3 min

Čeští důchodci – rovnostářští mistři Evropy

Sdílet

Dennívýzva

Kdyby se udělovaly medaile za rovnost, čeští senioři by si hrdě pověsili zlatou. Podle autorů mají totiž nejrovnější příjmy v Evropě. Žádné velké výkyvy, žádní „senioři milionáři“ ani „senioři s rohlíkem na příděl“. Giniho index, tedy takový „nerovnostometr“, ukazuje u českých důchodců hodnotu 20,5 bodu – a to je mezi 22 evropskými zeměmi úplně nejméně. Číst více...

chatgpt image 6. 11. 2025 18 25 30

Zdroj: Aneta

Kdyby se udělovaly medaile za rovnost, čeští senioři by si hrdě pověsili zlatou. Podle autorů mají totiž nejrovnější příjmy v Evropě. Žádné velké výkyvy, žádní „senioři milionáři“ ani „senioři s rohlíkem na příděl“. Giniho index, tedy takový „nerovnostometr“, ukazuje u českých důchodců hodnotu 20,5 bodu – a to je mezi 22 evropskými zeměmi úplně nejméně. Průměr EU? Celých 34,8 bodu. My prostě v Česku i na penzi umíme „držet lajnu“.

Ale pozor, není to tak, že by náš důchodový systém byl kouzelný stroj, který spravedlivě rozděluje peníze, až by z toho Keynes tleskal. Studie totiž ukazuje, že za naším rovnostářstvím stojí směsice tří faktorů – trochu důchodového systému, trochu chudoby a trochu faktu, že si Češi moc „neinvestujou“.

Podle autorů asi 43 % naší rovnostářské výhody vysvětluje silný nivelizační efekt důchodů – prostě systém, který víc vyrovnává rozdíly mezi lidmi. Jinými slovy: kdo vydělával víc, sice dostane víc, ale ne o tolik. A kdo měl celý život mizerný plat, neskončí úplně na suchu.

Dalších 33 % téhle rovnosti jde na vrub skutečnosti, že čeští senioři mají velmi nízké kapitálové příjmy. Jinak řečeno: zatímco ve Francii nebo v Německu se babička raduje z dividend, u nás je vrcholem investičního portfolia vkladní knížka po dědovi. V Česku tvoří kapitálové příjmy u seniorů pouhé 1,1 % všech příjmů, zatímco v Evropě skoro 18 %. Takže ano, rovnost máme – ale spíš proto, že nikdo moc nemá co investovat.

Zbývajících 24 % rozdílu vysvětlují ostatní zdroje příjmů – například práce v penzi, pronájmy, sociální dávky a podobné „drobnosti“. Mimochodem, právě sociální transfery (tedy různé příspěvky a podpory) tvoří u českých seniorů skoro 9 %všech příjmů, zatímco evropský průměr je směšná 2 %. Inu, u nás to stát opravdu bere zodpovědně – nebo jak by řekli skeptici, „rovnost za každou cenu“.

A teď přichází pointa. Pokud by někdo chtěl systém „víc zásluhový“ – tedy aby se důchody víc odvíjely od výše výdělku – mohl by nechtěně otevřít Pandořinu skříňku. Autoři upozorňují, že přílišná snaha o zásluhovost by mohla vést k větším rozdílům mezi seniory, a tím pádem k menší soudržnosti. A jak známo, když se v české hospodě začne mluvit o tom, kdo má kolik peněz, končí to nejpozději u hádky o ceny piva.

Studie také elegantně naznačuje, že dnešní situace není navždy. Mladší generace možná budou mít jiné zdroje příjmů – více úspor, investic, důchodových fondů. A s tím může přijít i větší nerovnost. Takže, jinými slovy, dnešní „rovnostářský ráj“ mezi seniory může být jen přestávka před kapitalistickým návratem reality.

Celkově to zní trochu jako paradox: máme nejrovnější seniory v Evropě, ale zčásti proto, že nemají moc z čeho být nerovní. Náš důchodový systém sice umí pěkně vyrovnávat rozdíly, ale rovnost tu stojí i na tom, že Češi prostě nemají tolik kapitálu. Je to takové sociálně-ekonomické „všichni máme málo, ale máme stejně“.

Závěrem (a s úsměvem)

Kdyby se rovnost mezi seniory hodnotila jako disciplína na olympiádě, Česko by bralo zlato. Ale jak ví každý, kdo někdy sdílel chatu s příbuznými, rovnost ještě neznamená spokojenost. Naše důchodová rovnost stojí na pevných, ale trochu zvláštních základech – méně kapitálu, více státu, méně rozdílů.

Studie tak nepřímo říká: ano, můžeme být na náš systém pyšní, ale opatrně. Každý zásah do důchodů by měl brát v úvahu, že měníme nejen výši penzí, ale i samotnou strukturu rovnosti mezi lidmi. A to už není jen otázka financí – to je otázka společenské soudržnosti.

Zdroj:
Červenka, F., & Beran, V. (2025). Jak rovnostářské jsou české důchody v evropském srovnání? Příjmová nerovnost mezi seniory a nivelizační efekty důchodových systémů v Evropě. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i. (RILSA).
Dostupné z: https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_588.pdf

Reklama

Další články z 5 minut vědy

Tento článek byl publikován ze zdrojů 5 minut vědy

Web přináší zajímavosti a aktuální poznatky ze světa vědy v krátké a přehledné formě. Čtenáři zde najdou témata z oblasti medicíny, technologií, přírody i vesmíru, podaná tak, aby byla pochopitelná i bez odborného zázemí.Obsah staví na stručnosti a jasném vysvětlení – během pár minut tak nabízí...

Čeští důchodci – rovnostářští mistři Evropy

Trumpův muž Zelenského sprostě urážel. Co se o neuvěřitelné schůzce nevědělo

Jak by dnes vypadala Iveta Bartošová podle AI: I v 60 letech by byla stále velmi krásná

Myslela si, že je to jen modřina. Yvetta Blanarovičová nakonec musela na operaci

Ondřej Novotný ostrou kritikou Klempíře rozdělil národ. Dobytek, vzkázal mu ministr

Stál metr od ní. Manžel zesnulé olympioničky Baránkové popsal, že poškozené auto se nedalo ovládat