní PLC: Výměna za 2 minuty, výroba téměř bez prostojů a směnovým elektrikářem!

Výpadek výroby přináší vysoké náklady. S bezpečnostním PLC PLUTO můžete na tento scénář zapomenout....

Vyšší napětí pro AI datacentra přináší nové bezpečnostní výzvy

Napájení AI datacenter stejnosměrným napětím 800 V přináší výrazně vyšší výkonovou hustotu, ale také nové...

Maximální volnost pohybu pro průmyslové roboty: Samonosný řetěz twisterchain s úhlem otáčení 600°

Kompaktní průmyslové roboty stále představují pro konstruktéry výzvu, pokud jde o vedení energie. Na trhu...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Volty

Volty.cz osloví všechny, kdo mají blízko k technice, elektrotechnice a chytrým řešením. Web sleduje novinky ze světa elektrotechniky, energetiky, průmyslových technologií i moderních domácností. Zajímá se o inovace, úsporná řešení, elektroauta i budoucnost energetiky – srozumitelně a bez...

Čína chce ovládnout embodied AI a mění roboty v novou výrobní sílu

Tragédie v Alpách. Čech zdolával „kuloár smrti“, zabily ho padající kameny

„Vždyť ona ho poslouchá na slovo.“ Záhadný vztah nové jedničky dráždí svět tenisu

Molekuly dostaly vlastní anténu na světlo. Dokážou díky ní reagovat mnohem citlivěji

Hranolky do čokoládového milkshaku? Jestli jsi to nikdy nezkusila, možná ti uniká jedna z nejlepších fastfoodových prasáren

Od „jsem k ničemu“ k vítězství s Ferrari. Hamilton má Kim Kardashian a pejska Halo