Foto: magnific
Koupit první dron dnes není vůbec jednoduché. Nabídka DJI začíná u malého Neo, pokračuje přes cenově dostupný Mini 4K a končí u strojů, které už stojí částku srovnatelnou s lepším telefonem. Přitom právě začátečník snadno zaplatí za funkce, které nepotřebuje. Nebo naopak ušetří několik tisíc a po pár týdnech zjistí, že koupil špatný typ dronu.
DJI Neo je typickým příkladem. Váží jen 135 gramů, umí vzlétnout z dlaně, natáčí 4K video při 30 snímcích za sekundu a jeho vrtule jsou chráněné konstrukcí. Výrobce uvádí maximální dobu letu přibližně 18 minut. Na výlety, natáčení sebe sama nebo rychlá videa na sociální sítě je skvělý. Jako klasický kamerový dron má ale limity. Používá pouze jednoosý mechanický gimbal doplněný elektronickou stabilizací a jeho odolnost proti větru je nižší než u Mini 4K.
Mini 4K je nenápadný, ale pro mnoho lidí dává největší smysl DJI Mini 4K působí vedle novějších modelů skoro obyčejně. Právě v tom je ale jeho síla. Váží 246 gramů, má tříosý mechanický gimbal a 1/2,3palcový CMOS snímač s rozlišením 12 Mpx. Video zvládá ve 4K při 30 fps a výrobce udává až 31 minut letu. Navíc podporuje fotografie do RAWu, automatický návrat Return to Home a ve srovnání s Neo zvládá silnější vítr.
Pro člověka, který se chce naučit skutečně létat, fotografovat krajinu a skládat záběry, je proto Mini 4K zajímavější první dron než Neo. Nejde tolik o rozlišení videa. Oba mají na krabici nápis 4K. Rozdíl je v tom, jakým způsobem jsou konstruované a k čemu mají sloužit.
Neo je spíše létající osobní kamera. Mini 4K už se chová jako klasický fotografický dron.
A tady vzniká jedna z nejčastějších chyb při výběru. Kupující porovnává pouze cenu a údaj 4K. Jenže 4K samo o sobě neříká téměř nic o stabilizaci obrazu, chování ve větru, možnostech fotografie nebo o tom, jak pohodlně lze s dronem vytvořit plynulý filmový záběr.
Kdy má cenu připlatit za Mini 4 Pro Ještě o několik tříd výše stojí DJI Mini 4 Pro. Stále se ve standardní konfiguraci drží pod hranicí 249 gramů, ale používá výrazně větší 1/1,3palcový snímač s rozlišením 48 Mpx. Umí 4K video až při 100 fps, podporuje D-Log M a HLG a hlavně má všesměrové snímání překážek.
Právě senzory překážek mohou být pro úplného nováčka důležitější než vyšší rozlišení kamery. Mini 4K takovou ochranu kolem celého stroje nemá. Strom, větev nebo sloup tedy musí hlídat především pilot.
Znamená to, že by měl začátečník automaticky koupit Mini 4 Pro? Ne. Pokud ještě vůbec neví, zda ho drony budou bavit, je to zbytečně drahý vstup. Kdo ale už teď ví, že chce natáčet pravidelně, cestovat s dronem a nechce za rok kupovat další model, ten jeho schopnosti využije mnohem déle.
Pro většinu lidí bych proto výběr rozdělil jednoduše. Neo dává smysl jako malá létající kamera na rodinu, výlety a sociální sítě. Mini 4K je lepší vstup do klasického létání a letecké fotografie. Mini 4 Pro je volba pro člověka, který už na začátku ví, že nechce za půl roku řešit upgrade.
Ještě jedna věc bývá u dronů pod 250 gramů často špatně pochopena. Nízká hmotnost neznamená, že v Česku můžete s kamerovým dronem létat bez jakýchkoliv povinností. DJI Neo, Mini 4K i Mini 4 Pro mají kameru a nejsou hračkami, takže se jejich provozovatel musí registrovat. Pro drony třídy C0 platí v otevřené kategorii A1 mimo jiné zákaz letu nad shromážděním lidí a obecný výškový limit 120 metrů. Před letem je navíc potřeba zkontrolovat zeměpisné zóny. V Česku k tomu od září 2025 slouží oficiální DroneMap, která nahradila starší DronView.
Zdroj: DJI Neo, oficiální specifikace , DJI Mini 4K, oficiální specifikace , Úřad pro civilní letectví, pravidla pro provozovatele dronů